Máte korunu navíc? Investujte ji do předškolního vzdělávání, tam je největší šance zvrátit nerovnosti

v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 3. do 9. 11., se věnujeme těmto tématům:

Nerovnostem ve vzdělávání;

obědům zdarma;

důležitosti předškolního vzdělávání.

Týden stručně

Čeští žáci z bohatých rodin excelují, chudší zaostávají. Jak udělat kvalitní školy skutečně pro všechny děti?

Česko patří v rámci zemí EU k těm, kde jsou rozdíly mezi studijními výsledky dětí z bohatých a chudých rodin mimořádně velké a nůžky se nadále otevírají, připomíná PAQ Research mezinárodní testování PISA z roku 2022. Zatímco patnáctiletí z horní pětiny sociálně-ekonomického žebříčku dosahují špičkových výsledků, děti z nízkopříjmových domácností končí jen na evropském průměru a jejich výsledky zejména v matematice setrvale klesají. Školský systém v Česku nedokáže tyto rozdíly dorovnávat, a startovní nevýhody naopak často prohlubuje, mimo jiné kvůli roztříštěnosti systému a nedostatečným investicím do cílené podpory ohrožených žáků. Jak moc jsme se (ne)posunuli, se dozvíme v rámci šetření PISA 2025 příští rok.

Usilovat o potírání nerovností jde ale i zespoda. Velkou, často přehlíženou, roli mohou hrát zřizovatelé škol a mnohdy ji i hrají. Spoluprací, sdílením know-how a dobré praxe mohou přispívat k tomu, aby školy rozvíjely naplno potenciál všech dětí bez ohledu na socioekonomické zázemí. Právě Škola pro všechny byl podtitul letošní konference pro zřizovatele Lepší škola, která proběhla minulý týden. „Každé dítě by mělo dostat šanci ke kvalitnímu vzdělání, a to bez ohledu na to, v jakém regionu se narodilo, v jaké rodině se narodilo a s jakými překážkami se potýká,“ uvedl na konferenci ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. K nerovnostem máme mnoho dat, víme například, že se týká asi 98 tisíc dětí. Známe i postupy, které je dokážou snižovat i eliminovat. Zásadní roli v této snaze zastává předškolní vzdělávání, ale i obědy zdarma či dostupné menstruační pomůcky. O tom všem experti na konferenci hovořili. Záznam jednotlivých vystoupení najdete na webu.

Prevence proti závislostem na školách? Učitelé si s ní neví rady a prostředky na experty často chybí

Závislosti mezi žáky se rychle mění, dnes už se nepotýkají jen s alkoholem, cigaretami a marihuanou, ale i se syntetickými drogami, novými nikotinovými produkty a digitální závislostí. A ty mnohdy předbíhají znalosti pedagogů i rodičů. Povinná prevence je sice součástí školních programů, ale učitelé na ni nejsou dostatečně připraveni, téma někdy řeší pouze formálně nebo spoléhají na externí odborníky, na které často chybí prostředky. Nedostatečné financování ale znamená, že se kvalitní programy nedostanou všude, zejména v regionech s palčivými sociálními problémy, kde je prevence nejpotřebnější. Připomíná to problematiku třeba i mediální výchovy, kterou jsme rozebírali v nedávném vydání bEDUinu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hodí se to na učitele, ať si s tím nějak poradí. Tento přístup ale ke zlepšení prevence závislostí jednoduše nepovede.

Od mateřské po střední: Jak školy posilují odolnost dětí i pedagogů

Nové zprávy ČŠI ukazují, jak mateřské, základní i střední školy mohou rozvíjet psychickou odolnost dětí. Tu inspekce vysvětluje jako schopnost zvládat změny či překonávat překážky s chladnou hlavou. Pomáhá tomu dobré klima, spolupráce, důraz na wellbeing a bezpečný prostor pro chyby. Takové prostředí posiluje samostatnost, sociální dovednosti i sebedůvěru při překonávání překážek. Výzkumy potvrzují, že formativní zpětná vazba, růstové myšlení a pravidelná reflexe udržují zdravou rovnováhu mezi komfortem a výzvou. Klíčová je i odolnost a otevřenost učitelů – jejich příklad a podpora vytváří odolné školní komunity, kde se daří dětem i dospělým. Obě publikace nabízí praktické inspirace a konkrétní podněty, jak odolnost ve školách posilovat.

Plán, strategie i podpora. EDUin přináší průvodce pro úspěšné zvládnutí přijímaček

Podzim je nejlepším časem pro začátek přípravy na přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia. Klíčem je přípravu neodkládat a neztratit se v široké nabídce škol. Jak se s touto výzvou vypořádat, radí Průvodce přijímačkami od EDUinu, který nabízí konkrétní tipy, jak si správně vybrat obor, zvládnout přípravu, bojovat s nervozitou nebo se orientovat v důležitých termínech. „Období přijímaček je náročné, ale s dobře promyšleným plánem a podporou blízkých může být zvládnutelnější. Všem žákům přeji hodně štěstí a sil,“ dodává autorka Průvodce, analytička Nikola Šrámková.

Výrok týdne

EDU25-0598_1920px

„Víme, že pokud školy nabízejí obědy zdarma, tak je vyšší účast dětí ve škole. Klesá nervozita na straně rodičů a roste množství peněz, které mohou investovat třeba do kroužků. Pokud dítě přijde na oběd, tak také roste šance, že zůstane ve škole i po vyučování – v družinách, ve školních klubech či na kroužcích, které škola nabízí. To vše má pozitivní vliv na jejich školní výsledky,“ více zde:

argumentuje ředitelka Platformy pro včasnou péči Kateřina Sirotková pro rozšíření obědů zdarma ve školách

V souvislostech

Předškolní vzdělávání jako investice do budoucnosti obce. Jak vybrat správnou cestu?

Od ledna 2026 čeká zřizovatele nová povinnost zajistit umístění každého tříletého dítěte alespoň do dětské skupiny, pokud ne do mateřské školy, popřípadě rodičům nabídnout finanční náhradu. Jak se ale správně rozhodnout, jakou formu předškolního vzdělávání v obci zřídit, a proč je vůbec důležité? 

České děti, které chodily do mateřské školy po dobu alespoň jednoho roku, byly úspěšnější v již několika kolech mezinárodního šetření PISA (naposledy 2022) než ty, které předškolním vzděláváním neprošly. V oblastech s vyšší účastí v mateřských školách je výrazně menší neúspěšnost ve vzdělávání. A zahraniční studie ukazují ještě impozantnější čísla – absolvování předškolního vzdělávání zvyšuje pravděpodobnost dokončení střední školy v průměru o jedenáct procentních bodů. „Kvalitní předškolní vzdělávání znamená dobře připravené děti pro školu,“ shrnul Václav Korbel, analytik ve společnosti PAQ Research, na letošní konferenci Klubu zřizovatelů Lepší škola

Docházka do mateřské školy nebo jiného předškolního zařízení má vliv ale i na sociální aspekty, které v důsledku ovlivňují komunitu celé obce, kde děti žijí. Děti z lokalit ohrožených sociálním vyloučením mají více než dvakrát vyšší šanci, že se začlení do běžné základní školy, pokud se alespoň dva roky účastní předškolního vzdělávání. „Je to základ pro budoucí celoživotní vzdělávání dítěte, takový pomyslný dům, ve kterém žije podle toho, jaké má podmínky k tomu, aby si jej vystavělo a cítilo se v něm v bezpečí. Pokud tyto základy nemá, není na čem stavět a celý život potom může dítě oscilovat mezi tím, jestli jde či nejde správnou cestou,“ míní Petra Martinovská z odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT. Celkově se investice do rané péče ukazují jako nejúčinnější v porovnání s těmi uplatněnými ve vyšším věku dětí, protože se jejich pozitivní efekty v dalších letech sčítají.

Celý článek Patricie Martinů čtěte na webu EDUinu.

Z EDUkalendáře

  1. 11. → Ostrava → Zdraví, prevence a odvaha k chybování z cyklu Výzvy ve vzdělávání

22. 11. → Praha → Den workshopů

Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!

pavel_foceni_BW
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články