Řízení školy: ALT jen navazuje na aktivity, které se na Zatlance děly

15. 2. 2018
EDUin
Screenshot_1-9

Publikujeme rozhovor Michala Kaderky s Lukášem Šlehoferem, koordinátorem alternativního vzdělávacího programu na pražském Gymnáziu Na Zatlance.  Text vyšel pod názvem ALT jen navazuje na aktivity, které se na Zatlance děly, jen jsme jim daly rámec, propojily je a znásobili jejich účinnost v únorovém vydání časopisu Řízení školy.

Lukáš Šlehofer je koordinátorem třídy ALT na pražském Gymnáziu Na Zatlance (GNZ). GNZ je prvním pražským veřejným gymnáziem, které otevřelo program s alternativní výukou. V rozhovoru se dozvíte, co obnáší rozjezd alternativní třídy, jak se připravuje tandemová výuka, jak se při přijímacím řízení vybírají budoucí studenti či kde v alternativní výuce leží těžiště spolupráce mezi pedagogy.

Jak se odlišuje třída ALT od ostatních tříd na pražské Zatlance?

Pro vnějšího pozorovatele je patrně největším rozdílem jiný rozvrh. V ALTu v něm nenajdete celou řadu klasických předmětů. Jsou totiž spojeny do integrovaných tematických bloků, například. blok přírodní vědy spojuje biologii, fyziku, chemii, geologii a část zeměpisu. Studenti se též učí v jiném rytmu. Čtyři týdny jsou věnovány práci, nazýváme je tematické období, a jeden týden skládání účtů, kterému říkáme zkouškové období. Do harmonogramu jsou dále zařazeny kurzy a expedice, na které vyjíždíme třikrát až čtyřikrát 3–4 ročně. Tyto programy jsou vloženy mezi jednotlivá tematická a zkoušková období.

Jak probíhá hodnocení?

Pro studenta se mění také řada věcí, například způsob hodnocení. Klademe zvýšený důraz na zpětnou vazbu a samotné hodnocení pak probíhá pomocí procent a slovního hodnocení či sebehodnocení. V programu se snažíme hodně pracovat na posilování vztahů všech aktérů ve třídě a svobodu a odpovědnost studentů. Vedle důrazu na všeobecné vzdělání se snažíme i o cílený rozvoj osobnosti studentů a podporu při vyhledávání jejich silných stránek a talentů.

Dalších odlišností je ale celá řada.

Jak jste vybírali učitele do ALTu? Učí v ALTU i učitelé, kteří učí v ostatních třídách, nebo jste museli vyhledat jiné typy učitelských osobností?

Zatlanka má velké štěstí, protože její pedagogický sbor tvoří řada výjimečných osobností, které jsou zdatné nejen v obsahu předmětů, ale i v jejich didaktice. ALT vlastně jen navazuje na řadu aktivit, které se na Zatlance děly před jeho vznikem. Dává je ale do jiného rámce, propojuje je, a tím jim umožňuje být násobně účinnějšími.

V ALTu učí jen ti učitelé, kteří sami chtěli nebo byli osloveni a souhlasili. Základním principem je dobrovolnost. V tomto programu se nedá učit, pokud to pedagog sám nechce. Protože otevíráme ročně jen jednu třídu, je nutné, aby většina učitelů učila souběžně v obou našich programech. Vnímáme to jako plus, protože to umožňuje vzájemné obohacování. Výrazným posunem v programu ALT v práci učitele a v jeho osobnostním nastavení je zavedení tandemové výuky u integrovaných bloků.

To ale znamená odlišný způsob vytváření příprav.

Ano, tandemová výuka klade velké požadavky na vzájemnou komunikaci a “vyladění” obou učitelů. V tandemu mohou působit jen osobnosti schopné dávat a přijímat zpětnou vazbu, musí být otevřené a do značné míry flexibilní. Důležité je, jakkoliv to zní trochu divně, aby mezi nimi fungoval vzájemný úzký vztah. Pokud toto vše funguje, je teprve možné začít stavět jednotlivé obsahy bloků. Jejich příprava není jednoduchá, protože trvají i 6 vyučovacích hodin a musí ještě do sebe integrovat úkoly z angličtiny, kterou učíme pomocí metody CLIL.

Hodí se tento koncept pro každého studenta? Měli jste pro ALT i jiné přijímačky?

Nemyslím si, že by ALT byl úplně pro každého. Studenti jsou různí a potřebují různé přístupy. ALT je pro určitý segment studentů, kterým vyhovuje osobnější přístup, jsou schopni přijímat a nést odpovědnost sami za sebe a jsou motivovaní pro poznávání světa kolem sebe. Zároveň jsou ochotní rozvíjet nejen znalosti ale souběžně pracovat na rozvoji své osobnosti. Chápeme, že pro část studentů tohle není součást kontraktu, který se školou uzavírají. Některým stačí, že je škola dobře připraví na maturitu a další studium. Naše ambice jsou větší, ale je zcela jasné, že ne každý o to stojí.

Přijímací zkoušky na ALT respektují platnou legislativu, tzn., že studenti tak skládají i státní část přijímací zkoušky. Ve školní části pak předkládají a obhajují vlastní výběrové portfolio v přijímacím pohovoru. Mluvit s každým uchazečem se nám velmi osvědčilo, i když je to velmi časově náročné.

Jak dlouho jste vznik ALTu připravovali? Co jste považovali za nejdůležitější?

ALT jsme připravovali rok, ale měli jsme výhodu, že škola byla na jeho vznik ideově připravená a byla tu skupina učitelů, která měla o takový projekt zájem. Jinými slovy nezačínali jsme na zelené louce. Hodně jsme se věnovali vydiskutovávání základního ideového rámce. Naše pozornost dále směřovala k nastavení podoby organizace studia, forem výuky v blocích a v neposlední řadě i složení a fungování učitelského týmu. Učitelé prošli několika vzdělávacími semináři, např. na tandemovou výuku, na práci s metodou CLIL či na kooperativní učení.

Co se vám již nyní ukázalo jako slepá cesta? Co byste navrhovali jinak?

Nevím, jestli jsme narazili na vyloženě slepou cestu. Pokud bychom dělali něco podobného ještě někde jinde a jindy, asi by bylo dobré ještě více pracovat s učitelským týmem. Systém týmových supervizí se měl, podle mě, rozjet dříve. Také jsme měli asi více mluvit o práci se třídou jako se sociálním systémem. Myslím ale, že naší výhodou je, že pracujeme jako start up. Snažíme se rychle učit z našich chyb a nedostatků. Necháváme si dávat zpětnou vazbu od dětí, rodičů i externích odborníků a to nás rychle posouvá dopředu.

Je možné vyčíst náklady, které jsou spojeny jen se samostatnou přípravou otevření třídy? Kolik lidí a z jakých vzdělávacích oblastí jste museli do přípravy zapojit?

Projektu hodně pomohlo, že škola má pozici projektového manažera, který se mohl vzniku ALTu věnovat a dále projekt koordinuje a vede. To je patrně největší výdaj. Část výdajů také směřuje na vzdělávání a ocenění učitelů, kteří na projektu pracují nad rámec svého úvazku. Těší nás, že projekt má podporu zřizovatele. Část prostředků také čerpáme z různých grantů.

Na přípravě se podílelo 10 lidí přímo ze školy s různými funkcemi a aprobacemi. Důležité bylo, že vedení školy projekt podpořilo a ředitelka školy se na tvorbě ALTu velmi aktivně spolupodílela. Hodně nám také pomohly konzultace s různými odborníky z akademické a firemní sféry.

Do jakých typově stejných škol by byl váš koncept přenositelný? Kde by se naopak záměr ALTu těžko realizoval? Je ALT vhodný jen pro gymnázia?

Na to se mi těžko odpovídá. Podle mě je přenositelný alespoň v některých svých částech do škol, které mají zájem hledat nové cesty.

Program podobný ALTu nemůže fungovat bez vnitřní motivace pedagogů se pro jeho vznik a chod angažovat. ALT bude také těžko realizovatelný v prostředí, kde nemá podporu vedení a zřizovatele. Taktéž nebude fungovat ve škole, kde nefunguje otevřená komunikace mezi vedením – pedagogy – studenty a veřejností.

Když se podíváme na finanční aspekt ALTu oproti ostatním třídám: Jsou na vedení ALTU stejné finanční náklady? Mají i rodiny studentů stejné náklady jako studenti v ostatních třídách?

Rodiny studentů neplatí žádný zvláštní poplatek. Jsme státní školou bez placeného školného. Studenti si platí pouze výdaje spojené s expedicemi. To ale nejsou nijak horentní sumy. Snažíme se je dělat velmi nízko – nákladově. Jezdíme hromadnou dopravou, sami si vaříme, ubytováváme se ve školách nebo turistických a skautských základnách. To, že máme někdy méně komfortní podmínky a musíme se postarat sami o sebe, vnímáme jako velké plus. Studenty to učí soběstačnosti a odpovědnosti. Ostatně si přípravy expedice organizují sami.

Jakou odhadujete poptávku po stejném vzdělávacím programu jako má ALT? Kolik takových to tříd by se mohlo ještě v Praze otevřít?

Podle ohlasů, které na program máme, zájem mezi částí rodičů a uchazečů je. Je těžké odhadnout, jak je velký. Myslím, ale že by se ještě několik podobných tříd v Praze naplnilo. Vede mě k tomu už jen letmý pohled na počet různých alternativních základních škol, které v Praze a okolí vznikají nebo existují. Předpokládáme, že jejich studentům už nyní nevyhovuje klasický vzdělávací systém a budou hledat jiné přístupy. Když sledujeme debaty části rodičů třeba na sociálních sítích, domníváme se, že zájem spíše poroste.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články