Události v českém vzdělávání 2014, díl 2.: Novela školského zákona, dětské skupiny a nekvalifikovaní učitelé

by StephenZacharias (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Strategie vzdělávání 2020 a rozporuplnost jejích záměrů ve srovnání s reálnými kroky MŠMT, novela školského zákona a dopady na posuzování handicapu ve vzdělávání, zákon o pedagogických pracovnících a jeho důsledky pro vzdělávání na českých školách, jednotné přijímací zkoušky na střední školy, zákon o dětské skupině, rostoucí počet rodičovských a komunitních škol, diskuse o kariérním řádu, povinná maturita z matematiky v roce 2019 a tlak byznysu na formování vzdělávacího systému. Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání.  Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Vzhledem k rozsáhlosti materiálu vám jej budeme dávkovat, a to v pěti tematicky koncipovaných vydáních během následujících 14 dní. Obsah jednotlivých vydání bude následující:

I. díl: Strategie

Strategie 2020 má správné cíle, kam ale kráčí ministerstvo?
Digitalizace českého vzdělávání a otevřené vzdělávací zdroje

II. díl: Legislativa

Novela školského zákona v bludném kruhu skupinových zájmů
Zákon o dětské skupině ohrožující lesní školky a dětské kluby a vítězství „občanské nespokojenosti“
Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?

III. díl: Změny v systému

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?
Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl
Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

IV. díl: Trendy

Zakládání komunitních a rodičovských škol kontra reakce státu
Školní stravování směrem ke smysluplnější podobě

V. díl: Řízení vzdělávání

Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání aneb role ministra je klíčová

Zároveň připomínáme Audit vzdělávacího systému v ČR v podobě SWOT analýz, který EDUin zveřejnil v listopadu.

II. DÍL

Novela školského zákona v bludném kruhu skupinových zájmů

Novela školského zákona, která je stále v projednávání sněmovnou, si bere za cíl několik změn (vizte níže). Jednoznačně nejdůležitější změnou je novelizace znění těch částí zákona, které definují jak postupovat v případě dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, jak diagnostikovat jejich handicap a jakým způsobem jim zprostředkovat adekvátní pomoc. Novela přináší novou kategorizaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která vychází z míry potřeby podpory ve vzdělávání. Dále definuje podpůrná opatření, mezi která jsou nově zahrnuty např. také stavební a technické úpravy budov. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít právo na poskytnutí podpůrných opatření, která ve vzdělávání nezbytně potřebují.  Odklon od diagnóz v oblasti školství si vyžádá také změnu v přístupu k diagnostice ve školských poradenských zařízeních. Výsledkem diagnostiky bude identifikace vzdělávacích potřeb žáků a zejména pak vhodných podpůrných opatření, které jim pomohou ve vzdělávání. Učitelé by tak měli obdržet konkrétní informace o tom, jaké formy a prostředky podpory je třeba žákům poskytnout. Nezbývá než doufat, že na zajištění podpůrných opatření školy také ze státního rozpočtu obdrží adekvátní finanční prostředky.

 Návrh novely zákona však zároveň obsahuje kontroverzní ustanovení k diagnostice mentálního postižení. Podle údajů České školní inspekce, s nimiž operuje náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání Jana Zapletalová, je v praktických či speciálních školách 28 % Romů. Tyto školy jsou přitom určeny výhradně dětem s mentálním postižením. Neexistuje žádné opodstatnění pro to, aby byla téměř třetina romské populace považována za handicapovanou.

Odborníci přiznávají, že problém není v mentální retardaci romských dětí, ale ve způsobu, jakým jsou děti posuzovány a následně umisťovány do praktických škol.  Zdá se však, že navrhovaná úprava diagnostiky mentálního postižení v  § 16a odst. 5 zlepšení situace nepřinese, neboť ustanovení může být vykládáno dvěma různými způsoby, jak se ukazuje již v probíhající debatě. Zastánci této pasáže tvrdí, že je třeba přihlédnout k sociokulturnímu prostředí a schopnostem adaptability dětí, kritici zmíněné pasáže poukazují na fakt, že právě sociokulturní prostředí bývá častým argumentem pro umístění dětí do praktických škol. Navíc neexistují standardizované postupy a nástroje pro měření adaptivních schopností.

Vzhledem ke stavu projednávání novely je stále možnost zasadit se o to, aby zbytečně nesměrovala zdravé děti na vzdělávací dráhu, která bude znamenat omezení jejich šance na reálný rozvoj a společenské uplatnění.

(pasáž byla aktualizována)

K tématu:

Tisková zpráva: Zneužití diagnózy „mentální postižení“ ve vzdělávání stále hrozí

Tisková zpráva: Školský zákon prošel prvním čtením: co je v něm dobře a co ne

Tisková zpráva: Nejasná novela školského zákona ve věci posuzování mentálního postižení

 Stanovisko ombudsmanky Anny Šabatové můžete číst ZDE.

 

Zákon o dětské skupině ohrožující lesní školky a dětské kluby a vítězství „občanské nespokojenosti“

Na začátku byl opět dobrý záměr: vytvořit takové právní prostředí, aby mohla vznikat místa, kde bude možné poskytovat předškolní péči dětem a zároveň nebude nutné, aby taková místa plnila všechny podmínky (velmi náročné technické a hygienické parametry) stanovené pro mateřské školy. Na konci byl přijat legislativní paskvil, o němž se už v okamžiku jeho přijetí veřejně mluvilo jako o normě, kterou bude nutné upravit další novelou, jež zmírní negativní dopad přijatého zákona na již existující lesní školky, dětské kluby a další organizace, které se na předškolní péči zaměřují.

Problém spočívá v tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí z nevysvětlitelných důvodů trvalo na tom, aby všechny takové organizace naplnily poměrně přísné hygienické normy (počty záchodů, umyvadel atp.). Lesní školky, které jsou z principu postaveny na tom, že děti tráví většinu času venku, ani dětské kluby, které jsou často provozovány ve vyloučených lokalitách a tedy ve stísněných podmínkách, takové požadavky nemohou splnit. Obojí přitom mají obrovský význam pro děti, které je navštěvují, a podle nové normy by se ocitly v bezvýchodné situaci.

Celý problém je naprosto zbytečný, nicméně ani přes nesouhlas Senátu a veto prezidenta se nepodařilo požadavky změnit. Lze pouze doufat, že dojde k naplnění slibu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové – Tominové a že sněmovna přijme novelu, která jasně vymezí, co to je dětská skupina, a umožní dobrovolnou registraci. Taková novela by vytvořila prostor pro další fungování ohrožených školek a klubů.

Průběh „boje o lesní školky“ lze zpětně interpretovat jako zdánlivě prohraný, avšak se šťastným koncem. Ukazuje se, že soustředěná občanská nespokojenost může docílit obratu v politickém rozhodování ve prospěch veřejnosti.

K tématu:

Tisková zpráva: Senátoři vrátili návrh zákona o dětské skupině Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání

 

Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?

Od prvního ledna 2015 vstoupil v platnost nový zákon o pedagogických pracovnících. Jeho novým požadavkem je, aby každý učitel měl pedagogické vzdělání magisterského typu. Smyslem tohoto opatření je údajná snaha zajistit vyšší kvalifikaci učitelů.

Tento krok, který byl učiněn na nátlak školských odborů a pedagogických fakult, je v rozporu s trendem běžným ve světě. Projekty jako Teach for America (USA) nebo Teach First (Velká Británie) mají přesně opačný smysl: chtějí do škol přivést talentované absolventy nepedagogických oborů, protože nepokládají pedagogické vzdělání za to nejdůležitější, co musí učitel pro svou práci mít.

Současná podoba pedagogického vzdělání v ČR navíc vzbuzuje značné pochybnosti, zda dává učitelům nějakou přidanou hodnotu. Současné pedagogické fakulty poskytují převážně teoreticky pojaté vzdělání, kterému chybí sepětí z praxí, především reálná didaktická a psychologická zkušenost. Pedagogická studia také trpí tím, že jsou u většiny uchazečů volbou z nouze, což kvalitu absolventů velmi podstatně ovlivňuje.

EDUin v roce 2014 odstartoval kampaň Chci učit, jejímž cílem je přitáhnout do škol zajímavé lidi z různých oblastí lidských činností. S novelou o pedagogických pracovnících taková snaha ztrácí do značné míry smysl.

Bez potřebné kvalifikace zůstává i po 1. 1. 2015 na školách na 2 000 učitelů. Je pravděpodobné, že řada ředitelů odmítne tyto učitele propustit, protože jsou s jejich prací spokojeni. Neexistuje žádná analýza, podle které by bylo možné byť jen odhadnout, jaká je kvalita učitelů, kteří nakonec budou propuštěni. Jak bude MŠMT k tomuto stavu přistupovat, není jasné.

K tématu:

Tisková zpráva: Rozhodování o kvalifikaci učitelů přenesme na ředitele škol

Hledejme cesty, jak uznat neformální vzdělání učitelů, kteří nevystudovali vysokou školu

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

3 komentářů k "Události v českém vzdělávání 2014, díl 2.: Novela školského zákona, dětské skupiny a nekvalifikovaní učitelé"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Lubomir
Zákon o pedagogických pracovnících v sobě ukrývá ještě jeden zákeřný faul. Opět se snaží, i když vlastně zákon ne, pouze ministerský výklad zákona a závazné pokyny ředitelům, o kastování magistersky vzdělaných pedagogů na jaké si vyšší a nižší, navzájem neslučitelné úrovně – po lopatě, učitelka na prvním stupni je něco méněcenného, je to „učitelka“ v uvozovkách, nemůže dělat nic jiného, má zakázáno se vzdělávat a rozšířit si tak svoji odbornost a použitelnost ….. protože dnes vládnou ministerstvem školství lidé, kteří jsou o tom přesvědčeni, že učitelka prvního stupně je méněcenná, není vlastně ani pedagog. Je „pedagog“. A speciální pedagog také… Více »
Zdeňka
Zdeňka

Vážený pane Vrbo,
moje praxe v MŠ 17let, v ZŠ 1.stupeň 18let.
Bohužel scházel titul Mgr. Nesplnění podmínky kvalifikace – výpověď. Zákon je zákon.
Souhlasím s vyjádřením, které jste napsal. Děkuji. Zdeňka

Honza Kubát

Nejsmutnější na tom je kolik tzv. kvalifikovaných učitelů produkuje soudruhy řízená soukromá škola Univerzita Jana Ámose Komenského. Jejich kvalita je opravdu znát, koupili si vzdělání a za své peníze ho dostali. Určitě by bylo zajímavé zjištění z jakých peněz tato škola vznikla. Doc.Chaloupka její rektor je typickým reprezentantem socialistického školství, jednou se možná dozvíme pravdu o této prominentní škole!

wpDiscuz