Lidovky.cz: Dílny ve školách? Lobbistický hoax a návrat do dvacátého století, tvrdí odborníci

13. 3. 2018
EDUin
Screenshot_1-7

Publikujeme text Aleny Bílkové, který vyšel 11. 2. na webu Lidovky.cz pod názvem Dílny ve školách? Lobbistický hoax a návrat do dvacátého století, tvrdí odborníci. Text se věnuje diskutovanému tématu znovuzavedení dílen a pozemků do škol, jak o to usiluje Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Už do dvou let by se měly děti na základních školách opět učit práci na pozemcích a dílnách. Nápad posvětil i Andrej Babiš (ANO). Podle odborníků na vzdělání a kariérní rozvoj je tento plán ale zpátečnický a nereaguje na reálné nedostatky našeho školství. „Zatímco my čekáme, že se naše děti začnou na školách učit myslet, řešíme okopávání zahrádky,” řekl Lidovkám Tomáš Dombrovský z personální agentury LMC.

Česko potřebuje víc řemeslníků, čemuž je potřeba přizpůsobit školní osnovy – zaznělo v únoru z vlády. Aktuální poptávku po řemeslnících by předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, řešil návratem praktických dílen do škol. Záměr mu posvětil i premiér v demisi Andrej Babiš. Odborníci na vzdělání mají na věc ale zcela opačný názor.

„V první řadě je třeba konstatovat, že jde v podstatě o lobbistický hoax, protože na základních školách je v aktuálně platných Rámcových vzdělávacích programech obor Člověk a svět práce,” vysvětluje Janek Wagner z Pedagogické komory.

Tento obor podle Wagnera už teď obsahuje Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Práce s drobným materiálemPřípravu pokrmůuž na prvním stupni. A povinně. Na druhém stupni do oboru patří Využití digitálních technologií, Práce s technickými materiálynebo Design a konstruovánía povinný okruh přímo nazvaný Svět práce. Z dalších oborů si školy už teď musejí vybírat a zařazovat je do výuky, není to tedy tak, že by se děti pracovat rukama na školách dnes neučily. Zároveň ale Wagner dodává, že obor je dlouhodobě podfinancovaný a nerozvíjel se.

S otáčením kormidlem školství podle okamžité poptávky opatrně

Že plán zavést do dvou let “dílny pro všechny” vyhovuje zástupcům řemesel a cechů, nepřekvapí. Čechům totiž momentálně chybí 300 tisíc řemeslníků. Podle Tomáše Dombrovského, analytika ze společnosti LMC, je ale nesmysl řešit současnou poptávku na pracovním trhu zásahem do osnov. „Svět se za pouhých 5 let velmi výrazně promění, včetně ustálených profesí. Proto mi přijde úplně zcestné zaměřovat se na řemeslnou výchovu podle aktuální poptávky na pracovním trhu, když nevíme, jak se poptávka během 5 až 10 let promění,“ řekl Lidovkám.

„To, že dnes chybí dejme tomu 10 000 řidičů neznamená, že za 10 let budou mít všichni řidiči na růžích ustláno. Situace bude spíš opačná, protože budeme potřebovat technologie, které je nahradí. Paradoxně můžeme pak mít nezaměstnané řidiče,” vysvětluje Dombrovský svůj názor na praktickém příkladu.

Na tom se shodne i s Bohumilem Kartousem, odborníkem na vzdělávání ze společosti EDUin. Ten dokonce i zpochybňuje, že je nedostatek manuálních pracovníků reálný problém. „Skutečně takoví pracovníci chybí? A kdo to řekl? Zaměstnavatelé, kteří by rádi, aby jim stát připravoval více disciplinovaných a na plat nenáročných jedinců, kteří budou „ready to use“? (připravení k použití, pozn. red.) OK, ať pro to sami něco dělají, je to jejich business. Česko trpí naopak tím, že velká část lidí je zaměstnána na pozicích, které spolkne či transformuje automatizace. Existuje k tomu velmi autoritativní prognóza OECD Employment Outlook 2017,” argumentuje Kartous.

Naše školství potřebuje jiné změny

S pohledem směrem do budoucnosti vidí změny, které by mělo tuzemské školství chystat, úplně jinde i Markéta Majerová ze společnosti Scio.

„Tuzemské vzdělání jistě potřebuje řadu změn, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Větší důraz by ve školách mohl být kladen na rozvoj kritického myšlení, mediální gramotnost, práci s technologiemi i rozvoj dovedností z tzv. oblasti soft skills,“ popisuje Majerová. Ale zavedení povinných dílen a pozemků do základního školství podle ní mezi současné žádoucí akcentované oblasti vzdělávání rozhodně nepatří. To potvrzuje i Tomáš Dombrovský.

„Zatímco my čekáme, že se děti budou na školách učit design thinking, což je o větší samostatnosti a hledání nestandardních řešení, řešíme tu okopávání zahrádky. Design thinking je disciplína, v které podle hodnocení firem současní absolventi hrozně propadají. Teoretické znalosti mají docela dobré, schopnost aplikovat je v praxi výrazně horší a nejhorší jsou absolventi v hledání vlastních řešení.”

Odborníci zároveň netvrdí, že učit děti manuálním dovednostem je principiálně špatně. Nehledě na to, že v budoucnu nahradí manuální i psychickou rutinu stroje, je podle Kartouse činnost ruky významně spojena s vývojem mozku. Manuální zručnost v tomto smyslu je ale třeba rozvíjet v předškolním vzdělávání. „Představy o tom, že zavedení dílen na druhém stupni ZŠ něco zásadně změní, ať už z hlediska zručnosti či motivace dětí manuálně pracovat, odporují elementární znalosti vývojové psychologie. Odpovídá to profilu navrhovatelů.” dodává Kartous.

Tomáš Dombrovský zase vidí problém především v plošnosti návrhu. Výuka má být podle něj co nejvíc pestrá, povinné škatulky, do kterých se musí nacpat všechny děti bez rozdílu vnímá jako zpátečnické. „Školství i zákoník práce máme výborně nastavené pro první polovinu 20. století,” konstatuje bez nadsázky.

Kdo to bude učit?

Odborníky spojuje i obava o to, kdo bude výše zmíněné předměty učit. „Je třeba, aby výuku zajišťovali kvalifikovaní učitelé. V uplynulých letech však právě zájem o studium technické výchovy zaznamenal mezi uchazeči o studium učitelství pokles,” doplňuje Michal Nedělka, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Tomáš Dombrovský vidí cestu v inspiraci finským modelem. Tam se vrhli na modernizaci veřejného systému, kde usnadnili lidem z praxe vstup do vzdělání. U nás musí odborník mít nejméně tzv. pedagogické minimum, aby mohl na státní škole učit. Tuto, pro mnohé, překážku řeší u nás zatím soukromé školy.

„Alternativní a soukromé školy mají až polovinu lidí bez pedagogického vzdělání, ale jsou skvělými učiteli. U nás jsou největším problémem právě tahle omezení, která nepouští odborníky do škol. Navíc jsme místo zvyšování kvality veřejných škol, omezili konkurenci v podobě škol soukromých, což je naprosto scestné,” uzavírá Dombrovský.

 

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články