O. Botlík: Tajemná „analýza z Cermatu“ byla konečně zveřejněna – díl I.

ilustrační foto (c) katerina lanska

Publikujeme text Oldřicha Botlíka, zakladatele iniciativy Maturitní data – odtajněno, který se zasadil o zveřejnění analýzy výsledků žáků v maturitních testech (CERMAT). „Analýza z Cermatu“ je ke stažení ZDE – pod označením příloha. Tiskovou zprávu EDUin k tématu najdete ZDE.

Dne 17. prosince 2019 zveřejnilo ministerstvo školství analýzu výsledků žáků v maturitních testech z matematiky zpracovanou Cermatem. Podle srpnového vyjádření ministra R. Plagy byl tento text, jehož vypracování si vyžádal, jedním z impulsů, proč navrhl zrušit povinnou maturitu z tohoto předmětu. Ve snaze dosáhnout zveřejnění analýzy jsem o ni požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Průběh (ne)vyřizování žádosti skvěle ilustruje, jak si na MŠMT představují informovanost veřejnosti při přijímání školské legislativy.

Abych předešel nedorozumění: rozhodnutí ministra Plagy (a také návrh skupiny poslanců) zrušit povinnou maturitu z matematiky upřímně vítám. Důvody, jež vágně zmínil ministr, odpovídají zjištěním soukromého testovacího projektu Kalibro, který je pro školy dobrovolný. Podílel jsem se na něm 25 let. Chtěl jsem ovšem znát přesné závěry zmíněné analýzy a porovnat je s podrobnými maturitními daty. Cermat totiž příliš dlouho poskytoval veřejnosti neúplné a zkreslené informace a každý jeho výstup je třeba kontrolovat. Příkladem je tvrzení, že test z matematiky dopadá špatně, neboť maturanti neumějí číst s porozuměním. Rozhodně nejde o argument pro povinnou maturitu z matematiky. Kdyby byl správný, měli by spíš učitelé matematiky přijít v každé třídě o hodinu týdně ve prospěch češtinářů. A především: maturitní test vždycky dopadá úměrně tomu, jak obtížný ho v Cermatu připraví, případně jakou formu mu dají.

(Ne)vyřizování žádosti a jeho důsledky

Žádost byla podána 1. září 2019 a podle zákona č. 106/1999 Sb. (Infozákon) mělo ministerstvo poskytnout analýzu do 15 dní. Během následujících 15 dní ji potom mělo zveřejnit „způsobem umožňujícím dálkový přístup“. Když se měsíc nic nedělo, poslal jsem ministrovi stížnost na nečinnost jeho úřadu. Zůstala bez odpovědi. Po dalším měsíci nečinnosti jsem byl nahlížet do spisu – zase nic. V listopadu jsem na dvou akcích postupně mluvil se státním tajemníkem PhDr. Fryčem a s ředitelem Kanceláře ministra Mgr. Beranem. Seznámil jsem je se situací a oba přislíbili, že se na záležitost podívají. Dne 2. prosince jsem tajemnou analýzu z Cermatu konečně obdržel. Čekal jsem na její zveřejnění, k němu ovšem do 15 dní nedošlo. Teprve po mém upozornění, že ministerstvo školství porušuje Infozákon, ji obratem zveřejnila Mgr. Thérová, vedoucí oddělení všeobecného vzdělávání.

Jak už to bývá, ministerstvo bylo za průtahy záhy „potrestáno“. Právo zveřejnilo 17. prosince článek Magické legislativní zkratky ministerstva školství, který napsal S. Štech, předchůdce ministra Plagy. O návrhu zrušit povinnou maturitu z matematiky v něm píše mj. toto: Člověk by v případě tak ostrého obratu u tak zásadního oboru lidského vědění po téměř dvaceti letech příprav očekával obsáhlou veřejnou odbornou debatu a řádné připomínkové řízení. Nic z toho se nekoná. Jediné zdůvodnění v médiích, totiž, že se nejprve musí matematika kvalitněji vyučovat, a to již od základní školy, je nejen urážející vůči učitelům, ale především je nedoložené fakty. Jednostranně vykládá špatné výsledky žáků, kteří si matematiku zvolili (a mnoho z nich jako menší zlo oproti cizímu jazyku) při prvním pokusu o složení zkoušky. V podzimním termínu dvě třetiny z repetentů uspějí. Mediální útržky z rozhovorů s ministrem odkazují k „špatné výuce“ nebo k potřebě revidovat učivo a učinit ho pro žáky zábavnějším.

Štechova kritika procedurální stránky postupu ministerstva je zcela namístě, i když je pokrytecká. Zavedení povinné maturity z matematiky totiž nepředcházelo „téměř dvacet let příprav“, jak píše, ale téměř dvacet let neustálého handrkování bez relevantních veřejně přístupných informací. První zveřejnění agregovaných výsledků jednotlivých úloh maturitního testu z matematiky si vynutily stovky žadatelů až na jaře 2016, zhruba v době, kdy o povinné maturitě z matematiky rozhodoval Parlament. Neproběhla dokonce ani debata o smyslu použitých testových úloh. Anonymizovaná maturitní data z testů začala být zpřístupňována až později, a to pouze na základě žádosti, ačkoli bez nich je hlubší analýza výsledků vyloučena. Profesor Štech tohle všechno jistě ví, tím spíš, že možná ke zveřejňování dat sám přispěl. Byl v té době náměstkem ministryně Valachové a v e‑mailové korespondenci jsme se tenkrát oba shodli, že data mají zásadní význam. Chápu, že nedoložená tvrzení jsou problém. Proč to ovšem nyní vadí zrovna jemu? Veřejnost má přece při rušení státní maturity z matematiky rozhodně k dispozici mnohem víc dat, než měla při jejím zavádění, na němž se podílel. Není skutečná příčina jeho roztrpčení někde jinde?

R. Plaga navíc – alespoň podle mediálních útržků z rozhovorů s ním – interpretuje špatné výsledky maturantů a jejich příčiny správně. I to málo, co obsahuje právě zveřejněný dokument, totiž ukazuje, že velká část maturantů chybujících v jednotlivých úlohách je zcela „mimo mísu“. Je naprosto vyloučené, aby se jim „rozsvítilo“ během prázdnin, jak S. Štech naznačuje. Jenom se naučili na chvíli nějaké postupy a v testu se jim je podařilo reprodukovat. Nerozumějí ale tomu, co dělají, a proto ani nemělo smysl je těmi postupy trápit. Stejně je zase zapomněli. Kvůli nim už dnes matematiku umět nemusejí. To je fakt – ať je urážející vůči učitelům, nebo není.

Závěr: Zveřejněná „analýza z Cermatu“ se ve skutečnosti jmenuje Manažerské shrnutí. Není to žádné veledílo, podle mého názoru ale dává ministru Plagovi za pravdu. Obtížně ovšem hledám důvody, proč materiál nebyl zveřejněn hned poté, když se o něm ministr školství veřejně zmínil. Možná chtěl mít pro jednání s oponenty nějaké tajné trumfy v rukávu. Zadržování dokumentu vypracovaného státní institucí za prostředky státního rozpočtu, majícího významnou roli při odůvodňování změn týkajících se většiny maturantů a vyžádaného podle Infozákona je ovšem nezákonné. Každý žadatel by nakonec uspěl u Ústavního soudu – viz článek 17 odstavec 5 Listiny základních práv a svobod.

Zadržování je ale především velmi krátkozraké. Panu Plagovi by jako ministrovi přece mělo záležet také na zkvalitňování veřejné debaty o školství. Pouze takovou debatou totiž může dosáhnout trvalých pozitivních změn, o něž mu podle jeho slov jde. Takže kvalitní veřejnou debatu potřebuje. Bez relevantních dat zpřístupněných veřejnosti je ovšem vyloučená.

Soubor odpověď_na_dopis.pdf obsahuje odkazy na další materiály, z nichž ministr vycházel.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments