Lidové noviny: Zájem o matematiku dál klesá

ilustrační foto (c) Jeswin Thomas, unsplash

Příčinou je podle Oldřicha Botlíka převládající nepodnětná výuka. Maturitní testování ji podle jeho názoru pomáhá zachovat. Přečtěte si jeho aktuální komentář k maturitním testům připravovaným společností CERMAT. Text vyšel 2. května v Lidových novinách. Oldřich Botlík je matematik zabývající se testováním a vzdělávací politikou.

Podíl maturantů z matematiky letos poklesl na 17 procent. V průměru o necelé tři procentní body se každoročně snižuje už deset let. Čeština je povinná, druhým maturitním předmětem je buď matematika, nebo cizí jazyk. Trvale roste zájem o angličtinu, kterou si letos vybralo 80 procent žáků. Ta by nejspíš vyhrála, i kdyby si žáci museli vybrat z trojice předmětů jediný. Proč, když lze všechny maturitní testy složit – s odřenými zády – jen pomocí znalostí ze základní školy?

Člověk se snáze učí to, co ho zajímá a dává mu smysl, takže si všímejme rovněž povahy ověřovaných poznatků. Užitečnost znalostí, které vyžaduje test z angličtiny, je žákům zřejmá. O testech z češtiny a z matematiky se to říct nedá.

Proč to mám umět?

Tvůrci maturitního testu z angličtiny se inspirovali mezinárodními zkouškami pro cizince. Ty jsou pojaty důsledně uživatelsky – zjišťují schopnost zvládnout běžnou komunikaci. Test z češtiny pro rodilé mluvčí ale zahraniční agentury nenabízejí. Cermat, v jehož režii státní maturita probíhá, tak neměl kde opisovat. Výsledek tomu odpovídá. Maturitní test podporuje ze současné výuky češtiny to horší a komplikuje práci tvořivým učitelům. Ti ostatní dál odevzdaně procvičují lingvistická pojmenování jazykových jevů a kategorií. Jejich žáci tuší, že třeba detailní rozlišování druhů vedlejších vět příslovečných jim v komunikaci sotva pomůže. Mimo školu navíc se svou češtinou v pohodě obstojí. Pokud je učitel nezaujme, považují teoretické hrátky za zbytečné a výuka je téměř nezasáhne.

Z podobných důvodů rozvíjí školní matematika logické myšlení jen u žáků, kteří o ní přemýšlejí. Takových je málo. Všichni ostatní do úmoru a bezmyšlenkovitě nacvičují postupy, jež nepoužijí nikde jinde než zase ve škole: upravování výrazů, sestrojování trojúhelníků, řešení rovnic… Na logické myšlení tak ani dojít nemůže.

ilustrační foto (c) Dan-Cristian Pădureț, unsplash

„Rodilí mluvčí“ zde neexistují, a proto jsou výsledky výuky ještě smutnější než v češtině. Většina žáků by vystačila s úměrou, procenty a průměrem, mnohdy však nerozumějí ani těmto základům. Řadu dalších láká programování a využití různých aplikací počínaje tabulkovým editorem a konče třeba programy pro řešení rovnic. Když ale některé moderní vymoženosti přece jen ve škole použijí, pak obvykle při řešení umělých úloh, jejichž souvislost s vlastním životem jim uniká.

Budoucích vědců je jen pár

Vzdělávání v matematice vnímá většina žáků jako velmi důkladnou přípravu na situace, které nikdy nenastanou. Proto je zájem o ni tak malý. Výuka je podřízena domnělým potřebám dvou tří stovek žáků v populačním ročníku, kteří vystudují Matematicko-fyzikální fakultu UK. Domnělým proto, že matematika se od dob, kdy se formovalo její středoškolské učivo a didaktika, zásadně proměnila. Navíc bylo tehdy v populačním ročníku jen sedm procent maturantů a na univerzitní studia se připravovali všichni. Dnes je jich desetkrát tolik, jsou obklopeni novými, uživatelsky vstřícnými technologiemi a mnozí na další studium nepomýšlejí. Rádoby akademická výuka ale odrazuje většinu žáků, které zajímá něco jiného než matematika, případně nemají pro vědeckou dráhu buňky. To si vyspělá demokratická společnost nemůže dovolit. Musí reagovat.

Odkud začít? Ze všeho nejdřív si konečně přiznejme, že příčinou „problému matematika“ je její výuka – nikoli žáci. Problém proto nezmizí ani za deset let od zavedení jednotných přijímaček, stejně jako nezmizel za deset let od zavedení státní maturity. Konec totality se v mnoha školách projevil spontánním hledáním postupů, jimiž mohou učitelé podněcovat zájem žáků a vycházet mu vstříc. Inovátoři naráželi na rozšířený blud, že žákům nejvíc prospěje, když srazí paty a poslušně se naučí všechno, co nějaký úředník prohlásil za důležité. Blud je nakažlivý a jeho šíření obstarávají tradice. Nakažení občané a jejich spolky vítali maturitní testy jako nástroj, který „hrozící“ proměně školství zabrání a zlomí odpor žáků, když se „nechtějí učit“.

Jednota českých matematiků a fyziků, jež má u nás výuku matematiky pod palcem, mezi nimi patřila k nejaktivnějším a ani po deseti letech neuznala, že tudy cesta k lepším znalostem nevede. Většina jejích členů totiž vnímá žáky jako lemply, kteří sami od sebe nehnou prstem. Chtěli proto dokonce zavést maturitu z matematiky jako povinnou. Co jiného taky čekat, když o sobě ani o výuce nepochybují, zato svéprávnost žáků zpochybňují pořád?

Lidé podobného ražení bohužel získali nepřiměřeně velký a nežádoucí vliv na naše školství, neboť jsme jim dovolili Cermat ovládnout. Zastaralá výuka češtiny a matematiky tak u nás bude ještě nějakou dobu převládat.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments