A2larm.cz: Jak mít víc učňů. Ale proč?

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který upozorňuje, že záměr zavést tzv. nepodkročitelnou hranici u přijímacích zkoušek na střední školy je motivován iracionální snahou zkvalitnit vzdělávání na učňovských oborech tím, že na ně přesměrujeme větší počet mladých lidí. Text vyšel 4. 12. na webu A2larm.cz. Duel Petra Tulpy z Asociace krajů ČR a Boba Kartouse (EDUin) si můžete pustit ZDE.

Asociace krajů chce zvýšit úroveň učňovského školství tím, že direktivně nařídí zvýšení počtu učňů. Logika? Žádná v tom není.

Spor nad takzvaným cut-off score, tedy hranicí pro přijetí ke studiu v maturitních oborech středních škol, přešel do druhé fáze. Ministerstvo školství, Svaz průmyslu a dopravy a zejména řada expertních a profesních organizací, které se zabývají vzděláváním, odmítají zavedení pevné hranice v přijímacích zkouškách. Buď proto, že v tom nevidí přínos, nebo proto, že spatřují značná rizika. Je ovšem evidentní, že jistá část mocenského spektra potřebuje dosáhnout svého, jakkoli jí chybí racionální argumentace. Absurdní postoj Asociace krajů ČR dokumentuje míru nekompetence vlastní významné části české politické scény.

Víc dětí na učňáky

Krátce a svižně: v říjnu přišla Asociace krajů s návrhem na zavedení nepodkročitelné hranice v přijetí ke studiu ve středoškolském maturitním oboru. Tento požadavek opakuje Asociace i poté, co ministr školství Robert Plaga odmítl návrh jako nefunkční. Nefunkční v tom smyslu, že nepostihuje významnou oblast „zájmu“ krajů. Naopak dle zveřejněných informací povede k disproporčnímu přesunu uchazečů na nematuritní (učňovské) obory, zejména u dívek. Dle analýzy EDUin, kterou má k dispozici i Asociace krajů ČR, dojde s vysokou mírou pravděpodobnosti v případě zavedení cut-off score k navýšení bariéry v přístupu ke vzdělání u dětí ze socioekonomicky slabých rodin. Na příkladu Velké Británie i selhávající sociální mobility v ČR tato analýza varuje před posilováním tohoto trendu. V současnosti nastupuje na střední školy s maturitou celkem zhruba 70 procent absolventů základních škol. Cut-off score za stávající situace odmítá i Svaz průmyslu a dopravy, největší zaměstnavatelská organizace v ČR. Velmi rozumně ve svém postoji argumentuje pro jiná opatření (vyjednávání krajů s řediteli, podpora duálního vzdělávání a podpora kariérního poradenství), jež by mohla reálně pomoci při zvýšení kvality vzdělávání na středních školách.

Míra mocenské zpupnosti několika jedinců v pozici hejtmanů, primárně hejtmanky Jany Vildumetzové a hejtmana Iva Vondráka (Karlovarský a Moravskoslezský kraj, oba z hnutí ANO) ovšem překlene jakýkoliv racionální argument. Asociace tak stále pokračuje ve svém boji v přesvědčení, že tak lze čelit „zvyšujícímu se počtu neúspěšných u maturit“. V duelu s náměstkem Libereckého kraje Petrem Tulpou jsem měl příležitost konfrontovat zástupce Asociace s faktem, že neúspěch u maturit v předchozích letech nesouvisí s klesající úrovní vzdělání, nýbrž se změnou náročnosti testů ve sledovaném období. Náměstek Tulpa zcela bezelstně uznal, že k takové změně pravděpodobně došlo – a tím popřel zásadní argument asociace pro zavedení cut-off score. V žádném případě ho to však, stejně jako celou Asociaci, nevede k přehodnocení postoje. Naopak. Nadále pokračují v přesvědčování veřejnosti o tom, že jejich cílem je skutečně zvýšení kvality vzdělávání. Přitom by to znamenalo, že odhadem 10 procent mladých lidí po základní škole nebude mít možnost studovat v maturitním oboru, na který by rádi zamířili, ale budou se muset spokojit pouze s učňovským oborem.

Opatření bez analýzy

Situace je tak vážná, že je nutné uvést i to, co padlo mimo záznam po skončení debaty. Náměstek Tulpa vyjádřil přesvědčení, že právě těch 10 procent dětí, které se přesunou do učňovských oborů, znamená ono „zvýšení kvality“ českého vzdělávání. Pojďme se na věc podívat poněkud metaforicky. Máme tu selhávající učňovské vzdělávání, z nějž vycházejí lidé nevybavení pro život ve společnosti i ekonomice. Řešením dle Asociace je, že do něj „přilejeme“ dalších 10 procent dětí a tím zvýšíme jeho kvalitu. Jinými slovy, máme tu zkaženou zeleninovou polévku, jejíž „kvalitu“ budeme zvyšovat tím, že do ní přidáme smetanu. To je ovšem sociální inženýrství od počátku odsouzené k selhání. Sociální inženýrství, které nevykazuje jediný racionální, natož rozvojový či humánní argument, zato vykazuje obrovskou koncentraci mocenské zpupnosti.

Asociace krajů ČR míní v tomto duchu vést boj za cut-off score prostřednictvím zákonodárné iniciativy, jíž jsou kraje dle ústavy nadány. Bez analýzy dopadů, dokonce bez jediného důkazu pro to, že takový krok jakkoliv pomůže vzdělávání současné generace, míní tato mocenská skupina prosadit opatření čistě z důvodu kolektivního pomatení a snahy ukázat svůj mocenský potenciál. To je skutečně výmluvný obrázek kvality politické reprezentace v ČR. Minimálně na úrovni krajů.