Tisková zpráva: Krajům se otevírají dveře k ovládnutí školství dočasnou potřebou trhu práce

Praha, 15. dubna – Ministr školství Robert Plaga ustoupil Asociaci krajů a dal zelenou návrhu, k němuž vloni na podzim vláda přijala negativní stanovisko. Hejtmani dlouhodobě vyvíjí snahu, aby mohli snadněji ovlivňovat poměr mezi všeobecnými a odbornými školami. Asociace krajů a její mluvčí otevřeně přiznávají, že chtějí docílit vyššího počtu žáků na učilištích. Karlovarský kraj má tento požadavek vyčíslen v dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávací soustavy. Původní návrh na zavedení nepodkročitelné hranice v přijímacích zkouškách do maturitních oborů (cut-off skóre) byl z mnoha stran odmítnut. Stejný záměr sleduje inkriminovaná novela zákona. Ta stanoví, že kraje jako zřizovatelé středních škol mají poslední slovo v tom, které obory a s jakou kapacitou jednotlivé školy otevřou. EDUin varuje, že záměr ve spojení s novelou lze považovat za neústavní sociální inženýrství s destruktivním dopadem střednědobého a dlouhodobého regionálního rozvoje v ČR.

Za jediný problém tisku, který kraje předložili, považuje ministr Plaga pouze jeho legislativně-technické znění. Jinak s ním dle svých slov nemá problém a hodlá ho podpořit na plénu poslanecké sněmovny. V listopadu ovšem stanovisko vlády poukazovalo na další problémy, o nichž se nyní již nemluví. Jde například o plánování personálních kapacit školy, kde výrazné změny v počtu přijímaných žáků mohou vyvolat přebytek, nebo naopak podstav pracovníků školy. Rovněž, pokud jeden kraj možnost regulace využije a druhý nikoliv, je pravděpodobné, že žáci budou nuceni za středním vzděláváním v oboru vzdělání podle vlastní volby dojíždět do středních škol v jiných krajích a mohou se objevit nežádoucí mezikrajové rozdíly.

Přestože Plaga nyní hovoří o pojistkách, na které by dopracovaný návrh změny zákona měl pamatovat, největší hrozbou zůstává prozaměstnavatelský přístup řady hejtmanů. A to zejména u těch, kteří posílení svých pravomocí na úkor škol vytrvale obhajují. Pod rouškou „zvyšování kvality vzdělávání“ cílí na uspokojení bezprostřední poptávky trhu práce, jež je do značné míry určována krajskými lobbisty. „Snahou hejtmanů je dosáhnout toho, aby poslední slovo měli v oborové struktuře školství oni. V současné konstelaci to velmi pravděpodobně v některých krajích povede k dalšímu omezování maturitního vzdělávání ve prospěch učňovského. Z pohledu ústavy mají občané právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. O podmíněnosti schopnostmi občana a možnostmi společnosti se však píše až u vysokých škol. Proto lze přístup některých krajů považovat za neústavní,“ tvrdí vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Často skloňovaný úbytek dětí v odborných oborech není dán primárně změnou poměru oproti gymnáziím, ale demografií. Proto také řada škol zůstává poloprázdná a může vytvářet dojem snižování úrovně vzdělávání. Přitom současná učiliště nenabízí dostatek výuky vedoucí k nutné úrovni obecných gramotností, které budou v budoucnosti potřeba. Trh práce a ekonomika se vlivem automatizace promění, a úlohou škol by tudíž mělo být na takovou změnu připravovat. „Vedlejším efektem bude zvýšení faktické negramotnosti v populaci mladých a jejich jednodušší manipulovatelnost. Kraje by se raději měly zaměřit na zvyšování úrovně odborného vzdělávání, spíš než bezvýhradné plnění zájmu zaměstnavatelů. Pro ty je popisovaný stav samozřejmě výhodný,“ vysvětluje Kartous.

Kraje by se v rozhodování o kapacitách jednotlivých škol a jejich rozvoji měly řídit dlouhodobými záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, které běžně schvalují na pět let dopředu. Jejich mezikrajská kvalita je ovšem nebezpečně kolísavá. Například Karlovarský kraj v dokumentu Oborová struktura středních škol zřizovaných KVK uvádí, že při optimalizaci středních škol je možné řídit se dle rozdělení IQ v populaci podle Gaussovy křivky, což jako základ pro vzdělávání naprosto neodpovídá současné vývojové psychologii. „Kompetence jednotlivých krajů je nejednotná, vliv současné poptávky zaměstnavatelů vysoký a ze strany krajů přiznaný. Pokud sněmovna novelu schválí, vyjde vstříc pouze dočasným, partikulárním zájmům,“ uzavírá Kartous.