Seznam Zprávy: Lehčí přijímačky kvůli covidu nebudou. Nejde to, říká šéfka Cermatu

(c) kateřina lánská

Publikujeme text Josefa Mačího, který shrnuje aktuální situaci kolem jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Střední školy letos nemusí přijímat žáky na základě jednotných testů připravených Cermat, většina je ale podle ohlasů nejspíš využije. Vzhledem k téměř ročnímu výpadku škol, ale bude ještě více než dříve o výsledcích žáků rozhodovat jejich rodinné zázemí a podpora , což zesílí nespravedlivost v přístupu ke vzdělání.

Jednu jistotu v době nejistoty už žáci mají – přijímací řízení na střední školy se nemění. Jednotnou přijímací zkoušku sice školy letos nemusí využít, ale většina u ní zůstane. Cermat pak potvrdil, že stejná bude i obtížnost.

Letošním deváťákům opravdu není co závidět. Přišli o velkou část druhého pololetí osmé třídy a zatím téměř celý poslední ročník studia na základní škole. Už v dubnu je přitom čekají přijímací zkoušky, které do velké míry rozhodnou o tom, jak bude vypadat nejen jejich studijní dráha v následujících čtyřech letech, ale i celý další život.

Právě proto, že letošní i minulý školní rok byly poznamenané opakovanými zákazy prezenčního vyučování kvůli epidemii koronaviru, dalo Ministerstvo školství ředitelům čtyřletých maturitních oborů možnost, aby si zvolili formu přijímacího řízení podle vlastního uvážení. Zatímco za normálních okolností musí použít jednotnou přijímací zkoušku, a navíc jí dát minimálně 60procentní váhu při rozhodování o přijetí či nepřijetí každého žáka.

Jenže jak už Seznam Zprávy informovaly minulý týden, většina škol přesto zůstane u jednotné přijímací zkoušky. Ta přitom nebude žádným způsobem uplynulý rok reflektovat.

„Samozřejmě jsme si vědomi obtížné situace, ve které se žáci na základních školách v důsledku mimořádných opatření ve školství nacházejí, při vytváření testů jednotné přijímací zkoušky jsme ale vázáni takzvanými specifikacemi požadavků, které obsahově vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV),“ uvedla pro Seznam Zprávy ředitelka Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Michaela Kleňhová.

Zmíněné specifikace určují v desítkách bodů, co musí každý žák bezpodmínečně zvládnout. V matematice například využití geometrického významu druhé mocniny v praxi, Thaletovy kružnice nebo vět o podobnosti trojúhelníků. V češtině pak určování vět vedlejších, rozlišování příslovečných spřežek nebo rozeznávání prvků manipulace a nadsázky v textu.

„Jakékoliv zásadní změny v požadavcích na vědomosti a dovednosti, které mohou být jednotnou přijímací zkouškou ověřovány, by tak musely být spojeny s úpravou RVP ZV. Vzhledem k tomu, že pro školní rok 2020/2021 nedošlo k žádným změnám v rámci obsahového vymezení učiva, které má být jednotnou přijímací zkouškou ověřováno, k žádným změnám testů jednotné přijímací zkoušky nedochází.“

Odborník: Otestujeme jen rodinné zázemí žáků

Přitom Kleňhová připouští, že se o možných změnách debatovalo, ale nakonec k žádným úpravám nedošlo. Takové zadání Cermat nedostal ani od Ministerstva školství.

„O možných změnách obsahu testů jednotné přijímací zkoušky se pochopitelně diskutovalo, ale i s ohledem na to, co bylo řečeno výše k rámcovým a školním vzdělávacím programům, se k obsahovým změnám v testech nepřistoupilo,“ dodává Kleňhová.

Jednotná přijímací zkouška přitom čelí kritice dlouhodobě, a to právě proto, že testuje jen výsek vědomostí žáků z matematiky a češtiny, a nikoliv jejich studijní předpoklady. V tomto školním roce se však podle programového ředitele neziskové vzdělávací organizace EDUin Miroslava Hřebeckého komplikace ještě vyhrotí. O studentech toho testy řeknou jen velmi málo.

„Jestli letos budeme něco jednotnou přijímací zkouškou měřit, tak jen kvalitu rodinného zázemí a možná ještě osobnostní předpoklady, jako třeba sílu vůle žáků. Ale vůbec nebudeme zjišťovat, co umí nebo neumí v matematice a češtině,“ myslí si Hřebecký.

Většina škol ale stejně zůstane u jednotné přijímací zkoušky. Zaprvé je to pro ně nejjednodušší cesta, zadruhé jde o ověřený způsob testování z minulých let, ale také zatřetí se leckterým ředitelům nechce zásadně měnit přijímací řízení za předpokladu, že se budou muset příští rok opět vrátit k systému s jednotnou přijímací zkouškou.

„I kdyby to školy změnily jen kvůli tomuto roku, měly by to udělat, a to už proto, že je v sázce celý jeden ročník, který měl tu neuvěřitelnou smůlu, že se trefil do covidu. Právě kvůli nim bych přijímací řízení změnil,“ popisuje Hřebecký.

Alternativní způsoby přijímacího řízení přitom existují. Školy mohou využít například testy studijních předpokladů, které nabízí společnost Scio, nebo mohou uspořádat pohovory s uchazeči, při kterých lze diskutovat nad jejich portfolii. Případně obě metody zkombinovat.

„Pokud ředitelé zůstanou u klasického přijímacího řízení, mohou přijmout děti, jež na škole třeba nemají co dělat, a to na úkor uchazečů, kteří doplatili právě na výuku v době koronaviru,“ dodává Hřebecký.

Ředitelé mají nejpozději do 31. ledna oznámit pravidla přijímacího řízení. Letos tedy nemusí využívat jednotnou přijímací zkoušku nebo mohou omezit její váhu pod tradiční minimální hranici 60 procent.

Žáci mají čas se na střední školy hlásit do 1. března. Až do 8. března ale mohou ředitelé konání jednotné přijímací zkoušky zrušit, pokud si tuto možnost ponechají v pravidlech pro přijímání žáků a zároveň se na školu přihlásí méně uchazečů, než je stanovená kapacita oboru.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments