Lidové noviny: Povinná maturita z matematiky se hroutí

ilustrační foto by Jonah G.S. (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme text Michaely Kabátové, který vyšel 23. 11. pod názvem Povinná maturita z matematiky se hroutí v Lidových novinách. Ministerstvo školství chystá odklad zavedení povinné maturity z matematiky vzhledem k rozdílné úspěšnosti žáků na různých typech škol.

Původně měla být povinná pro všechny maturanty. Nyní se ale zkouška z matematiky u některých typů škol posouvá, nebo dokonce ruší. Hrozí totiž, že by ji mnozí studenti nezvládli.

Včera ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) oznámila, že se matematice u zkoušky z dospělosti nevyhne od roku 2021 žádný gymnazista nebo student lycea. Kdy ale dojde na střední odborné školy, v tuto chvíli není jasné: může to být za další rok nebo až za dva. Uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů se tato zkouška nebude týkat vůbec.

Právě v souvislosti se středními odbornými školami se matematika diskutuje nejvíce. Mají totiž velmi odlišnou úroveň výuky.

„Povinné tři zkoušky (již nyní je povinná maturita z českého a cizího jazyka) hrozí tím, že na těchto školách neodmaturuje skoro nikdo a stát do těchto lidí investoval marně,“ míní Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Odlišná úroveň vzdělávání se ukazuje i na letošních výsledcích maturantů, kteří si matematiku zvolili dobrovolně.

„Na gymnáziích neodmaturuje z matematiky kolem dvou až tří procent studentů. Učňovské a nástavbové obory ale dosahují neúspěšnosti kolem padesáti procent,“ řekl Jan Zíka, ředitel společnosti CERMAT, která maturitní testy vytváří.

Ministerstvo odklad vysvětluje plánovanou změnou financování regionálního školství od roku 2018. Ta má mimo jiné umožnit dělit studenty na hodiny matematiky do skupin, a tedy zkvalitnit výuku.

O tom ale pochybuje Milan Adámek, který na vysoké škole vyučuje budoucí pedagogy: „Vysoké procento učitelů matematiky neumí matematiku učit, a proto se stane z tohoto předmětu ještě horší strašák, než je.“

Obecný problém povinné zkoušky z matematiky podle Feřteka ze vzdělávací společnosti EDUin je, že zakonzervuje současný stav výuky. Dlouhodobý kritik této zkoušky Oldřich Botlík pak zmiňuje, že některým učitelům novinka vyhovuje, protože nebudou muset styl své práce měnit.

Za současného systému financování školy nabírají co nejvíce studentů, protože peníze dostávají takzvaně „na hlavu“. Podle nového nastavení ale nebudou muset bojovat o každého žáka, a tak nevezmou ty, jejichž výsledky nejsou tak dobré.

Ministryně Valachová rozpaky nad tím, jak dopadnou studenti odborných škol u zkoušky z matematiky, chápe. „Pokud bychom nepropojili změny financování škol, to znamená opuštění počítání hlav a z toho odvozené financování, a start povinné maturity z matematiky, tak by řada rodičů nebo studentů mohla zvolit tu školu, která právě matematiku nemá, a celé by se to mohlo otočit proti podpoře přírodních věd,“ řekla včera ministryně.

„Nejlepší ze špatných řešení“

Valachová tedy předloží vládě dvě varianty, v nichž budou mít střední odborné školy odložený start povinné maturity z matematiky na rok 2022 nebo 2023. Ve dvou vlnách zavádění povinné maturity z matematiky vidí trochu problém Jan Zajíček, předseda Unie školských asociací CZESHA. „Z těch špatných řešení je tohle ale asi to nejlepší,“ řekl LN. Původně se počítalo asi se šedesáti obory z více než stovky.

„Některé velmi podobné obory tam byly zařazené, jiné ne,“ zmiňuje Zajíček, co se podle něho podařilo napravit. Že ze seznamu zmizely kromě uměleckých oborů ještě ty zdravotní a sociální, podle něho není na škodu: „Vím, že máme usnesení, že chceme všechny obory kromě uměleckých, ale není to velký problém.“ Markéta Pražmová, předsedkyně Asociace vyšších odborných škol, hodnotit krok ministerstva nechce: „Neříkám přímo, jestli je to dobře. Zdravotní asistenti a podobné profese ale asi budou potřebovat nějaké znalosti z matematiky.“

Unie zaměstnavatelských svazů by však byla ráda, aby povinná zkouška z matematiky platila co nejdříve pro všechny maturanty. „Dlouhodobě prosazujeme, aby každý absolvent střední školy měl za sebou tři povinné zkoušky. Jedinou výjimku vidíme u uměleckých oborů,“ sdělil LN Vít Jásek z unie. Špatná praxe podle něho je ta, že děti, které mají vyšší studijní předpoklady, chtějí jít na gymnázia.

„Neoprávněně je pak střední školství považováno za něco podřadného. Proto jsme rádi, že Svaz průmyslu a Asociace malých a středních podniků měli Rok průmyslu a technického vzdělávání. Snaží se podpořit učňovské a odborné obory,“ dodal Jásek.

Podle některých zaměstnavatelů jsou však absolventi těchto škol nedostatečně připraveni, aby se plnohodnotně zapojili do práce v podnicích. Podobně hovoří i Milan Adámek z Univerzity Pardubice, který vyučuje budoucí pedagogy a má za sebou zároveň i průmyslovou praxi: „Naše základní a střední školy nevychovávají v našich dětech osobnosti a vlastnosti, odpovídající tomu, co zaměstnavatelé potřebují. Proto si velké firmy zaměstnance převychovávají. Jako zářný příklad uvádím Škodu Auto v Mladé Boleslavi, jež si sama zřídila celé školství od učňáku až po výšku,“ dodal.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments