Hospodářské noviny: Povinná školka – poslanci vyměnili nadšení za skepsi

ilustrační foto by Leonid Mamchenkov (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 15. 2. v Hospodářských novinách pod názvem Povinná školka: poslanci vyměnili nadšení za skepsi (ZDE) a shrnuje aktuální situaci kolem připravované novely školského zákona, která má zavádět povinný rok předškolního vzdělávání. K tématu si můžete přečíst analýzu sociologa Daniela Prokopa (ZDE).

Před volbami do sněmovny před dvěma lety vypadal slib povinného posledního roku v mateřské školce jako jasný případ. Devadesát procent rodičů děti do školky posílá, tak jim alespoň odpadnou starosti s hledáním volného místa.

Z jednoznačné podpory se ale postupně stalo jen velmi odtažité ano. Poslanci zákon sice zřejmě odsouhlasí, ale už teď se za něj dokonce omlouvají stylem „nebojte, stejně ho nebude muset nikdo dodržovat“.

Povinnou školku zavádí právě projednávaná novela školského zákona. Vedle jistoty místa pro všechny má návrh speciálně pomoci dětem ze sociálně vyloučených lokalit. Jen málo z nich předškolní zařízení z různých důvodů navštěvuje. Na školu jsou pak připraveni hůře než jejich vrstevníci vyrůstající bez sociálního handicapu a těžko pak náskok stahují. Ministerstvo školství počítalo také s tím, že by se mohl snížit počet odkladů.

Hlavní předvolební trhák sociální demokracie ale dnes téměř nikdo jiný nepodporuje. Nesouhlasí s ním mateřské školy, nedoporučuje ho analýza, kterou si nechalo ministerstvo školství vypracovat, a za dobrý nápad ho nepovažují ani koaliční partneři sociálních demokratů lidovci a poslanci z hnutí ANO.

„Kdyby to bylo na mně, tak bych do zákona tuto změnu nedával. Ale bylo to v koaliční smlouvě, sociální demokraté na tom trvali,“ říká Jiří Mihola, expert na školství v KDU-ČSL. A přidává i možnou fintu pro rodiče: „Prosadili jsme tam možnost vzdělávat děti v tomto věku i doma. Stačí, když rodiče dítě zapíšou a jednou ho do školky přivedou ukázat.“

Podobný pohled má jeho kolegyně ze školského výboru Ivana Dobešová (ANO). „Ten zákon je dostatečně benevolentní. Myslím, že se ho nemusí nikdo bát,“ říká.

Proti povinné školce protestují opoziční poslanci. Nutit někoho, aby do ní dítě dával, je podle nich omezování osobní svobody. Poslanec ODS Simeon Karamazov minulý týden přišel i s pozměňovacím návrhem, který poslední rok školky z novely školského zákona škrtá.

Záležet bude na tom, jestli vládní koalice bude nakonec při hlasování držet pohromadě. „Rozhodně odmítám, že je to zásah do svobody. Rodič bude mít možnost dítě pouze zapsat a vzdělávat ho doma. Považuji to za správnou věc. Z osobní zkušenosti vím, jak je to v prvních třídách těžké s dětmi, které neumějí ani držet tužku. Takto zajistíme stejný start vzdělávání všem dětem, i těm ze sociálně znevýhodněných rodin,“ míní sociální demokratka Vlasta Bohdalová.

Jestli zákon těmto znevýhodněným dětem pomůže, si ostatní prý nejsou tak jisti. „Je to asi lepší než nic,“ drží si odstup Mihola. „Budou se muset dostavit a uvědomit si, že vstupují do nějakého vzdělávání,“ připouští úspěch Dobešová.

Na nechuť politiků takto zásadní změnu podpořit ale může mít vliv i to, že se blíží krajské volby a voliči budou místní témata vnímat citlivěji. Jedna údajná potíž už nyní čeří lokální vody. Velká města tvrdí, že nezvládnou garantovat všem pětiletým místo ve školce podle bydliště, jako je to u základních škol. Například v Liberci už se bouří rodiče, kteří dávají děti do školky blíže svému zaměstnání než bydlišti nebo podle speciálního zaměření.

CO ŘÍKÁ ANALÝZA

Podle studie proveditelnosti, kterou pro ministerstvo školství vypracovalo Demografické informační centrum, povinný poslední rok ve školce dětem ze sociálně vyloučeného prostředí nepomůže. V současné době se nedaří tyto rodiče přimět, aby posílali děti do základní školy. Dá se předpokládat, že u školek to bude stejné. Pokud školka nebude na docházku přísná, děti tam chodit nebudou. Pokud přísná bude, ohrozí to ostatní rodiče, kteří své dítě občas pošlou na týden k babičce. Podle studie by byla lepší cílená podpora potřebných rodin. S tím ale nesouhlasí poslankyně Bohdalová. „To by byla zase pozitivní diskriminace,“ říká.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments