Miroslav Hřebecký na rádiu ZET k povinné četbě

Miroslav Hřebecký vystoupil v pořadu radia ZET, kde hovořil o významu povinné četby a o stavu současné výuky literatury.  Záznam pořadu a doprovodný text na stránkách Zet.cz ze 4.11. najdete ZDE.

Čím dál méně dětí se věnuje čtení knih, ke kterému by je měla ve škole vést povinná četba. Opak je ale pravdou. Podle Miroslava Hřebeckého ze vzdělávací neziskové společnosti EDUin už jen slovo „povinná“ děti od čtení odrazuje. To ale zdaleka není jediný problém. Podle jeho názoru je celý koncept výuky literatury špatný. Děti by se totiž neměly literaturu učit chronologicky a učitelé by zároveň měli rozboru konkrétního díla věnovat mnohem více času.

Nový školní rok s sebou přinesl debatu o smysluplnosti skladby povinné školní četby na českých školách. Podle ankety serveru iDnes.cz by z povinné četby naprostá většina dotazovaných vyřadila knihu Babička od spisovatelky Boženy Němcové. Hřebecký říká, že tento výsledek je především špatnou vizitkou českých škol.

„Když se podíváme na současnou výuku české literatury v rámci českého jazyka, i na druhém stupni a na střední škole, tak je to čiré pokrytectví. Děti tam recitují obsahy děl, které nikdy nečetly, u maturity je propojují s prázdnými pojmy, které mají symbolizovat nějaké směry, o nichž mají představu a zasazují je do literárně-historického kontextu, ale ve své podstatě je to všechno po povrchu. Prázdné naučené floskule, které v duši dítěte nezanechávají žádnou stopu kromě pokrytectví,“ řekl Hřebecký na rádiu Zet.

Výuka literatury by se podle Hřebeckého neměla skládat ze seznamu autorů, jejich děl a letopočtů, ale z interpretace obsahů jednotlivých knih. Jedině tak může učitel ve škole podnítit žáky k četbě. „Učitel by se měl s dětmi bavit o tom, proč to ten spisovatel napsal rovna takto. Nechat je vcítit se do psychologie těch hrdinů, ptát se jak by jednaly ony na jejich místě. Zkrátka vstřebávat z toho morální poselství, která v těch dílech jsou obsažena.“

Pomoci přivést děti ke knihám by mohlo jiné než chronologické uspořádání výukových osnov. Výuka by tak podle Hřebeckého mohla začínat například tím, co děti v současné době čtou a co je zajímá číst. „Když nový češtinář vezme třeba na druhém stupni třídu, která mu přišla z prvního stupně, kde to relativně může být našlápnuté dobře a ty děti jsou probuzené k nějakému čtenářství a začne se s nimi bavit o Harrym Potterovi. Ne, když začne Eposem o Gilgamešovi.“

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
6 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimír Stanzel
4 years ago

On je pan Hřebecký aprobovaný bohemista? Že si troufá radit, jak učit češtinu a literaturu. Já si troufám na základě přečteného a vyslechnutého tvrdit, že jím není, protože místy prokazuje obrovskou neznalost dané problematiky. Tragický je výkon moderátora, pro kterého je čéštyn téška kobyl, p. Hřebecký ovšem předvádí také skvělá čísla, např. fomulace „vcítit se do psychologie“ – to je lahůdka – lze se při četbě literárního díla vcítit do vědy? A jak věda souvisí s hrdiny knih? Nemělo zde být použito spíše slovo psychika? Neměl by se „odborník na vzdělávání“ vyjadřovat mnohem pregnantněji? Postřehl pan Hřebecký, že jedny z… Více »

Zdeněk Sotolář
4 years ago

Pane Hřebecký, vysvětlete mi, proč bych nemohl začít Eposem o Gilgamešovi.

Tomáš Feřtek
4 years ago

A nechcete, pane Stanzele, projevit znalost té problematiky? Zatím jste zkritizoval mluvčího i moderátora. Ale v čem se lišíte názorově, to jsem se nedozvěděl. Jako aprobovaný bohemista na to jistě názor máte a argumentovat umíte. Mě by to opravdu zajímalo. Pro pana Sotoláře: Jistě si dovedu představit i Epos o Gilgamešovi podaný tak, že zaujme šesťáka, ale přece jen je v tomhle věku šikovnější začít knížkami, u nichž je šance, že bude mít dítě k těm postavám a příběhu osobnější vztah. Tedy pokud jde o rozvíjení čtenářství. Ale viděl jsem nedávno hodinu postavenou na tom, že žáci vymýšleli a představovali… Více »

Vladimír Stanzel
4 years ago

Pane Feřteku, leccos jsem napsal v komentáři k vašemu článku zde: http://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-neresme-povinnou-cetbu-dejme-vyuce-literatury-smysl/, jiné připomínky naleznete webu ASČ: http://www.ascestinaru.cz/k-prohlaseni-sucjl-za-otevrenou-maturitu-z-cjl/, další na České škole: http://www.ceskaskola.cz/2015/10/ct24-k-problematice-seznamu-autoru.html a v maturitních materiálech ASČ. Na to, abych dopodrobna rozpitval dané vystoupení, nemám bohužel čas.

Tomáš Feřtek
4 years ago

Děkuji za odkazy, podívám se. Docela by mě zajímalo, máte-li nějaký komentář k tomuto textu: http://www.eduin.cz/clanky/tomas-fertek-cestina-by-nemela-byt-predmet-ktery-odnauci-studenty-cist/

Jinak pan Hřebecký sice není aprobovaný bohemista, ale byl dlouhán léta ředitelem gymnázia, takže problémy okolo seznamů povinné četby a toho, co pak reálně umí studenti u maturity, řešil opakovaně.

Zdeněk Sotolář
4 years ago

Takže Epos o Gilgamešovi raději ne? A co ještě ne? Řecké báje? Biblické příběhy? Uvědomujete si, pane Feřteku, že vytváříte jakýsi kánon? Nebo vlastně antikánon?