Fokus: Nízkým očekáváním učitelé negativně ovlivňují studijní výsledky žáků

ILUSTRAČNÍ FOTO. Anthony Catalano (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 20. října, obsahují například tato témata: prožitek vede k lepšímu porozumění literárnímu dílu než samotné čtení; studie ukazuje vzájemnou a významnou provázanost toho, jaká mají učitelé očekávání vzdělávacích výsledků žáků a jejich reálných výsledků, navíc tvrdí, že svým nízkým očekáváním učitelé předem znevýhodňují některé skupiny žáků. 

  1. Návštěvou divadla se děti naučí víc než čtením divadelních her
    Výzkumníci na University of Arkansas se věnují zkoumání toho, jaký přínos pro žáky představují kulturní a naučné aktivity mimo školu, konkrétně návštěva divadelního představení. Cílem výzkumu bylo nalézt nové způsoby měření vzdělávacích výstupů, které nejsou propojeny se standardizovanými testy z jazyka nebo matematiky. Výzkumu se zúčastnilo celkem 670 žáků v 7. – 12. ročníku (odpovídá 2. stupni a střední škole), bylo vytvořeno 24 párů skupin, kde byli žáci odpovídajícího věku, výsledků a studijního zaměření, co nejvíce byl shodný počet chlapců a dívek a rodinné zázemí žáků. Na základě náhodného výběru pak z každého páru skupin jedna část žáků zhlédla divadelní představení a druhá část fungovala jako kontrolní vzorek. Přibližně po šesti týdnech od návštěvy divadla výzkumníci zjišťovali znalosti o zápletce a postavách, ale i znalost slov užitých ve hře. Žáci rovněž podstoupili test, který je užíván pro měření empatie. Autoři studie dospěli k závěru, že žáci díky návštěvě divadelního představení mají lepší znalost zápletky a užitých slov, vliv živého představení je větší než vliv přečtení hry nebo zhlédnutí televizního či filmového záznamu. Žáci, kteří navštívili divadlo, prokázali také vyšší míru tolerance a lepší schopnost empatie – vcítění se do pocitu jiných lidí. odkaz

  2. Učitelé svým očekáváním významně ovlivňují studijní výsledky žáků
    Centrum pro americký pokrok (The Center for American Progress – CAP) zveřejnilo studii, která poukazuje na silnou korelaci mezi očekáváním výborných výsledků u žáka ze strany učitele a studentovo úspěšné absolvování vysoké školy. Studie analyzovala vzorky žáků ve 2. ročníku střední školy v letech 2002 až 2012. Při zvážení dalších faktorů, jako jsou očekávání rodičů a žákovo studijní úsilí, očekávání učitele bylo významně nejsilnějším faktorem predikujícím absolvování vysoké školy – bez ohledu na rodinné zázemí měl žák, od něhož učitel očekával výborné výsledky, až třikrát větší pravděpodobnost úspěšného ukončení vysokoškolského studia oproti žákovi, od něhož učitel výborné výsledky neočekával. Studie dále přináší zjištění, že středoškolští učitelé mají obecně nižší očekávání u žáků z menšin a žáků ze znevýhodněných sociálně ekonomických poměrů. Pro úspěch na vysoké škole je dobrým prediktorem též účast žáků v přípravných kurzech v průběhu středoškolského studia. Autoři studie poukazují na to, že učitelé nastavením nízkých očekávání předem znevýhodňují některé skupiny žáků. odkaz

  3. Vize kurzů MOOC o decentralizaci přístupu ke vzdělávání zatím v nedohlednu
    Příspěvek skupiny výzkumníků z Aachen předložený na 6. mezinárodní konferenci k počítačově podporovanému vzdělávání (Computer Supported Education – CSEDU) přináší shrnující přehled současného stavu výzkumu masově otevřených online kurzů (MOOC). Autoři pracují s 84 studiemi, které rozdělili do sedmi dimenzí podle toho, na jakou stránkou MOOC se soustředí: koncept, pedagogický a technologický design, vzdělávací teorie, případové studie, obchodní model, cílové skupiny a hodnocení. Článek obsahuje přehled historického vývoje MOOC, jednotlivé typy kurzů a jejich charakteristiku, v tabulce jsou porovnány kurzy z případových studií. Závěrem autoři uvádějí, že původní vize MOOC, které umožní překonat překážky ke vzdělávání komukoli, kdykoli a kdekoli na světě, je dosud vzdálená realitě. Většina kurzů stále funguje podle modelu shora řízeného, centralizovaného vzdělávání soustředěného na učitele a pro další vývoj MOOC je třeba řešit řadu otázek spojených s kombinovanými formami vyučování, rolí učitele, plagiátorstvím, certifikací, mírou dokončování kurzů a inovacemi výuky (ke všem aspektům MOOC více ve Spomocníkovi, naposledy např. zde). odkaz

  4. Jak uvažovat o zdrojích vynaložených na vzdělávání
    Zpravodaj PISA in Focus 44 se zabývá tím, jak vlády rozdělují zdroje ve vzdělávání. Podle řady šetření PISA množství zdrojů vynaložených na vzdělávání – včetně finančních, lidských a materiálních – pouze velmi slabě souvisí se vzdělávacími výsledky žáků v podmínkách, kdy je dosaženo určité minimální úrovně zdrojů vynaložených na žáka. Množství vynaložených zdrojů je stejně důležité jako to, jakým způsobem jsou zdroje rozdělovány – země s lepšími vzdělávacími výsledky převážně usilují o rovnost v rozdělování mezi školy v sociálně a ekonomicky zvýhodněných a znevýhodněných oblastech. V průměru však v zemích OECD mají školy se sociálně a ekonomicky znevýhodněnými žáky méně zdrojů a tím i horší vybavení, nedostatek materiálů a nedostatek učitelů. Při snaze o rovné rozdělování zdrojů je třeba hledět na kvantitu, ale rovněž na kvalitu zdrojů (vybavení, učitelů apod.). odkaz

2
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Alena Kulhavá Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Alena Kulhavá

Ohledně očekávání výkonu to mohu potvrdit. Přiznám se, že několikrát jsem měla očekávání nízké a žáka nevytáhla (mělo to své důvody). Ale v naprosté většině jsou žáci překvapení, co z nich všechno dostanu. Když je nejhůř a žák tápe, podpořím ho „to víš, jenom si vzpomeň na…zkus promyslet…“z doučování mám zkušenosti ještě další: Pokud doučuji žáky s potížemi v soustředění (dané buď dis a nebo počítačovou demencí), pomůže, pokud v kritickou chvíli vstoupím rychle na okamžik do hlubší meditace (ne tak hluboké, abych z ní neuměla vystoupit). Stačí krátká chvíle, kdy se mysl doučovaného automaticky naladí na klidnější vlny a… Více »

Alena Kulhavá

Ohledně akcí mimo školu jsou s tím finanční obtíže: Učitel tento čas pokud později supluje nemá zaplacený – suplování se bere jako náhrada. Penize na platy jsou totiž jen jedny. A tak učitelé váží své cesty mimo školu. Druhý problém je u problematičtějších tříd nekázeň v dopravních prostředcích. Jsou děti, které nikdy nejely vlakem (ještě v šesté třídě) a nebo velmi málo jezdí i městskou dopravou (dále, než pár stanic). Potom – pokud je divočejší třída – je to náročné, protože objevování a zkoušení, které je typické pro tříleté děti (a dospělí se nad tím usmějí) se děje v pozdnějším… Více »