Lidovky.cz: Podle úřadů sjednocení práce školských poraden omezí práva rodin. Stačilo by sjednotit pravidla

ilustrační foto (c) kateřina lánská

Publikujeme text, který shrnuje připomínky a výhrady vůči návrhu novely školského zákona, který upravuje podmínky vystavování doporučení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Text vyšel 8. února na zpravodajském webu Lidovky.cz.

Nárůst administrativy i omezení práv rodin přinese podle krajů, části ministerstev a dalších úřadů sjednocení práce školských poraden v regionech navrhované ministerstvem školství. Návrh, aby doporučení z poraden posuzovali pracovníci pověření ministerstvem a aby se do systému podpory žáků zapojil více i úřad sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), by podle úřadů zvýšil administrativu a rozpočet.

Měl by podle úřadů také negativní dopad na práva či soukromí rodin. Vyplývá to z připomínek k návrhu novely zákona, který vypracovalo ministerstvo školství. Zásadní připomínky k návrhu zaslalo 29 úřadů. Jsou mezi nimi například ministerstva práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, financí, spravedlnosti či zdravotnictví. Výhrady vyjádřili také krajské úřady, ombudsmanka, Úřad pro ochranu osobních údajů, odbory či zástupci zaměstnavatelů. Většina úřadu se shodla, že ministerstvo školství usiluje o řešení problému s nejednotným postupem školských poraden zbytečně komplikovaně. Stačilo by podle nich vypracovat jednotná pravidla pro práci poraden a zajistit pro ně kvalitní školení.

Jednotná metodika pro školské poradny v současnosti neexistuje. Podle analýzy ministerstva školství se nyní doporučení pro handicapované žáky z různých regionů mohou velmi lišit. Zatímco v některém kraji předepíše poradna dítěti na pomoc ve výuce jednu pomůcku, v jiném kraji dostane podobný školák doporučení třeba na 19 podpůrných opatření. Ministerstvo proto navrhlo, aby doporučení z poraden od příštího roku posuzovali pracovníci, které by tím úřad pověřil.

Podle zástupců krajů i některých dalších úřadů by však toto opatření zpochybnilo kvalitu odborníků z poraden a vedlo by zřejmě ke zhoršení individuálního posuzování dětí. Způsobilo by také prodloužení čekacích lhůt, nárůst administrativy a výdajů státu.

Návrh rovněž předpokládá posílení pravomocí škol a zapojení sociálních pracovníků v případech, kdy rodiče navzdory doporučení nevyhledají, nebo odmítnou pomoc poradny. Škola by to měla nahlásit OSPOD. Ten by měl školu informovat vždy, když zjistí ohrožení života či vývoje dítěte. Ale například podle úřadu ombudsmanky již stávající normy školám nabízejí možnosti řešit problematickou spolupráci s rodiči. Pokud třeba rodiče zanedbávají péči o povinnou školní docházku dítěte, mohou dostat pokutu a OSPOD jim může návštěvu poradny nařídit.

Návrh podle ombusmanky nepřípustně oslabuje práva rodičů a tlačí je k souhlasu se školou a školskou poradnou. Podobně se vyjádřily i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), úřad vlády, ministerstvo zdravotnictví či Středočeský kraj. Pozitivně tuto část návrhu naopak zhodnotilo Sdružení místních samospráv, které zastupuje města a obce, jež bývají zřizovateli škol.

Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) by ke zlepšení spolupráce škol a OSPOD pomohla opět jednotná metodika. Vytvořit by ji mělo ministerstvo školství spolu s MPSV. „Významnou změnu pak může v tomto směru přinést zavedení pozice sociálního pracovníka do škol,“ uvedlo MMR.

Změny ve fungování systému by podle návrhu mohly platit od ledna 2021 a měly by se zaplatit z limitů schváleného rozpočtu. Náklady na nové pracovníky a provoz vyčíslilo ministerstvo zhruba na 16 milionů korun ročně. Nové nastavení systému by podle úřadu mohlo vést k omezení počtu přidělovaných asistentů pedagoga v běžných školách, a tím k ročním úsporám kolem 930 milionů. Na inkluzi je v letošním rozpočtu vyhrazeno asi 3,6 miliardy korun, loni to bylo asi o 400 milionů více.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments