Michal Malátný: Co umím je skvělý nápad

Rozhovor Boba Kartouse s Michalem Malátným z kapely Chinaski o tom, jak užitečná může být pro otce pětileté dcery aplikace Co umím. Michal Malátný je jedním z ambasadorů projektu. Záznam rozhovoru si můžete poslechnout ZDE, tiskovou zprávu o aplikaci Co umím najdete TADY, web aplikace ZDE.

Michal Malátný má pětiletou dceru a další přírůstek do rodiny čekají na Vánoce. Jak sám říká, někdy má pocit, že mu život dcery tak trochu protéká mezi prsty. Vzpomíná na to, když sám objevil krabice s výkresy, které archivovala jeho matka, a měl možnost vzpomenout si na okamžiky, které se k nim vázaly. Příležitost, kterou nabízí aplikace Co umím, považuje za skvělý nápad a chce ji sám používat.

zdroj: Petr Novák, Wikipedie, CC
Michal Malátný, zdroj: Petr Novák, Wikipedie, CC

Michale, máš dceru. Máš jedno dítě?

Mám pětiletou dceru a druhé dítě čekáme na Vánoce..

Ale, ale… to je premiérová informace? Už to někam prosáklo?

Myslím, že ne..

Skvělé! EDUin bude první, kdo tuto informaci sdělí světu..

Vědí to kluci v kapele a jinak asi nikdo.. Mám holčičku a druhý bude taky holčička, už to víme.

Každopádně gratuluju. Máš dceru, pět let, příští rok už půjde do školy?

Ano, půjde do školy, protože je na tom docela dobře a ve školce by se už nudila. Umí číslíčka, písmenka, je šikovná, tak si říkáme, že v té školce už to nemá cenu.

Co dělá ve školce? Víte, co dělá ve školce?

To se vždycky ptám, když pro ni dojdu, a ona mi vždycky říká „už se nepamatuju“. Přesně na to si vzpomínám, když se mě matka ptala, odpovídal jsem stejně.. Ale že to začnu už ve školce… Mají tam krásnou zahradu, hrajou si, zpívaj, mají velkou interaktivní tabuli.. Myslím, že se nenuděj.

A co dělá mimo školku? Jaký je její den?

Mimo školku chodí jednou týdně na balet, s malými holčičkami tancujou a dvakrát za rok mají vystoupení, před koncem školního roku a na Vánoce. Minule jsem s nima dokonce hrál pana krále v Šípkové růžence…

A tančil jsi?

Nenene, jenom jsem tam seděl na trůnu a pak jsem 100 let spal…

Krásná role…

Potom chodí na angličtinu, což mi přijde v současným světě strašně důležitý, něco, co já jsem v životě prošvih a přijde mi, že to je strašném průser.

Krom toho třeba ještě něco jinýho, ve volným čase?

Naši dcerku vůbec nezajímají panenky, ale zajímají ji výhradně dinosauři, takže prehistorie, potom je hrozně šikovná s mičudou..

Rukama, nohama..

…rukama, nohama. Neumí ještě jezdit na kole, ale to napravíme. Potom ještě krásně kreslí, a musím říct, že i hezky zpívá. Někdy donese ze školky písničku, zazpívá mi ji a slyším, že intonuje, má cit pro rytmus..

A zpíváte spolu doma?

To nechce. Když si sednu doma k piánu a začnu hrát a zpívat, tak se jí to nelíbí..

A počítač, tablet?

Můj notebook teď v podstatě používá víc než já a hraje tam takový ty Angry Birds, teď zrovna hraje na mým telefonu Angry Birds, takže v tomhle jede dost…

Když to tedy zrekapitulujeme, tak tančí, zpívá, kreslí, sportuje, dělá něco na počítači. Máte možnost sledovat, jak se ve všech těchto oblastech rozvíjí? Máte nějaký systém, jak byste to sledovali?

Veškerý výkresy archivuju, zeptám se, co to nakreslila a dozadu napíšu třeba „jednooká příšera“, napíšu datum a dávám to krabice. Dělala to i moje máma, a když jsem se stěhoval před lety od rodičů, říkala mi „máš tady ty krabice s výkresama“. Říkal jsem si „proboha, jaký výkresy“, pak mi to ale udělalo hroznou radost. U některejch výkresů jsem si i vzpomněl..

Jinak má Kačenka nad pracovní stolem, protože musí mít svůj pracovní stůl, má takovou nástěnku, kde ty nejhezčí obrázky připíchne, nebo třeba dárky, obrázky od kamarádů, nebo když se jí něco líbí, zkrátka má takovou nástěnku, kde tyhle věci shromažďuje. Proto mí právě nápad s Co umím přijde skvělej. Tu nástěnku pak můžeš poslat dědečkovi, babičce, kamarádům ze školky… jednoduchej a krásnej nápad.

Za chvíli jde do školy. Tam jsou děti známkovány za to, co se naučí v matematice, češtině, ale tyto věci nikdo nesleduje. Ať už rozvoj v pohybové, umělecké, jakékoliv jiné zájmové oblasti. Může Co  umím rodičům pomoci i v téhle oblasti?

To mi přijde hodně důležitý. Člověk v tom okamžiku má pocit, že na to přece nemůže zapomenout, jenže za rok je to pryč a už se to nikdy nevrátí. Takže mít to někde zaznamenaný a shromážděný na jednom místě mi přijde perfektní.

A myslíš že i ve škole by to mohli použít? Třeba pro dítě, který bude průměrný, co se týká známek, ale bude umět skvěle tančit. I pro tu školu to může být přece zajímavý způsob, jak ho podpořit?

Přesně tak.

A otázka na tělo, budeš používat aplikaci Co umím?

Když se tady tvářím jako ambasador, nemůžu ji nepoužívat. Já se na to těším, hned jak přijdem domů, tak to tam naloudujem. Má čtyři bratrance, širokou rodinu, tak všem pošleme, co se naučila a co umí.  Oni se chytěj.

A co třeba v kapele?

V kapele máme hromadu dětí, nejsme sami, kdo čekají další, třeba náš trumpetista taky, tak tam se to určitě taky ujme.

Tak jo, děkujeme. Mimochodem, nahráváte teď nové album, tak ať se to podaří a ať se dobře prodává.

Taky díky.

 —

Miroslav Hřebecký, koordinátor projektu Co umím: „I když to tak možná nevypadá, školní známky o budoucnosti většinou nerozhodují. Klasifikace se soustředí na pouhý zlomek toho, co je ze vzdělání doopravdy důležité. Nejobtížněji jsou hodnotitelné právě dovednosti, které o úspěchu v dospělém životě rozhodují nejvíce. To vše se snaží kompenzovat volně přístupná aplikace Co umím, která pracuje s pozitivní motivací. Věříme, že podpořit děti v tom, co opravdu umí, může způsobit doslova zázraky.

Aplikace umožňuje zdarma vytvářet sbírku úspěchů dětí ve školním věku. Nepodceňujme všechny ty drobné skutky, které dítě prožije ve škole i mimo ni, pro něj jsou důležité. Dítě si často váží věcí, o nichž netušíme, a probudit v něm zdravé sebevědomí jejich prostřednictvím je nejlepší vklad do dospělosti. Pojďte se o tom s dítětem bavit, dodávejte důkazy úspěchů do aplikace s dítětem společně.“

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Když je Malátný k Chinaski ambasadorem, tak padneme na prdel. Všichni.

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Pane Sotoláři, nepadejte na prdel, to si nikdo nepřeje.) Je běžné, když chcete na něco upozornit, udělat to prostřednictvím těch, kteří přirozeně přitahují pozornost. Toť vše. Michal Malátný nebude jediný, ambasadorů bude více. Nevidím příliš negativ na tom, kdyby se jim podařilo Co umím zpopularizovat. Fakt mě nic nenapadá.) S úctou, Bob Kartous

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

Nápad dobrý. Realizace zoufalá – pro mé žáky. Chtěla jsem se společně s nimi vrhnout na tento projekt. Z deseti dětí má doma počítač 8. Z osmi dětí má internet 5.Takže teď spíš začínám přemýšlet,jak tento projekt „předělat “ na nepočítačovou formu. Již jsem v minulosti něco takového dělala, tak to nějak rozvinu.
Občas myslete i na ty sociálně slabé, pánové a dámy . A když už tak připomínkuju, nezapomínejte na lidi, co třeba sice mají počítače a internet,ale odmítají být součástí nějaké sociální sítě (třeba já).

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Omlouvám se, byl jsem asi příliš expresivní. Ale máte samozřejmě pravdu, na cílovou skupinu to zabere. Tak ještě balónky s potiskem a koblihy s marmeládou. Ano?

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Jistě, neexistuje model, který by byl vhodný pro každého. Je jistě těžké pro rodiče a děti, kteří stěží dokáží pracovat s internetem (a nemají k němu přístup), aby sami aktivně využívali podobné prostředky. Je pravda, že tento projekt pravděpodobně nejvíce osloví tzv. střední třídu, ale pokud se tak stane, těžko tvrdit, že je něco špatně.. A ještě k marketingu. Bylo by samozřejmě ideální zaujmout lidi věcí samou. Situace je taková, že to prakticky není možné. Proto je tak rozbujelý marketing. Je možné se na to dívat skepticky, to je v pořádku, ale vždy je nutné v prvé řadě posuzovat, co… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Myšlenka webové prezentace toho, co dětí všechno umí, je bohulibá. Ale odstartovat ji kopancem do učitelstva (viz role učitelky ve videu) je ubohost, bez ohledu na marketingovou úspěšnost. (Proč to nebyla třeba paní učitelka, která by žáčkovi navrhla, aby nejprve dokončil práci a potom obrázek, který může dát na web? Když recyklace klišé o zlých učitelkách je tak lákavě snadná!) Kdybych měl popravdě napsat, co si myslím o scénáristovi, jeho kreativitě a především morálce, musela by mě paní Lánská rozhodně napomenout. Smysl celé věci tohle neomlouvá. A pokoušet se tohle omlouvat je jenom další ubohostí a malátností. S pozdravem, Zdeněk… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

„Za chvíli jde do školy. Tam jsou děti známkovány za to, co se naučí v matematice, češtině, ale tyto věci nikdo nesleduje. Ať už rozvoj v pohybové, umělecké, jakékoliv jiné zájmové oblasti.“

Nebývají na školách vánoční a jiná vystoupení stavící na dovednostech žáků? Nebývají zde třeba pěvecké sbory? Kroužky malování, keramiky? Nevedou je třeba učitelé?

A další apriorní tvrzení:
„Klasifikace se soustředí na pouhý zlomek toho, co je ze vzdělání doopravdy důležité.“

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Uvádíte dobré příklady, nicméně do hodnocení, o němž je řeč, zpravidla nejsou zahrnovány. Vždyť k tomu přece může Co umím pomoci. O tom, že se klasifikace soustředí skutečně jen na zlomek skutečného vzdělání, je těžko vyvratitelný fakt. Sebepoznání, orientace ve společnosti, komunikace, kreativita, zodpovědnost vůči sobě i ostatním a řada dalších oblastí, které jsou nedílnou součástí vzdělání, zůstává pominuta. Ne na všech školách, někde to umějí. Nemíním se ale přít o to, že je to většinový stav. Není. Rád bych upozornil na Strategii 2020 a podkapitolu týkající se přímo hodnocení, konkrétně potřeby nahradit sumativní hodnocení hodnocením formativním. Tvůrci tento aspekt… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

„Sebepoznání, orientace ve společnosti, komunikace, kreativita, zodpovědnost vůči sobě i ostatním a řada dalších oblastí, které jsou nedílnou součástí vzdělání, zůstává pominuta.ů Uvádíte věci, které se přímo nevyučují, rozvíjejí se na pozadí jednotlivých předmětů. Tudíž je nenajdete na vysvědčení. Nicméně děti (a jejich rodiče, projevují-li o své potomky zájem) slýchají hodnocení učitelů. Ani běžné školy děti nehodnotí pouze vysvědčením, ale také veřejnou pochvalou, knižní odměnou apod…. Nikdy jsem ve školním rozhlase neslyšel vyjmenovávat jedničkáře, ale pochvala či poděkování žákům se objevují často. Dobré školy nezapomínají na prezentování žákovských aktivit na webu. Takže ono to s tím formativním hodnocením není tak… Více »