iHned.cz: České děti v zajetí politikaření

11. 2. 2020
EDUin
IMG_1652

Filip Pertold, ekonom a člen think-tanku IDEA při CERGE-EI, shrnuje důvody, proč se vyspělé země zaměřují výrazně na podporu předškolního vzdělávání dětí, a to nikoli pouze poslední rok před nástupem do školy, ale již v raném věku dětí. A jak jsme na tom u nás? Podle Filipa Pertolda, kdyby nebylo Evropského sociálního fondu, nedělají čeští politici pro rodiny s dětmi do tří let věku prakticky nic. Text vyšel 24. ledna na zpravodajském webu iHned.cz.

Kvalitní předškolní péče a vzdělávání patří mezi nejvýnosnější investice. Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii Jamese Heckmana dosahují společenské výnosy z předškolní péče až 10 procent ročně z investované částky.

Kvalitní školky a jesle vedou k lepší integraci dětí do společnosti a k lepším výsledkům ve škole, zejména pro znevýhodněné děti. Dostupnost předškolní péče má navíc pozitivní dopady na zaměstnanost rodičů, zejména matek, jejichž návrat na trh práce se pozitivně promítne do státního rozpočtu a celé ekonomiky. Pro ilustraci, v současné době má téměř polovina českých žen ve věku 25-34 let dokončenou vysokou školu, podobně jako jinde v Evropě.

Vyspělé země z těchto důvodů v posledních dekádách začaly předškolní péči plošně podporovat a kladou důraz především na dostatek personálu pro relativně malý počet dětí v kolektivu. K tomu je často připojena i podpora částečných úvazků pro oba rodiče.

Jak jsme na tom v Česku? Stručně řečeno, kdyby nebylo Evropského sociálního fondu, tak český stát pro rodiny s dětmi mladšími tří let nedělá nic. V roce 2014 se rozjel projekt dětských skupin, ve kterých je momentálně přibližně 14 tisíc dětí a mohlo by jich být více. Místa v dětských skupinách jsou zásadní pro rodiče, kteří hledají způsob, jak skloubit profesní kariéru a rodičovství a také plnit kasu státního rozpočtu. Evropské fondy na stávající dětské skupiny však dojdou v polovině roku 2022.

V současné době skončilo připomínkové řízení k novele zákona o dětských skupinách, který by sice měl systémově řešit jejich financování, ale zatím se v něm zrcadlí hlavně problémy našeho vládnutí. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo přejmenovat dětské skupiny na jesle, což sice není ve světle vzpomínky na „komunistické jesle“ ideální, jenže to samozřejmě není to nejzásadnější. Úředníci totiž bez mrknutí oka přiklepli dětským skupinám asi poloviční dotaci oproti té, kterou nyní poskytuje EU. Tento nelogický krok je ústupkem ministerstvům financí i školství, která jásají, jak se vyrovnají podmínky s mizerně financovanými státními školkami, jež potřebují hlavně personálně posílit.

Jenže provoz dětských skupin – či v budoucnu jeslí – je z mnoha důvodů dražší než provoz školek. Děti v dětských skupinách jsou mladší a vyžadují individuálnější péči. Navíc skupiny obvykle vznikly na „zelené louce“ a musí platit komerční nájmy.

Ze současného návrhu jasně plyne, že nízká dotace bude znamenat i vyšší než stávající tržní cenu pro rodiče. Ministerstvo práce sice navrhlo strop na příspěvek rodičů jako jejich „ochranu“, ale vzhledem k nízké dotaci je již nyní téměř jasné, že bude zrušen, aby tu nějaké dětské skupiny vůbec byly. Bohužel se nebere ohled na to, že aktuální příjmy průměrné rodiny s malými dětmi jsou dosti omezené. Stát by měl vědět, že dřívější návrat rodiče na trh práce je spojen s vyššími budoucími odvody do státní kasy, a tak si může dovolit vyšší dotaci, a tedy i přístupnější cenu. Rovněž by měl stát myslet na děti z chudých rodin, pro které je integrace do kolektivu klíčová pro další vzdělávání. V reálu se ale zejména ministerstva financí a školství chovají tak, jak kdyby o tom vůbec nevěděla.

Ministerstvo školství v připomínkovém řízení přišlo se zvýšením nároků na kvalifikaci vychovatelek a na stravování, jinými slovy zvýšilo náklady na provoz. Dále odmítá, aby do dětských skupin chodily děti, kterým jsou před 1. zářím daného roku tři roky, protože tyto děti mají mít nárok na místo v mateřských školách. To však naráží na jejich nedostatek v mnoha obcích, kde je mohly nahradit právě dětské skupiny. Ministerstvo argumentuje dostatkem školek na celostátní úrovni a příliš se nezajímá o to, že by rodič musel dojíždět a opět si tak komplikoval případné pracovní uplatnění. Podobně ministerstvo zdravotnictví bez velkého zájmu o dopady na reálný provoz zpřísňuje hygienické nároky na fungování skupin.

Konečný výsledek dohadování o financování stávajících dětských skupin není v současné době příliš jasný. Zatím vítězí čistý resortismus nad zájmem rodiny. Je možné, že se najdou peníze z Evropského sociálního fondu i na příští období, jenže to nikdo s jistotou říci nedokáže. Problém mohou teoreticky rozseknout politici, konkrétně premiér Andrej Babiš, který se o něm zmínil ve svém novoročním projevu. Reálně však hrozí, že ve finále na nedomyšlený systém doplatí rodiče, kterým se zhorší dostupnost kvalitní péče o děti. Stejně tak je zřejmé, že děti se slabším sociálním zázemím zůstanou bez institucionální péče, na což nakonec doplácí nejen ony, ale i celá společnost, ekonomika a státní rozpočet.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články