Oldřich Botlík: Maturitní Augiášův chlév

ilustrační foto by Bratislavská župa (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Oldřicha Botlíka k případu maturanta, který zažaloval ministerstvo školství kvůli loňské maturitní úloze a vyhrál. Text vyšel 19. června v Lidových novinách.

Přijímací a maturitní testování má u nás plně v rukou Cermat. Jeho vedoucím pracovníkům se už dávno podařilo vytvořit zdání své nepostradatelnosti: „Když nám do toho budete šťourat, necháme vás na holičkách.“ Cermat tak za pasivního přihlížení ministerských úředníků, či dokonce s jejich aktivní pomocí utajuje všechno, co utajit lze. Díky tomu vodí za nos kdekoho: schvalovací komise, žáky, učitele, média, veřejnost a nejspíš i vedení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). To jasně odporuje veřejném zájmu. Úspěšnému maturantovi patří upřímný dík za to, že dotáhl případ mimo správní orgány resortu. Soud není součástí mašinerie, v níž ruka ruku myje, a tak to prasklo.

Na případu úlohy 11 loňského maturitního testu z matematiky se dá názorně předvést, jak to chodí. Žáci hledali velikost úhlu a zapisovali výsledek, ale ne postup. Uspěly asi dvě pětiny maturantů. Odpověď většiny z nich Cermat předložil schvalovacím komisím i žákům jako jedinou hodnotu vyhovující zadání. Předstíral také, že dával bod pouze za ni. Zadání ovšem nebylo jednoznačné, vyhovovala mu ještě další hodnota a Cermat dával potají bod i žákům, kteří uvedli hodnoty obě, tedy úplné řešení úlohy. Hodnotitel však neví, jak žák uvažoval – posuzuje pouze to, k čemu žák dospěl. Za této situace jsou obě hodnoty rovnocenným částečným řešením. Pokud Cermat dával bod za jednu, měl ho dávat i za tu druhou. Ale nedával.

Přišlo se na to za směšných okolností. Dva přední členové Jednoty českých matematiků a fyziků, kteří napsali, že působí ve schvalovacích komisích, totiž veřejně obhajovali jednoznačnost úlohy. Dodnes není jasné, zda Cermatu pomáhali oklamat všechny ostatní, anebo mu sami naletěli.

Je rozhodnuto

Vítězi soudního sporu ovšem upřený bod za druhou hodnotu chyběl ke složení testu. Maturant proto nejprve požádal o přezkoumání svého výsledku v testu. MŠMT žádost zamítlo a bod mu nepřidalo. Správní žalobu podal, neboť ministerstvo porušilo zákon: neodůvodnilo, proč bod nezískávala také druhá hodnota. Názorem jednoho z obou zmíněných matematiků, člena své schvalovací komise, argumentovalo ministerstvo teprve ve svém vyjádření k žalobě. A soud se nad ním v rozsudku pozastavil: Jak může být úloha 11 jednoznačná, když Cermat uznával dvě různé odpovědi?

Soud po osmi měsících (!) zrušil rozhodnutí ministerstva a uložil mu, aby se při novém vyřízení žádosti řádně vyrovnalo se všemi argumenty maturanta. Jinými slovy, maturant musí chybějící bod dostat. Ostatní, kteří úlohu 11 vyřešili stejně jako on a kvůli chybějícímu bodu test nesložili, ovšem na praktiky Cermatu a ministerstva doplatili. Teď už s tím nic nenadělají – měli se včas bránit.

Kolik jich je? MŠMT loni sdělilo, že to Cermat nezjišťoval. Ze svých podrobných dat ovšem mohl velmi snadno zjistit horní odhad. Nejhůře poškozených maturantů bylo nanejvýš 274 a jejich odpovědi se dají projít velmi rychle. Informaci, zda jich kvůli zatloukání a chybějícímu bodu přišlo o maturitu dvacet, padesát nebo třeba sto padesát, nemáme dodnes.

Zatloukají dál…

Jednu schvalovací komisi má Cermat, druhou, jež vydává své stanovisko před odesláním výsledků školám, má ministerstvo. Obě zásadně ovlivňují osudy maturantů. Co když někteří členové komisí posuzovali úlohy, které sami vytvořili? Vyloučit to nelze. Školský zákon totiž sice zakazuje utajovat jména autorů úloh použitých před rokem, Cermat je ale se souhlasem ministerstva stejně utajuje dál. Budeme-li znát složení komisí, pohneme se kupředu.

Složení ministerské komise je na webu a od loňska se nezměnilo. Cermat na žádost podanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím odpověděl, že jména členů své komise neposkytne. Opřel se o GDPR, příklad ministerstva ale ukazuje, že jde o lichý argument. Dále prý hrozí, že kdyby jména členů své komise zveřejnil, mohl by tím ohrozit jejich bezpečnost, vytvořit možnost korupčního prostředí a ohrozit ochranu informací veřejně nepřístupných. Jak je tedy možné, že druhý zmíněný matematik prozradil své angažmá v komisi Cermatu sám? Mohl se tím dopustit přestupku se sankcí až půl milionu korun. Ředitelka Cermatu však napsala, že ho zprostila mlčenlivosti. Zapomněla pouze uvést, zda předem, nebo až dodatečně. A proč to vlastně udělala, když následky mohou být tak strašlivé.

Devatenáctiletého člověka může srážka s paranoií a nekompetentností Cermatu, případně s laxností ministerských úředníků poznamenat nadlouho. Některým obrátila život naruby. Pokud ministr školství Robert Plaga o všech těchto záležitostech neví, jde o jeho selhání. A pokud o nich ví, měl by ten Augiášův chlév vyčistit co nejdřív…

Maturant musí chybějící bod dostat. Ostatní, kteří úlohu 11 vyřešili stejně jako on a kvůli chybějícímu bodu test nesložili, ovšem na praktiky Cermatu a ministerstva doplatili.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pavel Mraz
Pavel Mraz
3 months ago

Řekl bych, že onen verdikt Městkého soudu v Praze je jakýmsi světlým bodem a vítězstvím zdravého rozumu v příběhu úlohy 11.

Kdyby to bylo v pohádce, MŠMT by maturitu co nejdříve zpětně přiznalo nejen tomuto studentovi, ale posléze automaticky i všem podobně poškozeným, aniž by o to museli explicitně žádat, příp. se soudit jako tento nešťastník (vlastně šťastník). Jde o jasný precedens.

Obávám se ale – vzhledem k tomu, co všechno se doposud kolem jedné úlohy dělo – že MŠMT se bude bránit do poslední kapky krve, nedá svou kůži lacino a že nás čekají ještě mnohá překvapení.