Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 13. do 19. 10., se věnujeme těmto tématům:
Změnám ve školství;
mikrocertifikátům;
kariérnímu řádu učitelů.
Kontinuita. To je, oč tu běží
Pavel Trejbal 20. 10. 2025
Týden stručně
Ve školství měňte jen to, co je opravdu nezbytné, doporučuje rodící se vládě Hřebecký
„Ve školství je důležité, aby se zachovávala co největší kontinuita zavedených věcí, protože implementace jakékoliv změny není záležitost z roku na rok a na výsledky musíme čekat poměrně dlouho,“ varuje před překotnými změnami programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký v pořadu 90′ ČT24 (začátek v čase 32:25). Radí upravovat pouze nezbytně nutné záležitosti a držet se Strategie 2030+. Od některých politiků totiž zaznívají hlasy, že by se měla zrušit inkluze či zvrátit schválená revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Téma proměny inkluze jsme probrali v minulém vydání, k bourání revidovaného RVP Hřebecký uvedl, že klíčová je otázka implementace. „Pokud učitelé nepřijmou RVP za svůj, tak to nebude fungovat bez ohledu na to, co tam bude napsané,“ podotýká. Jak EDUin shrnul v analýze, v současnosti ho za svůj nepovažují. Před vznikající vládou tak stojí zejména obrovský úkol v podobě zlepšení komunikace s učitelskou obcí.
Za pár měsíců výhoda na pracovním trhu. O mikrocertifikáty roste zájem
Od roku 2020 fungují v Evropské unii mikrocertifikáty – jako prostředek, kterým lze reagovat na rychle se měnící pracovní trh. Za zhruba 3 až 6 měsíců studia získá zájemce certifikát uznávaný napříč evropskou sedmadvacítkou. V Česku je nabízí už většina veřejných vysokých škol, samotná Univerzita Karlova vydala od roku 2023 přes 500 certifikátů. Kurzy často kombinují online a prezenční výuku a vedou je univerzitní odborníci. Kromě toho, že roste zájem, je evidentní i spokojenost s výsledky. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí 70 % absolventů nové znalosti pravidelně používá a téměř 70 % si polepšilo v platu nebo kariéře. Mikrocertifikáty tak mohou Česku dokázat, že se celoživotní vzdělávání vyplatí.
Zvýšení platů učitelů je krok správným směrem, ale nestačí na dlouhodobé podfinancování
Vláda schválila navýšení platových tabulek pedagogických pracovníků. EDUin krok vítá, upozorňuje však, že zákonná garance 130 % průměrné mzdy pro učitele se dlouhodobě nenaplňuje (reálně cca 110 %), což řadí Česko mezi země OECD s nejnižšími relativními učitelskými platy. Kvůli stárnutí sboru a nedostatku aprobovaných učitelů (zejména v přírodovědných oborech) je nutné platy udržet dlouhodobě konkurenceschopné, aby k profesi lákaly a udržely kvalitní pedagogy. Zároveň EDUin zdůrazňuje potřebu kariérního systému s nárokovými složkami navázanými na profesní růst a předvídatelné, transparentní financování škol. Analytička Nikola Šrámková varuje, že samotné dílčí navýšení nemusí být dostačující vzhledem k věkové struktuře a nedostatku podpůrných pracovníků.
Žáci lépe vnímají školu, ale zhoršily se vzájemné vztahy a vzrostla agresivita, komentuje klima své školy řečník Lepší školy 2025
Radní pro školství v Roztokách u Prahy Jaromír Beran (TOP 09) rozebral výsledky šetření Mapa školy ze školy, kterou zřizuje. Výzkum sbírá názory žáků, rodičů i zaměstnanců na kvalitu výuky, prostředí a vztahy ve škole. Zdůraznil, že oproti roku 2021 se zlepšilo celkové vnímání školy i podpora učitelů ze strany vedení a posílily vztahy mezi pedagogy. Naopak se zhoršily vztahy mezi žáky, přibyla slovní agrese a vulgarity. Beran vystoupí na konferenci pro zřizovatele Lepší škola 2025, která se koná 4. listopadu v Praze. Účastníkům nabídne svůj vhled do rozvoje velkých i malých škol. Registrace na konferenci jsou možné do 26. října.
Začíná nový ročník ceny Global Teacher Prize Czech Republic
Tento týden startuje již desátý ročník odborné ceny GTP CZ pro učitele ze základních a středních škol. Svého oblíbeného pedagoga může nominovat kdokoliv do 17. prosince. Přihlašování je potom otevřeno do 11. ledna. Nový spot pro tento ročník si můžete pustit zde. Na webu EDUinu najdete rozhovory se všemi finalisty minulých ročníků, včetně vítězky Elišky Havránkové.
Čeští učitelé se více vzdělávají, v AI školeních patří ke špičce EU
Od roku 2018 vzrostla podle mezinárodního šetření TALIS 2024 účast tuzemských učitelů na dalším vzdělávání ve všech oblastech, nejvíce v digitálních dovednostech. Kurzy zaměřené na umělou inteligenci absolvovalo 54 % českých učitelů (2. nejvyšší podíl v EU, průměr je 30 %). Silný zájem je také o školení ohledně chování žáků.
Výrok týdne
„Opravdu by si ale snad všichni (15–24letí respondenti výzkumu, pozn. red.) přáli mít lepší finanční gramotnost a víc nástrojů pro péči o své duševní zdraví. Přáli by si, aby v momentě, kdy opustí školu, uměli navazovat a udržet si přátelské i rodinné vztahy. Dokonce mluvili také o sexuální výchově, ale neměli tím na mysli biologické funkce těla, ale spíš otázky konsentu, navazování intimních vztahů a podobně,“ více zde:
komentuje svůj výzkum o postojích mladých lidí expertka v oblasti výzkumu školního vzdělávání Klára Šeďová.
V souvislostech
Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let. Místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení
O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.
Pod kariérním řádem si odborná veřejnost představí srozumitelný systém profesního rozvoje, který jasně vymezuje kariérní stupně, povinnosti a na ně navázané odměny. Měl by motivovat k dalšímu vzdělávání, posilovat kvalitu výuky a nastavit transparentní hodnocení učitelské práce. Vyšší stupeň by znamenal vyšší plat i větší odpovědnost – například vedení začínajících kolegů nebo koordinaci předmětových týmů. Na jeho potřebnosti víceméně panuje shoda napříč společností a ve své zprávě o českém vzdělávacím systému za něj oroduje i OECD, v praxi se jej ale dosud prosadit nepodařilo.
Kariérní řád jako motivace i prestiž – když se udělá dobře
Otázka motivace je přitom pro české učitele více než aktuální, nejinak tomu bude i v budoucnu. V Česku chybí přes jedenáct tisíc učitelských úvazků. Pro mladé lidi obor ztrácí atraktivitu, klesá zájem o studium učitelství, zároveň značná část studentů i začínajících pedagogů odchází z profese už během studií nebo prvních let praxe. Učitelství bylo první volbou méně než poloviny začínajících učitelů.
Celý článek Patricie Martinů čtěte na webu EDUinu.
Z EDUkalendáře
- 11. → Praha → Chci lektorovat
3.–16. 11.→ Celé Česko → Dny AI
- 11. → Praha → Konference Lepší škola 2025
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
