Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 20. do 26. 10., se věnujeme těmto tématům:
Dezinformacím ve školách;
desegregaci romských žáků;
sexuální výchově.
Kauza učitelky dezinformátorky podtrhuje význam mediální výchovy
Pavel Trejbal 27. 10. 2025
Týden stručně
Když je učitel dezinformátor. Dokument mapuje palčivé téma českého školství
Sedmiměsíční podmíněný trest a tříletý zákaz pedagogické činnosti. Tak skončil soudní proces s (teď již bývalou) učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce češtiny lživě ospravedlňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Incidentu a širšímu tématu dezinformací se věnuje dokument ČT Učitel dezinformátor. Snímek poukazuje na výzkum analytiků z Univerzity Palackého z roku 2021, jenž odhalil, že okolo 10 % procent učitelů mělo problém rozlišit fakta od dezinformací. Stejný výzkum ukázal, že drtivá většina pedagogů neprocházela v rámci učitelské přípravy mediální výchovou. Své žáky mají přitom mediální výchovu učit a vést je ke kritickému myšlení, které je v dnešní záplavě informací klíčovou kompetencí. To se podle dat dostatečně neděje – průzkum organizace Člověk v tísni z roku 2023 upozornil, že u studentů klesá jak důvěra v samotná média, tak i schopnost se v nich orientovat a hledat si informace z ověřených zdrojů. Odborníci dlouhodobě doporučují dedikovat mediální výchově samostatný předmět, ministr školství Mikuláš Bek toto volání nevyslyšel a v revidovaném Rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy kýžený krok chybí. K posílení má dojít v obsahu učiva napříč předměty. K tomu ale učitelé potřebují dostatečnou podporu. „Často se potýkám s tím, že by učitelé chtěli pracovat s mediální gramotností dětí, ale chybí jim znalosti,“ komentuje situaci předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Měli bychom se dostat do takové situace, že žáci jsou dostatečně mediálně gramotní na to, aby učitelé neměli moc šancí dezinformace šířit,“ dodává k Bednářové.
Jak se vypořádat se segregací romských žáků? Změnou zákona, nebo alespoň podporou kvality výuky, doporučuje zpráva NPI
Národní pedagogický institut (NPI) na základě šetření 53 škol hlavního vzdělávacího proudu a 23 speciálních škol vysvětlil hlavní příčiny segregace romských žáků v českém základním školství a nabídl možná opatření. Mezi základní důvody řadí rezidenční segregaci (školy s vysokým podílem romských žáků se nachází v lokalitách, kde žije hodně romských rodin), push factor (neochotu ostatních škol přijímat romské žáky) a pull factor (segregované školy vytvářejí přátelské prostředí pro romské žáky). Segregace je dlouhodobým problémem českého školství. NPI připomíná, že takto vyčleněné školy často nabízí horší úroveň vzdělání a ve výsledku dostatečně nepřipraví Romy na jejich zapojení do života a společnosti. Mezi možná řešení řadí NPI především zákaz segregace ve školské legislativě, jelikož současné nastavení systému pokrok nepřináší. Jako další opatření uvádí zlepšení kvality výuky v segregovaných školách či vstřícné přijetí romských žáků v nesegregovaných školách. Téma desegregace zazní i na konferenci pro zřizovatele Lepší škola 2025. V panelové diskuzi ho ponese vedoucí týmu pro podporu zřizovatelů NPI Lucie Korbel Macků.
Královéhradecký a Středočeský kraj mění některá osmiletá gymnázia na čtyřletá. Krok k rovnějším šancím, hodnotí EDUin
Královéhradecký kraj zvažuje snížení kapacit osmiletých gymnázií a posílení čtyřletých oborů kvůli malému zájmu o víceletá studia v některých městech. Opozice a část veřejnosti jsou proti, sepsaly petici. Kraj zatím rozhodnutí nepřijal, materiál má projednat do konce října. Podobný odpor zaznívá i ze Středočeského kraje, konkrétně z Nymburka. Podle kritiků by změna mohla zhoršit dostupnost kvalitního vzdělání a podpory pro nadané žáky. EDUin tyto argumenty vyvrací v analýze. Víceletá gymnázia navíc dlouhodobě zvyšují nerovnosti – časná selekce odčerpává motivované žáky a podporu ze základních škol. Zvažovaná změna se týká jen zlomku víceletých gymnázií, přitom posílí nabídku pro většinu žáků, kteří zůstávají na základních školách do 9. třídy. EDUin proto vnímá transformaci jako promyšlený a systémový krok.
Učitelé vnímají zhoršení schopností u žáků, testy ale ukazují stabilní výsledky
Podle průzkumu společnosti Kalibro mezi více než tisícovkou učitelů a ředitelů základních škol v Česku klesá u žáků psychická odolnost, schopnost učit se, zájem o výuku i zodpovědnost. Výsledky však ukazují, že většina vnímaných negativních změn je spíše pocitem pedagogů než reálným trendem – znalosti žáků zůstávají za posledních 20 let téměř stejné, zlepšení je patrné zejména v angličtině a digitálních dovednostech. „Vypadá to tedy, že vnímání změny v dlouhodobém horizontu je skutečně ovlivněno jakousi pedagogickou nostalgií,“ dodává k tomuto rozporu David Souček z projektu Kalibro.
Den workshopů k inovacím ve výuce: Praktické dovednosti pro učitele MŠ a ZŠ
Den workshopů, který je určený učitelům a vedení mateřských i základních škol, nabídne 22. listopadu 2025 příležitost získat nové znalosti a inspiraci v oblasti inovativních a funkčních výukových metod, kompetenčního učení i podpory wellbeingu. Témata workshopů korespondují se změnami v RVP. Akce, která se koná v pražské ZŠ Táborská, je otevřená všem bez ohledu na vzdělávací program. Pořádá ji nezisková organizace Step by Step ČR.
Výrok týdne
„Sexuální výchova patří do školy minimálně od první třídy. Někteří lidé si myslí, že sexuální výchova ve škole je ztráta času, protože si mládež může všechno najít na internetu. Jenže zaprvé, online informací je mnoho a ne všechny jsou ověřené a pravdivé. A zadruhé, sexuální výchova není jen o faktech,“ více zde:
vysvětluje důležitost sexuální výchovy docentka Lucie Jarkovská z Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání MUNI.
V souvislostech
V následujících letech bude hrát MŠMT o svoji roli, míní náměstek ministra školství Jiří Nantl
Veřejná debata o vzdělávání v Česku se poslední dobou z velké části smrskla na téma peněz. Ty jsou samozřejmě vždy až na prvním místě, i tak bychom však neměli přehlížet, že v českém vzdělávacím systému především potřebujeme pokračovat v hlubších změnách struktury i obsahu vzdělávání, které byly započaty již v končícím vládním období, píše v komentáři končící náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Zásadním tématem pro novou vládu by měla být proměna středního školství. Struktura středoškolských oborů a jejich kapacit je dlouhodobě neadekvátní společenské realitě a poptávce. V ekonomicky klíčových regionech státu každý rok sledujeme dramata týkající se přijímání na střední školy. Provedená digitalizace přijímacího řízení sice průběh zprůhlednila, ale neřeší jeho podstatu. Tu ostatně nelze vyřešit žádným zvelebováním systému jednotných přijímaček (ani již zvažovaným a proveditelným předřazením skládání testů před podávání přihlášek, ačkoli by to informovanosti uchazečů pomohlo). Potřeba je skutečná strukturální změna v nastavení kapacit dostupnosti středoškolských oborů. Dosavadní vláda v prosinci 2023 schválila v rámci státní koncepce vzdělávací politiky cíl, aby polovinu středoškolských oborů tvořily obory všeobecně vzdělávací, tedy gymnázia a lycea.
Tento cíl odpovídá i dosavadní zkušenosti, že nejen gymnazisté, ale také naprostá většina maturantů ze středních odborných škol se hlásí ve skutečnosti na vysokou školu, přičemž čtvrtina maturantů z odborných škol míří zcela mimo původní zaměření svého středoškolského studia. Pokračování ve změnách, které započala končící vláda, by řešilo tento nesoulad preferencí lidí s kapacitami školského systému a veřejné zdroje i energie všech zúčastněných by byly využity efektivněji.
Součástí těchto změn je také rozvoj lycejních oborů, které v posledních letech zaznamenaly velkou dynamiku. Vliv na to mělo i loni spuštěné pilotní schéma všeobecných lyceí. V těchto oborech došlo k meziročnímu nárůstu studijních míst o pětinu, v posledních přijímačkách na lycea byla podána šestina přihlášek. Jsou totiž cestou k přirozené transformaci části kapacit středních odborných škol.
Celý komentář Jiřího Nantla čtěte na webu EDUinu. EDUin upozorňuje, že jde o pohled náměstka, nikoliv organizace.
Z EDUkalendáře
- 11. → Praha → Chci lektorovat
3.–16. 11. → Celé Česko → Dny AI
- 11. → Praha → Konference Lepší škola 2025
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
