Kapacity žádaných škol nestačí, poptávka po doučování na přijímačky roste

Zhruba za pět měsíců se začnou plnit stránky médií texty, které budou analyzovat výsledky dalšího kola jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Přípravy na ně ale začínají už teď a řada rodičů, především deváťáků žijících v Praze nebo Středočeském kraji, pociťuje při pomyšlení na blížící se dubnové testy mírný stres už od začátku letošního školního roku. Tomu odpovídá i zájem o přípravné doučovací kurzy.

text a foto: Kateřina Lánská

„Výzkumy u nás provedené před pandemií covidu-19 konzistentně ukazují, že komerční doučování k přípravě na přijímací zkoušky využívá v 9. třídě přibližně čtvrtina žáků základních škol, celkově má s placeným doučováním během nižšího sekundárního vzdělávání zkušenost necelá polovina žáků,“ říká Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK, který se fenoménem takzvaného stínového vzdělávání zabývá. V podobném rozsahu jako u nás se podle něj žáci soukromě doučují i v dalších postsocialistických zemích, jako je Polsko, Slovensko či Chorvatsko.

Kapacity škol nestačí

Do 9. tříd přicházejí v posledních letech čím dál silnější populační ročníky. V souvislosti s demografickým vývojem vzrostl jejich počet za posledních šest sedm let zhruba o třetinu. Letos by 9. třídy mělo opouštět přes sto tisíc dětí. Vývoj počtu žáků ale neprobíhá ve všech krajích rovnoměrně. Můžeme sledovat poměrně velké regionální rozdíly. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostl mezi lety 2010 až 2020 nejvíce počet dětí na základních školách v Praze a ve Středočeském kraji.

„Vzhledem k silným demografickým ročníkům a nedostatku míst na maturitních oborech vidíme násobně větší zájem o přípravné kurzy. Ke konci října máme stovky přihlášených studentů a velké množství otevřených kurzů, abychom kapacitně a flexibilně vyhověli všem. Největší změnou, kterou pozorujeme, je, že se děti začínají chystat dříve, a tedy už na podzim místo až po Vánocích,“ komentuje současný trend Michaela Kadlecová, zakladatelka projektu To dáš! Přijímačky nanečisto.

„Alfou a omegou celého problému, o kterém se po letošních zkouškách konečně začíná mluvit, je rostoucí nedostatek míst na maturitních oborech. Od začátku jednotné přijímací zkoušky v roce 2017 do roku 2022 vzrostl počet deváťáků ze 77 tisíc na letošních více než 100 tisíc, aniž by úměrně rostly kapacity maturitních oborů, neřkuli těch atraktivních, o které je zájem. Dokud ale bude tak velký nedostatek žádaných míst, soutěžení o obory nikam nezmizí, ba naopak,“ myslí si Michaela Kadlecová.

Podobně to vidí i Bohuslav Bohuněk ze společnosti Scio: „Sledujeme trendy a přemýšlíme o nich. Rodiče dobře vědí, že děti, které nyní končí základní školu, patří k populačně velmi silným ročníkům a přetlak na některých školách je enormní,“ dodává současně s tím, že poptávka může souviset i s výpadky v probírané látce z období covidových uzávěr.

Zkoušky na zkoušku

Podle Michaely Kadlecové je mezi uchazeči o středoškolské studium největší zájem o zkušební testování, takzvané přijímačky nanečisto, neboť si v nich nejen ověřují znalosti, ale současně se seznamují i se strategií řešení úloh. Mohou také zjistit, jak jsou na tom ve srovnání s ostatními. Každoročně tento produkt využijí řádově vyšší tisíce žáků, kteří se účastní zhruba dvacítky vypsaných termínů. „Nabízíme přijímačkové dny nanečisto, které věrně simulují skutečné přijímací zkoušky z dílny Cermatu. Žáci si v oficiální časomíře napíší test z matematiky a z češtiny, samozřejmostí jsou přesné zadávací pokyny, záznamové archy i precizní obodování a žebříček umístění v ten samý den. Navíc proběhne i rozbor řešení úloh a předáváme jim také ověřené tipy a triky, jak uspět,“ popisuje koncept zkušebního testování Michaela Kadlecová.

Podobnou zkušenost s obdobným formátem mají i organizace Scio a Zkoušky nanečisto. „Na Zkouškách nanečisto se každý rok postupně počty žáků zvyšují. V současné době nám přes víkend přijde přibližně 500 zájemců,“ popisuje kapacity přípravných kurzů Petr Husar, zakladatel projektu Zkoušky nanečisto, který se doučování a přípravám ke zkouškám věnuje už 30 let. Zkušební testy spustili 30. září a konají se každý pátek a sobotu s výjimkou Vánoc a Silvestra až do přijímacích zkoušek.

Cena těchto testů nanečisto v prezenční nebo online podobě se na trhu pohybuje od 600 do 790 korun za oba předměty s možností slev, pokud si uchazeč bude chtít předplatit více kol. Vedle trénování zkoušek je možné zapsat žáky také do dlouhodobých vzdělávacích kurzů vedených lektory.

„Máme přes dva tisíce žáků v prezenčních a přes 500 žáků v online kurzech,“ komentuje Petr Husar počty zájemců, kteří se zapsali na dlouhodobé doučovací kurzy, které probíhají na šesti různých pobočkách nebo online. Většina žáků se hlásí na oba předměty, jen lehce převažují zájemci o doučování matematiky nad českým jazykem a žáci 9. tříd nad uchazeči o osmiletá gymnázia.

„Obecně platí, že zájem o češtinu a matematiku je vyrovnaný,“ potvrzuje jeho slova Veronika Nováková, vedoucí vzdělávacích projektů pro žáky základních škol společnosti Scio. Vedle zkušebních testů i oni nabízejí systematické několikatýdenní přípravné kurzy s lektory, ať už skupinové nebo individuální. Po lockdownové zkušenosti vidí dokonce výrazný nárůst zájmu o individuální online doučování.

Doučování není novinka

O doučování a přípravu na přijímací řízení je podle Petra Husara mezi žáky zájem setrvale. „Přípravy ke zkouškám organizuji a učím už řadu let. Sám jsem před Listopadem doučoval jako gymnazista, pak coby student matfyzu a i jako začínající učitel na gymnáziu. Hned po revoluci snad na všech gymnáziích v Praze vznikly přípravky na zkoušky. A to bylo v době, kdy školy připravovaly přijímací zkoušky samy, což byl střet zájmů. Pak získalo jistý monopol Scio a doučovacích společností bylo opravdu hodně, včetně toho, že se masivně doučovalo i na testy studijních předpokladů,“ komentuje oblibu doučování v dlouhodobé perspektivě.

Mimoškolní doučování je podle něj žádané nejen ve vztahu ke zkouškám. „Je docela běžné, že si žáci k hodinám jazyků ve škole přibírají i mimoškolní výuku. Zájem o doučování předmětů jako fyzika a chemie je větší než počet doučujících. Velká poptávka po doučování je v každém období, kdy se píšou čtvrtletní písemky z matematiky,“ doplňuje. Vedle komerční nabídky je třeba podle něj zohlednit i skryté doučování, které probíhá doma za pomoci speciálních sborníků testů nebo internetových materiálů a videí.

Na rozdíl od „divokých let“, kdy si přijímací testy školy sestavovaly svépomocí, Petr Husar oceňuje současnou transparentnost systémového řešení zkoušek. „Když zpětně procházím jednotlivé přijímací testy z minulosti, kdy si je chystaly školy samy, vidím velkou nekvalitu a neprofesionalitu. Většinou test připravil jeden osamocený kantor dané střední školy někdy odpoledne, testy byly dost často nadměrně obtížné a obsahovaly špatně formulované úlohy,“ kritizuje předchozí praxi. Dnes podle jeho názoru nemohou být přijímací zkoušky pro nikoho překvapením, protože Cermat, který testy připravuje, vše zveřejňuje a žák si podle něj vystačí při přípravě i sám nebo s rodiči.

Právě transparentnost přijímacího procesu oceňují i Michaela Kadlecová a Veronika Nováková. Shodují se na tom, že výhodou zkoušky je její předvídatelnost a standardizovaná podoba. Přestože tuto kvalitu jednotné přijímací zkoušce v režii Cermatu rozhodně nelze upřít, v debatě o dopadech jejího zavedení jako povinné součásti přijímacího řízení na maturitní obory, se ozývají i kritické hlasy. Podle nich forma a obsah těchto státních testů nutně ovlivňují podobu výuky ve školách, a měla by se proto vést diskuze o tom, jak toto testování vypadá a co se jím sleduje. To se ale neděje.

Bez systematického tréninku šance klesá

„Testy na přijímací zkoušky, i jakékoli testování obecně, jsou svým způsobem specifické v tom, že od žáků vyžadují kromě věcných znalostí z daného předmětu také další dovednosti, například schopnost zvládat stresovou situaci, zvolit vhodnou strategii odpovídání na otázky, dovednost hospodařit s určeným časem a podobně. To jsou schopnosti, jejichž osvojování běžně není součástí školní výuky daného předmětu v 9. třídě, natož v 5. třídě,“ komentuje vztah testů ke školnímu kurikulu Vít Šťastný. Doučování, které se soustředí vedle získání znalostí z daného předmětu také na strategii zvládnutí testu, tak může vést k nárůstu nerovností ve vzdělávacím systému. Žáci, kteří už typické příklady znají, protože je opakovaně řešili v rámci cvičných testů, získávají pochopitelně časovou výhodu nad ostatními.

„V aktuálně probíhajícím výzkumu hovoříme s rodiči o důvodech, které je vedly k tomu, že svým dětem zajistili soukromé hodiny či kurzy. V případě doučování na přijímací zkoušky mezi nimi panuje konsensus, že jen výukou ve škole není možné adekvátně dítě na přijímací zkoušky připravit, a proto je potřeba hledat řešení mimo školu. Funguje zde i faktor vnímané konkurence, kdy rodiče vědí, že když do přípravy neinvestují, bude jejich dítě oproti jiným znevýhodněno, a nechtějí tak snižovat jeho šance,“ popisuje Šťastný z Pedagogické fakulty UK motivace rodičů.

Některé školy podle jeho zkušeností na danou situaci začaly reagovat nabídkou bezplatných volitelných seminářů určených k přípravě na přijímací zkoušky. Mohou tak snad alespoň částečně přispět ke snižování nerovností vznikajících v důsledku nedostupnosti komerčních kurzů pro méně majetné rodiny a pomoci žákům, kteří sice mají studijní předpoklady, ale profesionálně vedený trénink na přijímačky si nemohou dovolit.

Text vyšel v příloze Akademie Lidových novin.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.