Co nelze uzavřít jako známky aneb výzvy, s nimiž české školství odchází na prázdniny

Prázdniny jsou v oblasti školství vnímány jako období klidu a bezpečí. Učitelé přežili riskantní školní výlety, na kterých se rozhoduje, zda se vrátí domů, nebo půjdou do vězení, a děti se rozjedou na tábory a k babičkám. Idylickou představu odpočinku narušuje několik výzev, které předznamenávají, že některé problémy nelze uzavřít jako známky na vysvědčení. Pojďme se na ně ve stručnosti podívat.

autor: Jan Zeman

Ukrajina a počty žáků hledajících školu

České děti místa v mateřských a základních školách našly, přestože je to mohlo stát nepohodlí v podobě výběru vzdálenější nebo méně preferované školy. Ukrajinské děti jsou na tom hůře. Podle dat České školní inspekce z konce května by se mělo do mateřských škol integrovat 15 tisíc dětí a do škol základních 44 tisíc. Ještě větším problémem jsou středoškoláci, u nichž se odhady pohybují kolem 23 tisíc. Ti se nacházejí ve vzduchoprázdnu mezi online výukou (vzpomeňme si na její efekt během covidu) a vysokými nároky pro přijetí do českých škol.

Výsledkem neúspěšné integrace může být zvýšená kriminalita, zatížený sociální systém a ztráta talentů v podobě žáků, kteří mají možnost pokračovat na vysokou školu, ale skončí s lopatou nebo mopem v ruce. Proto je důležité věnovat se výuce českého jazyka, podpoře učitelů pro výuku vícejazyčných žáků a redistribuci uprchlíků na základě motivačních balíčků: zaměstnání, bydlení, vzdělávání.

Nejistý osud maturit a přijímacích zkoušek

Společnost Cermat zažívá nadstandardní vlnu kritiky kvůli finančním obstrukcím na straně jedné a odporu veřejnosti na straně druhé kvůli pravidelným nedostatkům v jejích testech. Například tento rok byly téměř shodné úlohy v testech z matematiky pro žáky pátých i sedmých tříd. Poslední ránu Cermatu zasadil youtuber Kovy, který srozumitelně popsal nedostatečný důraz testů na rozdílné podmínky žáků a podivné praktiky v podobě neochoty organizace zveřejňovat informace o testových úlohách.

Nyní se celá situace komplikuje nejen kvůli nástupu nového ředitele, ale i nového ministra. Obě tyto osoby rozhodnou, zda se žáci budou připravovat opět na rozporuplné testy s každoročními nesrovnalostmi, nebo se Cermat vydá novou cestou, například posílením odborné sekce pro adaptivnost testů a jejich vyšší transparentnost.

Peníze na školní psychology máme, psychology ale ne

Do škol míří miliardy z evropských financí, které lze využít na zaměstnání školních psychologů. Školy potřebují tyto zaměstnance po výrazném zhoršení psychiky dětí kvůli izolaci během pandemie, válce na Ukrajině a celkově zrychlené době, která na dětský mozek působí mnohonásobně více podněty než v minulém tisíciletí.

Někdo by si mohl říct, že špatnou náladu máme občas všichni, ale takový argument neobstojí při pohledu na číslo 134, což je počet hospitalizovaných dětí v motolské nemocnici po pokusu o sebevraždu za rok 2021. Zde se dostáváme k zásadnímu problému, a to nedostatku psychologů, jež školy nemají, přestože je dokážou zaplatit. V Praze je podle dat MŠMT z roku 2021 kolem 200 školních psychologů na 107 tisíc dětí v základních školách. Pokud chceme tyto počty zlepšit, čeká nás obtížné hledání cest v oblasti vysokých škol a současného systému poradenských zařízení.

Nový ministr

Poslední výzvou na letní období je nástup nového ministra školství do funkce v období chystaných změn výuky na základních školách, snižování nerovností nebo proměny výuky v odborném vzdělávání. Kromě výše zmiňovaných problémů se bude muset vyrovnat se silným politickým tlakem, kdy „zkouškou ohněm“ bude schválení zákona o pedagogických pracovnících, k němuž mají výhrady děkani pedagogických fakult a zároveň tento návrh usiluje o zvyšování platů učitelů v nevhodné době ekonomické recese.

Kapacity středních škol v Praze

Kapacity středních škol v hlavním městě překročily své limity a do roku 2026 mají počty studentů dále stoupat. Je to důsledek mnoha faktorů. V první řadě narostl v Praze počet obyvatel, ale je tu i rovina sociologická, neboť gymnázia přitahují děti především vzdělaných a ekonomicky zajištěných rodičů, kteří preferují ověřené školy v Praze, přestože bydlí ve Středočeském kraji. Takových dětí je zhruba 25 procent.

Zajímavým úkazem je, že samotné rozšiřování kapacit nemusí situaci zachránit, ale je třeba bojovat s důvěrou rodičů.

Věděli jste, že některá pražská gymnázia ještě v polovině května sháněla studenty v druhém kole? Jedná se o hotelové (Praha 5), geografické (Praha 9) nebo střední průmyslové školy (Praha 10), které nabízejí vzdělávací obor „Gymnázium“ bez vyhraněného zaměření. Méně populární, ale efektivní řešení je také vynechání osmiletých a zavedení více čtyřletých tříd, poté je však třeba zaměřit pozornost na kapacity základních škol pro budoucí šesťáky. Ideálním řešením jsou nové školy, ale budou připraveny na přihlášky zájemců od března 2023?

Text vyšel 30. června v Lidových novinách.