Romea.cz: Štěpán Drahokoupil k odhadu počtu romských žáků na ZŠ: Na zhodnocení inkluzivní reformy je ještě brzy

FOTO: www.osf.cz

Publikujeme shrnutí Štěpána Drahokoupila (OSF), které uvádí některá zjištění vyplývající z dat, která byla získána při loňském kvalifikovaném odhadu počtu romských žáků v jednotlivých základních školách. „Sčítání“ upozornilo mimo jiné na fenomén segregovaných škol. Text vyšel původně na zpravodajském webu Romea.cz (ZDE).

Počet romských žáků, kteří jsou vzděláváni jako žáci s lehkým mentálním postižením, zůstává v zásadě stejný. Aktuální data ministerstva školství vlastně potvrzují dřívější zjištění ze zápisů do prvních tříd a z přestupů dětí z bývalých praktických škol, že se žádné masové přesuny žáků nekonají. Apokalyptické scénáře odpůrců společného vzdělávání tedy nenastaly a minimálně z dat vyplývá, že vše zůstává více méně stejné. Měli bychom tedy nová pravidla pro společné vzdělávání označit za nefunkční?

Přestože není na čísla z letošního školního roku pěkný pohled, jednu pozitivní věc na nich můžeme najít. Jedná se již o čtvrtý rok sběru dat o romských žácích a pokaždé se z nové zprávy dozvíme něco více.

Od loňského roku máme kvalifikovaný odhad celkového počtu Romů ve školách. Ten činí necelá čtyři procenta ze všech žáků. Letos jsme se nad rámec odhadu počtů romských žáků s LMP dozvěděli i počet segregovaných škol, těch kde Romové tvoří 100 % žáků, více než 75 % či více než polovinu. V těchto segregovaných školách je vzdělávána jedna čtvrtina ze všech Romů.

Radost nad znalostí těchto čísel se může zdát jako pošetilost jednoho zaměstnance neziskové organizace v Praze. Samozřejmě samotná čísla ještě nic o sobě nezmění. Ale bez nich to jednoduše nejde. Pokud nebudeme znát rozsah segregace, kolik takových škol v ČR je, bylo by těžké přicházet s kvalitními návrhy na řešení a také následně sledovat dopad těchto řešení.

A právě v období sledování reformy společného vzdělávání se nyní nacházíme.

Od letošního školního roku platí nová pravidla pro žáky s postižením a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Nově mají žáci nárok na bezplatná podpůrná opatření. Všichni žáci se SVP musí během dvou let znovu navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu nebo speciálně-pedagogické centrum, kde získají nová podpůrná opatření.

Minimálně tento školní rok tedy bude těžké hodnotit dopady této reformy. Stejně tak bychom neměli vkládat velké naděje na okamžité zlepšení do zrušení vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením. Další velká změna potom přijde až příští školní rok, kdy všechny děti začnou navštěvovat poslední rok mateřské školy.

Na zhodnocení, zda bude nedávná inkluzivní reforma stačit na zlepšení šancí romských žáků, je tedy ještě brzy. To ale neznamená, že by romští a ne-romští rodiče a žáci neměli poukazovat na to, že se pro ně třeba vůbec nic nezlepšilo. Od nových zákonů, vyhlášek a vzdělávacího programu je daleko k podpoře konkrétním žákům a školám. Díky jejich hlasům, stejně jako hlasům učitelů, učitelek, dalších lidí ve školství a v neposlední řadě také sběru dat, můžeme vyhodnotit, co se reálně v našem vzdělávání změnilo a zda byla reforma dostačující.

1
Přidat komentář

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Pěnice Skalicová

To je dobře, že se upozornilo na problém segregovaných škol. Především těch gymnázií a rodinných škol, a soukromých škol.
Tak honem, popadnout tu starou nebo vytvořit novou Strategii proti sociálnímu čemusi a hups – úkolem zrušit vzdělávací programy pro víceletá gymnázia a postupná transformace těchto škol na školy běžného typu, tedy eufemisticky řečeno Zrušit! a basta-