Zkušenost zprostředkovaného učení v praxi – český jazyk – téma Skloňování

(c) KL

Publikujeme další z textů Petry Dočkalové, pedagožky a lektorky, která se dlouhodobě věnuje praktickému využítí Feuersteinovy metody zprostředkovaného učení. Její předchozí texty k tématu si můžete přečíst ZDE.

Tentokrát jsme se zaměřili na skloňování. Proč se skloňování budeme věnovat, jaký to má smysl, kde to použiji, co to znamená skloňování konkrétně?

Je těžké skloňovat a využívat pádové otázky, pokud nepoznám podstatné jméno.Proto je vždy potřeba nejprve pochopit slova, která řadíme do skupiny s názvem Podstatná jména. Pokud si uvědomíme význam těchto dvou slov, tak pochopíme a snadněji určíme, která to jsou. (často se stává, že děti řeknou definici: Podstatná jména jsou názvy osob, zvířat ….., ale konkrétně nevyjmenují například 5 podstatných jmen, to je důkaz, že se sice definici naučily zpaměti, ale neznají její význam.)

Pojem –  podstata, něco, co je důležité. Pokud řeknu větu: „Tady leží …“ Zde jsme si ukázali, že pokud vynechám podstatné jméno, věta ztrácí smysl. Nevím z věty kdo, nebo co leží, věta ztrácí podstatu.

Po pochopení pojmu podstatná jména jsme tedy pokračovali ve skloňování:

Co slyším v tomto slově? Děti říkaly: „Sklon, sklonění, náklonnost, sklánět se, poklonit se“. Další otázka byla? V jakém spojení říkáme slovo sklon? Sklon – známe sklon písma, (využili jsme i počítač), kde se nám objevil například: sklon kopce, sklon schodu, sklon střechy. Děti přicházely postupně na slova příbuzná: uklonit, předklonit se, sklonění. Význam – něco se ohýbá – proto ohebná slova. Stejným způsobem jsme rozebírali a studovali slovo pád. Pád letadla, pád jablka, tím pádem. Může být pád jablka, pád dolů, spadl na dno, pád slavných osobností.

Děti říkaly, větu, kde slyší slovo pád.„Zaspala jsem, tím pádem jsem přišla pozdě.“

Jaký má smysl to, že skloňujeme slova? Jak by vypadala řeč, kdybychom nepoužívali skloňování, nevyužívali pády?

Děti vymýšlely příklady:

„Ahoj, Petr! Ty sedíš na židle. Podej mi prosím kniha. Půjdu s se Sára ven. Mamka přišla bez bratr. Vidím táta.“

Také přišly na to, že angličtina skloňování nepoužívá, zatímco němčina skloňování – pády má. Poté jsme se zaměřili na slovo pád. Kde ho slyšíme, kde ho používáme.

Pak nastaly pády samotné. Přišli jsme na to, že to jsou tedy pádové otázky, tázací zájmena KDO A CO.

Kdo a co je tedy první pád, první pádová otázka. Poté děti samy přicházely na tvary, skloňováním zájmena Kdo, koho, komu, koho (5. pád je specifický u zájmen, tam se nejčastěji vynechává), kom, kým. Stejným způsobem si vyvodily tvary zájmena CO, čeho, čemu, co (opět 5. pád ne) čem, čím. Vše jsme se učili v souvislosti s důrazem na uvědomění. Cílem bylo, porozumět pojmům, smyslu, využití.

Pak jsme se zaměřili na celé věty, abychom viděli využití pádových otázek, tedy: „Kdo přišel na návštěvu? Bez koho nejdeme? Ke komu jdeme, vidíme koho? O kom jsme si dnes povídali? Na čem leží penál? S kým se sejdeme.“

Dále jsme řešili obtížnější věty – kde jsme již museli určit daný pád: „Petr přišel domů. Bez Petra mne to nebaví. K dědovi půjdu ve středu. Potkal jsem babičku. O mamce jsme mluvili. S taťkou jdeme do kina – to vše bylo skloňování osob, poté jsme přešli na skloňování věcí. Opět nejprve otázky.“

Co je to za věc? Bez čeho nejde žít? K čemu to potřebuju? Co jsem slyšel? O čem jsi četl? S čím si teď hraješ?

a věty: „Mobil je super. Mám zánět plic. K narozeninám dostanu dárek. Vidím strom. Pohádka O řepě. Se spinnerem umím triky.“

Po uvědomění si použití a využití skloňování jsme přešli na samostatnou práci. Cílem práce bylo: srovnat si myšlenky a využít skloňování, určit pády. Vždy u obrázku napsat pád. Příklad: „V baňce (v kom, čem -6. p.) je voda (kdo, co 1. p.).“

 

Učení bylo obohacení pro všechny, napíšeme asi tedy povídku o pádech, povídku bez skloňování, využijeme možnost výběru.

Na závěr jsme se pokusili vyhledat citát, kde je přímo pojem pád, navíc otázka proč je důležitá v procesu učení.

„Miliony lidí viděly pád jablka, ale Newton byl jediný, kdo se zeptal proč.“

                                                                                                            Bernard Baruch

 

 

 

 

2
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
DockalovaOndrej Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Ondrej Hausenblas
Ondrej Hausenblas

Je mi líto, že musím položit tuhle otázku učitelce, která evidentně usiluje o vzdělání dětí, které mají s tradičními postupy výuky češtiny (jako mateřštiny) potíže (ale těch druhých dětí, které je nemají, je fakt maličko, ne?). Jako Bernad Baruch o jablku, i já se musím zeptat „Proč?“ Že by ty děti neskloňovaly a ten příklad textu zbaveného skloňování byl ukázkou jejich přirozené řeči? To jistě ne. Dokud si učitel opravdu jasně neřekne (radši ať si to napíše!), proč že právě tohle mají jeho žáci umět, může se mu stát, že s nimi jde jen k cíli „umět to do školy“.… Více »

Dockalova Petra

Děkuji za komentář. Jen jsem chtěla upřesnit – Feuersteinova metoda není pouze pro děti s handicapem, ale podporuje myšlení, učí, učit se. Což je potřeba nejen u dětí, ale i u dospělých. Vede k větší vnímavosti. Příklad, kde chybí skloňování je důležitý pro proces uvědomění. Děti si to ihned uvědomí, navíc je to baví, což považuji za naprosto nejdůležitější v procesu učení. A je to pro mne osobně velký ukazatel. Děti bavilo přemýšlet nad pády a propojení s obrázkem je nadchlo. Zde opravdu nebyl cíl „umět do školy“, to je mi líto, že to tak vyznělo. Uvědomila jsem si díky… Více »