Fokus: Prostupnost, dostatek praxe a dostupnost poradenství jako charakteristiky kvalitního odborného vzdělávání

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 24. listopadu, obsahují například tato témata: postoje žáků k šikaně může odhalit i počítačová hra, výběrovost školy nezajistí úspěšnost v zaměstnání ani spokojenost v životě, jaké jsou charakteristiky kvalitního odborného vzdělávání.

1. Hra, která odhalí postoje žáků k šikaně
   Výzkumníci na University of Illinois vyvinuli pro žáky základní školy počítačovou hru, jež pomůže identifikovat žáky, kteří šikanují ostatní, a umožní lépe porozumět agresi mezi žáky, ať už online, nebo tváří v tvář. Žáci hrají v týmech a odpovídají na dvakrát pět otázek z obecných znalostí. Nejprve se musejí v týmu domluvit na správné odpovědi a jeden člen ji zadá. Pokud se neshodnou nebo nevědí, mohou využít možnosti nápovědy, ale jeden člen týmu je za to penalizován. V průběhu kompetitivní fáze hry musí každý člen týmu zadat různou odpověď včetně možnosti, která je explicitně označena jako nesprávná a za niž neobdrží hráč žádné body. Nezadá-li žádný člen týmu tuto nesprávnou odpověď, jsou všichni členové penalizováni. Hra byla testována na necelé stovce žáků páté třídy. Žáci nejprve odpovídali na otázky o šikaně, vůdcovství, byly zkoumány jejich postoje k šikanování, nebo naopak zastávání se spolužáků. Na základě těchto výpovědí byli žáci rozděleni do skupin a) ti, kteří šikanují, b) ti, kteří nešikanují, a c) oběti šikany. Ukázalo se, že žáci z první skupiny hrají hru odlišně od žáků dalších dvou skupin: častěji posílali osobní vzkazy, častěji využívali nápovědy a negativní nominaci při volbě spoluhráčů v týmu. Hra odhalila i vztahy, které nebyly patrné na základě dotazování.  

2. Překonat první životní krize může dospívajícím překonat dobrý mentor
   Podle průzkumu provedeného kanadskou bankou RBC mezi téměř 2 400 Kanaďany ve věku od 10 do 25 let zakoušejí mladí lidé ve věku mezi 18 a 21 období životní krize. Mladí lidé v tomto věku mají náhle méně optimismu, cítí se méně šťastni, ztrácejí nadšení pro svoji další dráhu. Ukazuje se, že v období po opuštění střední školy, kdy mladí lidé začínají samostatný život na univerzitě nebo hledají práci, pociťují větší stres a pesimismus a snáze podléhají drogám nebo alkoholu. Hlavní zjištění průzkumu jsou následující: 1. čím jsou dospívající starší, tím méně si myslí, že mají dobrý život, že jejich rodina v ně věří a podporuje je, 2. děvčata jsou šťastnější než chlapci, ale chlapce víc zajímá jejich budoucnost, 3. pocit spokojenosti se životem klesá u starších dospívajících (věk 14–17 95 % spokojeno, věk 18–21 82 %, věk 22–25 79 %), 4. nejnižší úroveň pozitivního myšlení a nejvyšší úroveň negativního myšlení mají mladí lidé ve věku 18–21 let, 5. děvčata se víc usmívají, ale také víc stresují než chlapci, největší starostí jsou peníze, události ve světě, hledání zaměstnání, volba povolání a vlastní rodiče. Výsledky šetření ukazují na významnou roli mentorů a poradců pro podporu mladých lidí v tomto životním období.  

3. Šetření ukázalo, že výběrovost školy neovlivní následné pracovní zapojení a spokojenost
   Americký Institut pro národní šetření zaujetí studentů (National Survey of Student Engagement) zveřejnil výsledky svého nejnovějšího šetření. To probíhá už 16 let a letos se ho zúčastnilo více než 355 000 studentů prvních a posledních ročníků ze 622 amerických čtyřletých vysokých škol. Výsledky ukazují, že kvalita studentské zkušenosti nezávisí na množství zapsaných studentů ani na tom, zda je instituce více či méně výběrová. To, jaké pozornosti a podpory se studentům dostává od vyučujících, nezávisí na výběrovosti školy, prestiž absolvované univerzity se nijak neprojeví ani v následném pracovním zapojení a celkové životní spokojenosti. Šetření letos nově zkoumalo spánkové zvyky studentů a výsledky ukazují, že studenti, kteří sami sebe řadí mezi „sovy“ a studují převážně večer, stráví méně času studiem a víc času věnují společenskému životu než studenti „skřivani“. Šetření rovněž odhalilo obecně nedostatečnou úroveň poradenství poskytovaného začínajícím studentům. Počet setkání studenta s poradcem během prvního ročníku přitom pozitivně koreluje se zapojením studenta do studia.  

4. Kvalitní odborné vzdělání odráží potřeby trhu, ale zajišťuje i potřebnou míru flexibility
   OECD zveřejnila v uplynulých dnech studii, která vychází z případových studií 20 zemí a zaměřuje se na stav postsekundárního odborného studia a výcviku. Zpráva uvádí, že ve vyspělých zemích programy odborného postsekundárního vzdělávání neprodukují dostatek vhodně připravených absolventů pro střední technické a administrativní pozice, jako jsou např. zdravotní technici nebo nižší management. Předpokládá se přitom, že dvě třetiny růstu zaměstnanosti v zemích EU bude spadat právě do kategorie techniků a kvalifikovaných pracovníků na střední úrovni. V USA bude jedna třetina nových zaměstnání po roce 2018 vyžadovat nějakou formu postsekundárního vzdělávání, ale nikoli čtyřleté vysokoškolské studium. Na základě analýzy zkoumaných systémů formuluje zpráva klíčové charakteristiky efektivních systémů odborného postsekundárního vzdělávání: 1. existují mechanismy k zajištění toho, aby studované programy odpovídaly požadavkům pracovního trhu, 2. v rámci odborných programů se vyučují základní dovednosti, zejména čtenářská a matematická gramotnost, 3. široká nabídka programů pro každého s cílem minimalizovat vypadnutí z programu, 4. flexibilní možnosti studia vhodné pro pracující, 5. možnosti vyšší odborné kvalifikace a postupu do dalšího stupně odborného i akademického vzdělávání, 6. existence vysoce kvalitního systému učňovského vzdělávání, 7. začlenění praktické výuky do všech odborných programů, 8. odborní učitelé, kteří mají pedagogické vzdělání i hluboké znalosti a zkušenosti z oboru, 9. kvalifikační nároky stanoveny v součinnosti se zástupci zaměstnavatelů, 10. kvalifikace odrážejí potřeby pracovního trhu, ale poskytují určitou flexibilitu, 11. systém a rámec kvalifikací, který je zvládnutelný co do rozsahu, 12. kvalitní hodnocení jako součást kvalifikací, 13. efektivní postupy učení založeného na kompetencích včetně zkoušek a uznávání předchozího učení, 14. odborné programy vytvořené ve spolupráci s vládou, zaměstnavateli a odbory, 15. systém efektivního, nezávislého, dostupného a informovaného poradenství, 16. soubory dat o odborném vzdělávání včetně mezinárodního srovnání a výstupů pracovního trhu, 17. konsistentní financování, které zajišťuje možnost širokého výběru. Odborníci se shodují v tom, že je třeba se soustředit na obsah postsekundárních odborných programů.  

zdroj: Scio.cz