Lidové noviny: Z odpůrce plošného testování žáků je dnes jeho stoupenec. Svůj veletoč ministr nevysvětlil

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 25.4. v Lidových novinách pod názvem Hledá se pravý Marcel Chládek. Text upozorňuje na změnu v preferencích v rámci vzdělávací politiky, kterou prodělal Marcel Chládek během období, kdy zastává pozici ministra školství. Před nástupem do této funkce například negativně hodnotil plošné testování, aby dnes zaváděl jednotné prvky do přijímacích zkoušek na střední školy a povinnou maturitu z matematiky pro všechny, aniž by zároveň cíleně usiloval o to, zkvalitnit výuku tohoto předmětu na základních a středních školách.

Jsou to téměř na chlup dva roky, kdy stínový ministr Marcel Chládek bedlivě naslouchal odborníkům z finské Národní rady pro vzdělávání, exekutivního to orgánu finského školství. Tehdy Marcela Chládka okouzlovala témata jako zrušení známkování v prvních ročnících ZŠ, formativní hodnocení žáků, které jim dává srozumitelnou zpětnou vazbu, vzdělávání dětí bez potřeby rozdělovat je podle schopností za současné podpory těch, kdo mají problémy. Dnes tomu říkáme inkluze a spousta lidí dostává hysterický záchvat, když to slovo slyší. 

Odborníci z finské rady tehdy mimo jiné zdůraznili, že vyjma maturit ve finském vzdělávacím systému neexistují žádná plošná testování. Tehdejší Marcel Chládek na to konto doslova prohlásil: „Plošné testování je cesta do pekel“. 

Marcel Chládek už však není „tehdejší“, je dnešní. Ze stínového ministra školství zbyl jen stín. Veletoč, jímž se z ideového odpůrce plošného testování stal hlavním stavitelem cesty do pekla, nikdy nevysvětlil. Nejenže se snaží zavést do vzdělávacího systému plošné testování, ale rovnou chce, aby taková zkouška rozhodovala o budoucnosti dětí. Protože ti, kteří skončí na učilišti (bez maturity), čeká skvělá a perspektivní budoucnost lidí, již podle novely školského zákona dokonce nesmějí v posledním roce před základní školou doma vzdělávat své děti, neboť takové privilegium bude literou novely připsáno pouze těm, kdo mají minimálně maturitu.

Národ ve stavu nevědomí
You get what you test, dostaneš to, co testuješ, říká anglické přísloví narážející na fakt, že obsah testů formuje výuku na školách. „Tehdejší“ Chládekby se patrně pokoušel zasadit o to, aby se omezil vliv testování na školách, z nichž mnohé v době jeho nástupu využívaly testů soukromé společnosti Scio. Taková snaha by byla legitimní, s ohledem na proklamace, které Chládekjako stínový ministr pronášel. Místo toho se ale snaží nahradit jeden systém plošného zkoušení druhým, což nedává smysl.

Zápletka se ovšem komplikuje. Nikdo teď vlastně neví, jaká pravidla budou platit. Podle nejasných zpráv z médií se totiž z jednotných přijímacích zkoušek stávají „pouze“ zkoušky povinné. Školy údajně budou moci využívat nejen testů Cermatu, ale i testů od jiných poskytovatelů. Nicméně tyto zprávy nebyly ministerstvem potvrzeny. V novele školského zákona je stále zmínka o „jednotných kritériích“ a prováděcí právní předpis ještě nespatřil světlo světa. V dlouhodobém záměru vzdělávání se vysloveně hovoří o jednotných přijímacích zkouškách na SŠ. Čtenář nechť si laskavě uvědomí, že se ve stavu nevědomí ocitáme pouhý rok předtím, než další ročník dětí bude přecházet ze základní na střední školu.

Ať už budou přijímací zkoušky povinné a jednotné, anebo jen povinné, tento krok je v přímém rozporu se Strategií vzdělávání 2020, kterou ministerstvo přijalo už za působení dnešního, nikoliv tehdejšího ministra Chládka. Jedním ze tří pilířů strategie je posilování rovnosti v přístupu ke vzdělávání. Zejména s ohledem na fakt, že český vzdělávací systém je vysoce selektivní a že v něm existuje nadprůměrně silný vztah mezi výsledky vzdělávání a sociekonomickou situací rodiny; přijímací zkoušky tento trend jednoznačně posílí. Jak je ale pak možné naplňovat strategii vzdělávání, která má rozdíly v rovném přístupu snižovat, když ji chce ministerstvo přijímacími zkouškami naopak posílit? Už dnes vyjadřují školy ve vyloučených lokalitách obavu z toho, že místo aby jejich děti byly podporovány ve snaze odrazit se od sociálního dna, stát jim takto staví další bariéry.

Nepochybně stojí za zmínku, že projekt jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je minimálně v evropském kontextu ojedinělý. Podle srovnání, které EDUin připravil vloni na podzim a které sleduje stav v relevantních evropských zemích, nikde jednotné přijímací zkoušky na střední školy nezavedli. Nejbližší, ale pouze vzdáleně příbuzný model je v Polsku, kde ovšem testy nemají primárně plnit roli selekce při výběru na SŠ, byť jsou v tomto smyslu hojně zneužívány.

Dělejte z dětí montéry montoven
Při všech těchto podivných nejasnostech by bylo dobré zamyslet se, co je skutečným smyslem přijímacích zkoušek. Podle všeho hrál významnou roli tlak ze strany průmyslové lobby na to, aby na učilištěmířilo více dětí. Tento důvod přitom nikdy nebyl v souvislosti s přijímacími zkouškami ministrem Chládkemotevřeně přiznán, byť se s ohledem na možné dopady do vzdělávacího systému jeví jako nejpravděpodobnější následek. Cestu do pekla sice Chládek nepokrytě dláždí, nicméně činí tak s dojmem, že si toho nikdo nevšiml… 

Metamorfóza „tehdejšího“ Marcela Chládka v jeho současné vtělení zůstává stále záhadou. Podle dostupných indicií lze konstatovat, že současný ministr je někdo úplně jiný než ten, kdo vstupoval do voleb a následně byl také ministrem jmenován. Měli bychom po skutečném MarceluChládkovi vyhlásit pátrání.