Lidové noviny: Maturity ve znamení nejistot

ilustrační foto (c) kateřina lánská

Jak budou letos vypadat maturitní zkoušky? Odehrají se v červnu a bez písemných prací z jazyků. Přečtěte si text Radky Hrdinové o tom, jaký měla koronavirová krize dopad na podobu maturitních zkoušek. Text vyšel 5. května v příloze Akademie Lidových novin.

Po týdnech pochybností se žáci posledních ročníků středních škol konečně dozvěděli, že maturity letos budou. Školy ale zatím stále nevědí, za jakých podmínek je budou připravovat ani jestli bude dost lidí do zkušebních komisí. Podle informací tiskové mluvčí ministerstva školství Anety Lednové se konkrétní termíny letošních maturit veřejnost dozví v první polovině tohoto týdne.

V pátek měli mít maturitní ples, už na to ale nedošlo. Tři dny předtím, než se měl ples konat, totiž vláda zavřela školy a hned poté zakázala i větší společenské akce. „Teď to vypadá, že bychom ples mohli mít v září, alespoň doufám, že to tentokrát vyjde. S kamarády se uvidím o prázdninách, ale o nějaké rozloučení se všemi spolužáky bych stál,“ komentuje závěr svého studia na střední škole Vojtěch Starý, který letos maturuje na jedné z pražských průmyslovek. Předtím se ale musí na maturitu, která byla ještě před pár dny podobně nejistá jako zářijový termín pro maturitní ples, znovu začít pořádně učit. „Už jsem byl nastavený víc na práci než na učení,“ říká Vojtěch.

Nebyl určitě sám. Když zhruba před měsícem ministr školství Robert Plaga oznamoval svůj plán, podle něhož se letos maturita uskuteční jen v případě, že se školy otevřou pro studenty do 1. června, hlásili zdravotníci každý den stovky nově diagnostikovaných onemocnění covid-19 a na žádný rychlý obrat k lepšímu to nevypadalo.

Uplynulo jen pár týdnů a všechno je opět jinak. Maturanti mohou od příštího pondělí opět do školy. Bude to přesně na den dva měsíce poté, co premiér Andrej Babiš předstoupil před novináře a oznámil, že vláda školy zavírá. Maturanti tak za sebou mají téměř dva měsíce nejistoty. „Já jsem s tím, že maturity budou, spíš počítala. Udržet si motivaci k učení bylo ale stejně těžké,“ říká gymnazistka Eliška Samcová. Jednoduché to podle ní není ani teď, když mají (snad) konečně jasno. „Všichni jsme zažívali velkou nejistotu, jednou to bylo tak, podruhé jinak. Prohlášení, že bude maturitu možné získat na základě průměru z vysvědčení, nebylo nejšťastnější, mnozí na to spoléhali,“ potvrzuje ředitel kutnohorského gymnázia Jiřího Ortena Vladislav Slavíček, že dlouhé čekání na konečný verdikt přípravu k maturitám ovlivnilo. Souhlasí ale s ministrem školství Robertem Plagou, že by maturanti měli mít na dokončení přípravy dost času.

„Je dobře, že to víme docela s předstihem. Ale je to divné, škola není, ale přitom vlastně je. Jsou to takové poloprázdniny, i když dostáváme úkoly, se školním presem se to srovnávat nedá,“ komentuje rozhodnutí ministerstva budoucí maturant Vojtěch.

Školy zatím vyčkávají

Vojtěch Starý počítá s tím, že mu setkávání s učiteli naživo, ať už bude mít jakoukoli podobu, pomůže dostat se při učení znovu do tempa, i když nepůjde o normální výuku. „Měli jsme například s učitelem domluvené, že pro nás ještě před maturitou připraví nalejvárnu z předmětu, který jsme měli jen v prvním a druhém ročníku, to se pravděpodobně neuskuteční,“ vysvětluje.

V jaké podobě jeho škola výuku obnoví, ještě neví. Tápou i samotné školy. Ministr Plaga sice zveřejnil podrobný harmonogram pro návrat žáků do škol, který počítá u maturitních ročníků se startem výuky 11. května, ale zatím neupřesnil, jak by vyučování mělo probíhat.

„S běžnou výukou se na žádném stupni škol do konce školního roku nepočítá, primární zůstává stále distanční vzdělávání. Konkrétní postupy při harmonogramu uvolňování opatření v oblasti školství přinese připravovaný manuál, na kterém ministerstvo školství spolu s epidemiology intenzivně pracuje a který by měl být hotov do konce dubna,“ řekla tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. V době, kdy měl tento text uzávěrku, zmíněný manuál školy ještě k dispozici neměly. Teprve až bude jasné, za jakých podmínek epidemiologové přípravu k maturitám na středních školách umožní, budou moci školy začít definitivně plánovat, co dál. Konečné slovo budou mít ředitelé škol.

„Čekáme zatím na doporučení ministerstva školství, které upřesní podmínky pro konání prezenčních konzultací,“ potvrzuje Jitka Maulová ze Střední průmyslové školy stavební v Plzni. Předběžně počítají s individuálními konzultacemi, případně s konzultacemi po malých skupinách studentů. Na gymnáziu v Kutné Hoře zatím v předstihu mapují, kolik z jejich učitelů s ohledem na zdravotní stav bude učit prezenčně. „Zatím jsme ve fázi zjišťování. Uděláme zvláštní rozvrh s tím, že vyučující budou moci v určitých předmětech pokračovat v distanční výuce,“ říká Vladislav Slavíček.

„Osobně jsem přesvědčena, že maturita proběhne víceméně standardním způsobem,“ říká Petra Bergmanová, učitelka SOŠ pro administrativu EU z Prahy 9, a dodává, že pro budoucí život žáků je to dobrá zkušenost, když se museli vypořádat s určitou zátěží. A také jim nečekaná situace mohla posloužit jako dobrá průprava pro vysokoškolské studium. Podle ohlasů na petice, které požadují zrušení letošních maturit, s ní ale všichni maturanti nesouhlasí. A to i kvůli šanci dostat se na vysokou školu – upozorňují, že zatímco slovenští zájemci o studium na českých vysokých školách mají už týdny jasno, že maturitu skládat nebudou, a mohou se tak učit na přijímací zkoušky, čeští maturanti se drtí na testy od Cermatu.

Propadlíci zřejmě nebudou

Jestli nejistota minulých týdnů skutečně změní poměr sil při přijímacích zkouškách, například na lékařské fakulty, to ukážou až příští týdny. Co se týká samotných výsledků maturitních zkoušek, učitelé jsou spíše optimističtí a s horšími výsledky než v normálních letech nepočítají.

„Poslední měsíc před maturitami je i za normálních okolností hodně narušený praktickými maturitami, přijímacími zkouškami a pak samozřejmě posledním zvoněním, které si bohužel letos maturanti neužijí,“ dodává Petra Bergmanová s tím, že na konci března už mívají v maturitních ročnících potřebnou látku tak jako tak probranou. Obavy o své žáky nemá ani Tereza Králová, která učí angličtinu na Středním odborném učilišti Zelený pruh v Praze: „Distanční výuka probíhá celkem bez problémů, se všemi máme kontakt, asi jsme se s tím docela dobře poprali. Zejména u dálkařů mám pocit, že se jim můžu věnovat dokonce víc než ve škole,“ vysvětluje. Na Zeleném pruhu počítají i nadále spíše s vyučováním na dálku. „Výukou od 11. května to nevytrhneme, výsledek bude úplně stejný, jako kdyby se výuka neobnovila. Do konce dubna budeme mít uzavřené známky a dál pojedeme osobní konzultace, jak to máme nastaveno, opravdu je to jedno,“ vysvětluje Tereza Králová.

S vysvědčením pro budoucí maturanty to letos budou mít učitelé o něco jednodušší v tom ohledu, že jim zřejmě odpadne rozhodování, zda některého z maturantů nechat propadnout. Ministerstvo školství totiž navrhlo klasifikační vyhlášku pro toto pololetí, ve které výslovně zakázalo hodnotit letošní maturanty pětkou nebo jim na vysvědčení napsat „neklasifikován“. Všichni, kdo se k maturitě přihlásili, se o ni tedy budou moci pokusit.

Koho posadit do komise

Zdá se, že více než o „své“ maturanty mají některé školy obavy spíše o to, jak maturitní zkoušky zajistí. Na řadě škol mění narychlo školní část maturity. „V tuto chvíli už doznala změn praktická zkouška, mění se její obsah. Bude zkrácena zhruba na polovinu, abychom vše organizačně zvládli. Ústní část proběhne standardně,“ říká Petra Bergmanová.

To ale není jediný organizační oříšek, s nímž se školy budou muset vyrovnat. „V posledních dvou měsících školního roku musí střední školy zvládnout přijímací zkoušky: písemnou část, školní část a v některých oborech i praktickou část. Následují maturity – písemné, praktické, ústní, obhajoby písemných prací z odborných předmětů. A na středních odborných učilištích k tomu musíme připočítat závěrečné zkoušky, které jsou opět písemné, praktické a ústní. K těmto činnostem je třeba ještě připočíst pedagogické rady, třídní schůzky budoucích prvních ročníků a další ‚drobné‘ akce“, popisuje normální průběh posledních měsíců školního roku v otevřeném dopise ministru Plagovi ředitel Integrované střední školy v Mladé Boleslavi Štefan Klíma.

V letošním roce na to vše budou mít střední školy jen červen. Navíc je nutné vzít v potaz i fakt, že průměrný věk vyučujících na středních školách je ještě vyšší než na školách základních. Podle mimořádného šetření ministerstva školství ze začátku minulého roku je osmatřiceti procentům vyučujících více než 55 let a velký podíl učitelů praktických či odborných předmětů je v předdůchodovém věku. Klíma i proto vyzývá ministerstvo, aby se ještě dříve, než rozhodne o termínech maturit, ujistilo, zda jsou školy tento scénář vůbec schopné zvládnout. „Možná bude muset ministerstvo školství přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude ‚pouze‘ aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos bude většina ráda, když vše zvládnou samy,“ upozorňuje Štefan Klíma.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments