Vysoký věk, odchody do důchodu a nezájem mladých lidí, podstav učitelů ve školách se prohlubuje, ukázalo šetření MŠMT

Co přinesl týden 20. 5. – 26. 5. 2019

Krátce:

Výrok týdne: „Jsou skvělí učitelé, kteří učí matematiku výborně, a přitom učí tradičně. V Hejného metodě je pouze jednodušší se upozadit a nechat děti, aby si na věci přicházely samy. Učitel tu není nějakým guru, nositelem univerzálních pravd, ale spíš pomocníkem na jejich cestě k objevování. Přitom je splněn i předpoklad, že matematika je exaktní věda založená na důkazech. Děti přicházejí s hypotézami a samy si je vyvrací nebo potvrzují. Nejde o nějakou dojmologii, ale práci s fakty.“ Učitelka a zástupkyně ředitele Kateřina Babíková ze ZŠ v Jičíně matematiku sama ve škole ráda neměla, ale dnes ji podle Hejného učí denně (Rodiče vítáni).

V souvislostech: 

  • VYSOKÝ VĚK, ODCHODY DO DŮCHODU A NEDOSTATEK KVALIFIKOVANÝCH UČITELŮ. MIMOŘÁDNÉ ŠETŘENÍ UKAZUJE DEMOGRAFICKOU PROPAST

Ministerstvo školství zveřejnilo dlouho slibovanou analýzu stavu učitelů v regionálním školství. Jejím cílem bylo poskytnout jasná data ke stále častějším informacím o podstavu panujícím na řadě škol s regionálními výchylkami a zvyšujícímu se průměrnému věku učitelů. Pedagogové mají hlavní vliv na kvalitu vzdělávání, a tak je zásadní mít kvalitní informace nejen o jejich práci a výsledcích, ale také kapacitách a demografii.

Mimořádné šetření (MŠMT) potvrdilo domněnku, že situace ve školství není z hlediska personální obsazenosti pedagogů ideální. Učitelé důchodového věku ze školství postupně odcházejí a absolventů s pedagogickým vzděláním, zejména v učitelských oborech, je v současné době ve vzdělávací soustavě nedostatek. Mnohé školy si tak v dnešní době nejspíše nemohou učitele vybírat a snaží se alespoň o to, aby zájemce o místo učitele splňoval zákonnou kvalifikaci a byl ochoten toto zaměstnání vykonávat. Ani takoví učitelé ale nejsou vždy na trhu práce k dispozici, o čemž vypovídají, hlavně v některých krajích, vyšší podíly učitelů bez kvalifikace.

Učitele regionálního školství charakterizuje velmi vysoký průměrný věk 47,2 let (při pomyslném rovnoměrném rozložení učitelů do věků 25–65 let by měl činit jejich průměrný věk optimálně 45,0 let, resp. méně, neboť „produktivní“ věk učitelů v mateřských školách začíná dříve). U žen je tento věk 47,0 let, u mužů 48,0 let. Pokud odhlédneme od vyšších odborných škol, je nejvyšší průměrný věk učitelů na středních školách (49,4 let), nejnižší u mateřských škol (45,4 let). Rekordmani jsou v tomto ohledu učitelé strojnictví, jejich průměrný věk dosáhl 55 let (iDnes.cz). Ale přes padesátku se přehoupl i průměrný věk středoškolských učitelů fyziky, matematiky, informačních technologií nebo ekonomiky.

Pro regionální školství současně platí genderová nevyváženost (pouze 19,2 % úvazků mužů), která se naprosto dominantním způsobem projevuje u mateřských škol (0,7 % úvazků mužů) a na 1. stupni základních škol (6,5 % úvazků mužů). S vyššími úrovněmi vzdělávacího systému postupně zastoupení mužů narůstá. Podíl učitelů bez kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících činí 6,6 % (tj. zhruba 8,9 tis. úvazků). Opět jsou zde významné mezikrajové rozdíly (nejvíce Karlovarský kraj s 12,5 %, nejméně Zlínský kraji s 2,8 %). Nad průměrem regionálního školství jsou učitelé bez kvalifikace u základních škol (8,9 % u prvního stupně a 7,0 % u 2. stupně). U Karlovarského kraje tyto hodnoty činí dokonce 18,4 %, resp. 19,0 %.

Školní rok 2018/2019 charakterizovalo pouze zhruba 3,7 % začínajících učitelů, tj. 2,25 % absolventů pedagogických oborů a 1,45 % absolventů doplňujícího studia. Takové počty jsou pro přirozenou obnovu nedostačující. Nejvyšší podíl začínajících učitelů vykazuje Jihomoravský kraj (4,5 %), nejnižší Karlovarský kraj (2,1 %). U více než 8,6 tis. úvazků učitelů (6,4 %) byl školami avizován jejich odchod od školního roku 2019/2020. Zhruba třetina začínajících i zavedených učitelů označila nedostatečné finanční ohodnocení jako důvod odchodu, druhým nejčastějším důvodem bylo lepší pracovní uplatnění mimo učitelskou profesi i obor vzdělávání. V loňském beduinu jsme informovali o výzkumu Masarykovy univerzity, který hloubkově mapoval odchody mladých učitelů.

Z údajů předávaných školami vyplynula velká poptávka po nových učitelích. Ta se týká především velkých oblastí výuky (učitelé v mateřské škole, učitelé na 1. stupni základní školy), a současně matematiky, anglického jazyka, českého jazyka a literatury, fyziky, předmětů v oblasti skupiny oborů Strojírenství a strojírenská výroba a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Celkem byl vykázán v součtu požadavek na pokrytí téměř 277,0 tis. hodin přímé pedagogické činnosti (9,0 % z celkové výše PPČ zajišťované aktuálními učiteli). Problémem však zůstává dostupnost (vhodných) kandidátů na trhu práce, kdy 66,4 % škol hodnotilo situaci jako významný až kritický problém. Školskou realitou je, že kde nelze najít kvalifikovaného uchazeče, výuku zajišťují učitelé bez pedagogického vzdělání. Plány ministra školství Plagy (iDnes.cz) jsou praxi více legitimizovat a těmto učitelům stanovit, aby si do tří let pedagogické vzdělání doplnili. Novelu zákona, která také lépe upraví a ohodnotí uvádějící učitele pro nové kolegy, má tento týden projednat vláda. Šetření ministerstva je jednorázové a data lze historicky srovnávat jen s jinými výzkumy a statistikami.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 28. 5., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium: Jak dál s víceletými gymnázii?
  • 3. 6., 13.00, Nymburk, Řízení vzdělávacího systému ČR 2030+
Beduin každý týden odebírá zdarma 5 962 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na