Hospodářské noviny: Plánované dělení žáků na dvě kategorie po kritice padlo

(c) Kateřina Lánská

MŠMT upustilo od diskutovaného rozdělení vzdělávacího obsahu v chystané revizi kurikula pro základní školy. EDUin na problémy spojené s tímto konceptem upozorňoval v tiskových zprávách: Rozdělení učiva na dvě úrovně může být pokus s nešťastným koncem, Nerozdělujme obsah v RVP pro slabší a silnější žáky – nepomůžeme tím nikomu a v rozhovoru s Janou Strakovou

Učiva už nebude tolik, protože by si děti měly ze školy odnést spíše schopnost rozumět textu než vyjmenovat básníky z období romantismu. A komu nějaký předmět půjde, může se jej učit na škole více do hloubky. Plány týkající se největší změny ve fungování základních škol za posledních 20 let však narazily na odpor pedagogů a odborníků. Ministerstvo školství teď proto muselo rychle jednat. Pokud by změny neschválilo do ledna, přišlo by o stovky milionů z Evropské unie.

Text: Markéta Hronová
Foto: Kateřina Lánská
Zdroj: iHned.cz

Do poslední chvíle proto odborníci řešili, jestli má být ve finálním návrhu změn jen jedna úroveň učiva – základní, kterou by museli zvládnout všichni žáci. Anebo zda by vedle ní byla i rozšiřující úroveň pro děti, které pro danou oblast, třeba matematiku, projeví zájem a budou se jí chtít věnovat více dopodrobna.

Po dvoudenní debatě se nakonec shodli. „Vzdělávací obsah nebude rozdělován na dvě úrovně a bude definován pouze společný základ pro všechny žáky,“ řekl HN předseda expertní komise ministerstva Jan Jiterský.

S kolegy v komisi bude ještě týden ladit přesné formulace v dokumentu, příští středu chtějí hlavní směry předložit ministrovi školství Vladimíru Balašovi (STAN). Ten už v listopadovém rozhovoru pro HN uvedl, že se k této variantě také přiklání, se schválením by tak neměl mít problém. Pak mohou začít pracovat odborné skupiny zodpovědné za náplň jednotlivých školních předmětů.

Dříve se žáci ve školách učili podle osnov, které byly pro všechny školy povinné. Od roku 2005 je nutné se držet jen obecných Rámcových vzdělávacích programů (RVP), které školám ponechávají volnost v tom, co přesně a kdy budou žáky učit. Jenže i ty jsou zastaralé, a proto teď ministerstvo chystá jejich modernizaci – tedy hlavně je proškrtat a přidat do nich dovednosti, jako je například podnikavost, tvořivost nebo schopnost bránit se dezinformacím a manipulacím. A právě jedním z plánů bylo umožnit dětem učit se „nadplán“, tedy zavedení rozšiřující úrovně učiva.

„Šlo nám o to, aby se mohli všichni rozvíjet na základě svých preferencí a zájmů. Když Toníkovi půjde matematika a bude ho bavit, může ji dělat na vyšší úrovni než Anička, která si zase přidá v češtině,“ vysvětluje Jiterský. Podle něj není cílem, aby žáci excelovali ve všech předmětech. Důležité je, aby se naučili alespoň základ a dále se rozvíjeli v oblastech, které jim jdou. Například i ve formě volitelných předmětů nebo meziročníkových projektů.

Jenže řada expertů varovala před tím, že dvě úrovně mohou prohloubit nerovnost mezi žáky. Například vzdělávací organizace upozornily na to, že mohou vzniknout třídy nebo i školy pro děti se vzdělávacími předpoklady a pro ty méně šikovné. „Bude ještě lehčí posadit šikovné žáky do předních lavic a ty méně nadané do těch zadních, přestože právě oni potřebují školní úspěch,“ uvedl Jan Zeman, analytik organizace EDUin. Mezi kritiky patřil i ředitel Základní školy v Kunraticích Vít Beran. „Učitelé to nebudou umět uchopit. Dětem z méně podnětného prostředí by mohli vzít šanci jít více do hloubky. Pedagog by měl nabízet něco navíc, když dítěti tu možnost nedáte, nenaskočí.“

Debata vznikla také kolem zkoušek, které měly ve vybraných ročnících zjišťovat, co se žáci naučili, a školám, rodičům i samotným dětem ukázat, kde jsou jejich největší přednosti a případné slabiny. „U nich ještě připravujeme přesné formulace, aby bylo jasné, jakou přesně budou mít funkci,“ říká Jiterský.

Ministr Balaš uvedl, že změny v podobě vzdělávání schválí do konce ledna. Pokud se to nestihne, mohlo by Česko přijít o klíčový balík evropských peněz na jejich zavedení. Celkem má jít podle EDUin o 860 milionů Kč. „Jsem optimista, věřím, že se to stihne,“ míní Jiterský.

Podle schválených hlavních směrů se pak budou řídit skupiny odborníků, které připraví konkrétní změny v jednotlivých předmětech. Ministerstvo školství plánuje, že od září 2024 by školy měly mít možnost začít učit podle nových pravidel, o rok později už by měla být povinná alespoň v prvních a šestých třídách. „Obávám se, že kvalitní příprava už v tuhle chvíli nejde stihnout,“ říká Lucie Slejšková z EDUin. Že je času málo, si myslí i Daniela Růžičková z Národního pedagogického institutu, která je garantkou pro vzdělávací oblast informatiky.

O nové podobě učiva v jednotlivých předmětech se totiž očekává bouřlivá debata. Už dříve se ukázalo, že učitelé i odborníci těžce hledají shodu na tom, které učivo je zásadní a mělo by zůstat a které se škrtne. Navíc je potřeba připravit na změny i veřejnost. „Pokud školy nedostanou dostatečnou podporu a učitelé změny nepřijmou, reforma se nepovede,“ obává se Slejšková. Upozorňuje na to, že když podobnou změnou procházeli ve Finsku, připravili masivní kampaň pro veřejnost v televizi, pořádali debaty v médiích, aktivně se zapojoval ministr školství. Několik let vysvětlovali veřejnosti, co je čeká, proč a k čemu je to dobré.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
4 days ago

To je zajímavé. Jako člen oponentní skupiny mám do konce tohoto týdne (28.1.) napsat oponenturu v dokumentu, kde se jasně píše: zatím není jasné, zda dojde k rozdělení na jádrové a rozšiřující kurikulum.
Takže pravá opět neví, co dělá levá? Takto vzniká významná změna RVP ZV?
Bože to je bordel! Mám vlastně vůbec něco oficiálně oponovat?????

Janek Wagner
Janek Wagner
4 days ago

Množství nepřesností v titulku a v perexu je až neuvěřitelné. Nebylo by lepší je uvést na pravou míru?