Lidové noviny: Učitelů chybí zatím „pouze“ tisíce

ilustrační foto by Tec de Monterrey Campus Morelia (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Publikujeme text Michaely Kabátové, který vyšel 5.9. v Lidových novinách. Popisuje situaci personální nouze v učitelské profesi, kterou v současné chvíli řeší celá řada škol. Tento stav způsobuje pravděpodobně několik faktorů, vedle podfinancovaného školství a nízkých platů učitelů je to i nedávné zpřísnění zákona o pedagogických pracovnících, který neumožňuje učit (až na výjimky) někomu, kdo má sice vzdělání a praxi v oboru, ale nemá zároveň pedagogické vzdělání.

Matematikář, fyzikář nebo angličtinář. Učitelé těchto předmětů jsou nejvíce nedostatkovým zbožím.
Podle odhadů chybí v tuzemsku tisíce kantorů. Ředitelé tak vymýšleli různé kličky, aby děti první školní den mohly dostat rozvrhy hodin.

Kladenská základní škola v Amálské ulici má rozšířenou výuku matematiky a přírodovědných předmětů. Na jednu stranu jde o benefit, na druhou ovšem o velký problém.

Právě po učitelích matematiky, fyziky nebo biologie je totiž největší sháňka. „Matematikářce, která má aprobaci matematika–chemie, jsme sebrali chemii a vzala další matematiku navíc. Fyzikářku máme důchodkyni, která hodiny odučí na zkrácený úvazek,“ popisuje, jak si poradila, Libuše Amálie Holá, ředitelka této školy.

Další variantou, jak personální nouzi vyřešit, je přijmout na místo nekvalifikovaného pedagoga. Podle zákona o pedagogických pracovnících sice nesmí předmět učit někdo, kdo nemá pedagogické vzdělání. Za stávající situace, kdy v tuzemsku podle odhadů chybí tisíce kantorů, je ovšem možná výjimka. A ta ředitelům často zbude jako jediná možnost.

Učí i vychovatelky 

„Pokud neseženete aprobované učitele, může předmět učit jiný nebo třeba student magisterského studia,“ vysvětluje Holá s tím, že jedna z učitelek prvního stupně si právě studium na pedagogické fakultě dodělává.

Na základě této výjimky ale podle odborníků na vzdělávání učí žáky i vychovatelky. Situaci na prvních stupních základních škol označuje Tomáš Feřtek ze vzdělávací společnosti EDUin za krizovou: „Vezmu-li v úvahu třeba poslední půlrok, skoro bych nenašel školu, kde bych byl a nestěžovali si na nedostatek učitelů pro první stupeň. A to krizový.“

Že předmět nevede kvalifikovaný učitel, ale spíše odborník z praxe, se pak často stává u ryze odborných středoškolských předmětů. „Obrovský problém je například sehnat elektrotechnika, stejně jako výpočetního technika. Ve chvíli, kdy nebudu mít matematikáře a přijde mi sem strojař, který bude schopen tento předmět učit, klidně ho nechám učit celý úvazek,“ popsal Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací a zároveň ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze.

Letos měl Zajíček největší potíže obsadit předměty chemii a angličtinu. Oproti tomu je podle něho každoročně převis učitelů základů společenských věd, českého jazyka, hudební výchovy, zeměpisu a dějepisu.

Situace s nedostatkem kantorů začíná být podle ředitelky Holé neúnosná. „Jsem tady čtyřiadvacátý rok. Jsme škola, která je chválená, a nemívali jsme problém sehnat určité aprobace učitelů. Rok od roku je to horší a učitelé nenastupují,“ sdělila Holá.

To, že mladí nechtějí učit, má za důsledek i stárnutí pedagogického sboru. „Měl jsem minulý týden přednášku pro sborovnu střední odborné školy v Mladé Boleslavi, zhruba padesát lidí. Průměrný věk sboru okolo padesáti let, výjimkou nejsou učitelé nad 65 i 70 let,“ zmínil Tomáš Feřtek.

Situace v Mladé Boleslavi, spojené se společností Škoda Auto, je podle něho vyhrocenější, ale i tak ukazuje na problém celé republiky: „Sehnat za 24 tisíc měsíčně inženýra s pedagogickou kvalifikací podle zákona ve městě, kde dělník na pásu má přes 35 tisíc, je opravdu problém.“

Zpřísnění zákona o pedagogických pracovnících, které začalo platit před dvěma lety, se už dnes nelíbí zákonodárcům napříč politickým spektrem.

Pro uvolnění je podle Hospodářských novin i šéf sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška. Základní podmínkou podle něho je, aby učitel měl magisterské studium.

Za katedru dorazí polovina studentů 

Jen na pedagogické fakulty se totiž spoléhat nelze. Ukazuje to průzkum agentury SC&C pro Univerzitu Karlovu. O studiu pedagogiky uvažuje třetina středoškolaček, ale pouze každý desátý student. Čtvrtina zájemců nepočítá s tím, že by v budoucnu šla učit. Necelá polovina učit chce, zbytek neví. Odrazuje je hlavně vidina finančního ohodnocení.

Za tři roky by tedy mohla být situace ve školství ohledně nedostatku učitelů ještě horší. „Mnoho lidí třeba po třicítce, kteří už se etablovali v jiné profesi a mají i slušný příjem, začne uvažovat, že by chtěli učit. Třeba na částečný úvazek. Hledejme, jak jim to umožnit,“ dodal Feřtek. Druhou variantou podle něho je, že bude ve školách učit kdokoliv, jen aby se naplnily stavy.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments