Podle šetření Delphi volají aktéři ve vzdělávání nejvíce po koncepčnosti státní politiky ve vzdělávání a její kontinuitě

(c) Kateřina Lánská

Praha, 20. června 2019 – Mezi TOP 5 témat, kterými by se podle výsledků šetření Delphi měla prioritně zabývat vzdělávací politika, patří oblast systémového řízení na národní úrovni, financování školství, přípravy nových učitelů, administrativy spojené s řízením škol a rozdílné kvality jednotlivých škol. Na těchto tématech panuje poměrně široká shoda mezi respondenty šetření, které zrealizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s., ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd za podpory Nadace České spořitelny.

Kompletní zpráva z šetření ke stažení ZDE

Šetření proběhlo v souvislosti s přípravou Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Respondenti byli požádáni o posouzení 39 výroků charakterizujících současné problémy vzdělávání v ČR. Celý proces přípravy, realizace a vyhodnocení šetření probíhal v období únor–červen 2019.

Hlavní cíle šetření:

  • Zahájit expertní diskusi o významných problémech systému vzdělávání v ČR
  • Zapojit do této diskuse široké spektrum aktérů v oblasti vzdělávání
  • Získat podněty z různých oblastí vzdělávacího systému na témata, kterými by se měla vzdělávací politika zabývat
  • Posoudit získané podněty širokou komunitou expertů
  • Poskytnout vstupy expertní skupině pro přípravu Strategie vzdělávací politiky 2030+

Příprava šetření

Přípravná fáze zahrnovala sběr témat, formulaci výroků a sestavení souboru respondentů. Celá tato fáze byla realizována Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) v únoru a březnu 2019.  Každý respondent měl možnost uvést maximálně pět oblastí, které považuje za hlavní nedostatky vzdělávacího systému v ČR. Do přípravného sběru témat bylo zapojeno 88 expertů z různých oblastí vzdělávacího systému ČR. Získané výroky byly expertně upraveny tak, aby se výsledné výroky neopakovaly a reflektovaly obdobnou úroveň obecnosti. Pro šetření metodou Delphi bylo vybráno 39 výroků o nedostatcích současného systému vzdělávání v ČR.

Šetření Delphi

Metodické nastavení a technickou realizaci šetření Delphi zajišťovalo Technologické centrum Akademie věd ČR. Samotné šetření probíhalo on-line a obsahovalo dvě kola hodnocení jednotlivých výroků. Respondenti vyjadřovali míru souhlasu s výrokem a posuzovali jeho významnost pro pozitivní změnu ve vzdělávání. Ve druhém kole měli respondenti možnost korigovat své odpovědi na základě posouzení výsledků a komentářů z prvního kola a dále identifikovali prioritní a okrajová témata pro vzdělávací politiku ČR.

Výsledky šetření

Nejvyšší podíl respondentů souhlasil s výrokem, že „České školství jako celek je dlouhodobě podfinancované“. Tento výrok vykazoval rovněž nejnižší míru variability odpovědí napříč celým spektrem respondentů, a jedná se tedy o nejméně kontroverzní výrok ze všech hodnocených výroků. Nízkou variabilitu a vysokou míru shody vykazuje rovněž téma vysoké administrativní zátěže ředitelů škol vyjádřené

výrokem „Ředitelé škol jsou zavaleni administrativou a chybí jim jakákoli podpora“. Největší význam pro pozitivní změnu má oblast systémového řízení vzdělávací politiky na národní úrovni reprezentovaná výrokem: „Státní politika ve vzdělávání je nekoncepční a nesystémová, nemá jasně a dlouhodobě stanovený cíl a jasné priority. Podléhá momentálním vlivům, požadavky se mění s každým novým ministrem.“

Nejvíce respondentů nesouhlasilo s výrokem, že „Požadavek povinného vzdělávání je pro děti a rodiče v současné době již příliš svazující“. Tento výrok vykazoval rovněž nejvyšší variabilitu v odpovědích ohledně souhlasu či nesouhlasu a společně s tématem povinného předškolního vzdělávání („Povinné předškolní vzdělávání nemá žádné opodstatnění a jen zbytečně zatěžuje systém“) patří mezi nejkontroverznější hodnocená témata.

Souhrnné výsledky všech 39 výroků

 

Účast v šetření

Celkem bylo k účasti v šetření Delphi přizváno 748 účastníků z různých oblastí vzdělávacího systému. Prvního kola se zúčastnilo 275 respondentů. Druhého kola, do kterého byli přizváni jen respondenti kola prvního, se zúčastnilo 151 respondentů. Podíl respondentů v obou kolech šetření ZDE.

Silvie Pýchová, výkonná ředitelka SKAV, řekla: „Díky šetření Delphi víme, co aktéři ve vzdělávání považují za aktuálně prioritní k řešení v oblasti vzdělávání, jaká témata u nich rezonují. V tématech, u nichž byla identifikována vysoká míra souhlasu mezi aktéry, je možno začít rozvíjet spolupráci napříč vzdělávacím systémem. Tématům, která se ukázala jako kontroverzní nebo na nich nepanuje shoda, je potřeba věnovat větší prostor pro diskusi, popřípadě osvětu. To významně ladí s tím, že je mezi aktéry největší volání po změně právě v oblasti koncepčnosti státní politiky ve vzdělávání a její kontinuity. Věříme, že toto bude reflektovat i právě připravovaná Strategie vzdělávací politiky 2030+.“

„V českém prostředí citelně chybí širší shoda na tom, jak má vlastně vzdělávací systém vypadat, na co se prioritně zaměřit, kam cílit energii a tolik potřebné finanční investice,“ říká Ondřej Zapletal, ředitel Nadace České spořitelny, a uzavírá: „Proto je podpora podobných šetření nedílnou součástí naší nadační strategie. Ověřené informace totiž tvoří pomyslnou startovací čáru na cestě k velkým systémovým změnám.“

1
Přidat komentář

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Radek Sárközi Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Radek Sárközi

Obávám se, že šetření Delphi nijak nepomohlo. Po tomhle volají všichni už roky, spíše desítky let, a nic…