Oldřich Botlík: Vraťme maturitu školám

Publikujeme komentář Oldřicha Botlíka, který se zaměřuje na aktuální i dlouhodobou situaci kolem testování, které připravuje pro jednotné přijímací zkoušky na střední školy a státní maturitu CERMAT. Oldřich Botlík je matematik zabývající se testováním a vzdělávací politikou. Komentář vyšel 26. května v Lidových novinách.

Cermat kvůli svému monopolu zdegeneroval a společná část maturitní zkoušky s ním

Ministr školství Petr Gazdík odvolal ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou. Je nespokojen s řadou nehospodárností, které odhalila kontrola, ale také s přijímacím a maturitním testováním, na něž má Cermat ze zákona monopol. Zásadní nedostatky mohl ministr najít i letos. Maturitní výsledky jsou opět úplně jiné než ty předchozí.

Neúspěšnost v češtině se oproti loňsku zvýšila na dvojnásobek: ze 4,7 procenta na 9,4 procenta. V matematice naopak poklesla z loňských 16,6 procenta na 10,1 procenta. Kvůli takovým skokům přestala být společná část maturitní zkoušky regulérní už dávno a změna ve vedení Cermatu s tím nic nenadělá. Instituce zneužívající své monopolní postavení a realizující sveřepě svou vlastní vzdělávací politiku je zralá na zrušení. Její úkoly taky. Bez náhrady.

V roce 2021 muselo ministerstvo školství navíc u matematiky zabránit katastrofě a dodatečně snížit práh pro úspěšné složení testu ze 17 bodů na 14, neboť původní neúspěšnost činila dokonce 24,9 procenta. Namísto každého čtvrtého maturanta tak nakonec neuspěl v matematice „jen“ každý šestý. Proč vlastně málokdy vadilo, že Cermat nedokáže obtížnost testů meziročně udržet? Protože skoky nejčastěji poškozují slabé žáky a ti mají také slabé zastání. Když byl v roce 2012 maturitní test vyšší obtížnosti z matematiky tak náročný, že v něm neuspěli ani mnozí premianti, vynutili si jejich rodiče „harmonizaci“ výsledků.

Výhoda pro jedny – nevýhoda pro druhé

Ještě před několika lety maskoval Cermat svá selhání slovy „maturanti se oproti loňsku zhoršili/zlepšili“. Velké skoky se ale takhle vysvětlit nedají – školství je setrvačné a průměrné znalosti desetitisíců žáků se mění z roku na rok jen nepatrně. Pokud by byly testy z češtiny připraveny kvalitně, měla by být neúspěšnost žáků zhruba stejně vysoká jako o rok dříve. Zhruba stejně dobře jako o rok dříve totiž zvládli učivo. Letošní velký propad nemohla způsobit ani distanční výuka za covidu – její dopady by se měly projevit hlavně při testování v roce 2021, a to negativně. Neprojevily se, přestože loni i letos pracovali žáci stejně dlouho: 85 minut.

Zamysleme se krátce nad hypotetickou, leč názornou situací. Řekněme, že by Cermat letos náhodně rozdělil žáky do dvou stejně velkých skupin a každá by psala jinou variantu testu. Díky velkému počtu maturantů a náhodnému složení skupin musejí být průměrné znalosti žáků v obou stejné. Proto by měly být stejné i průměrné výsledky obou skupin. Pokud se výrazně liší, je každá varianta testu jinak náročná a testování není spravedlivé. Podmínky totiž nesmějí být pro jednu polovinu žáků výhodnější než pro druhou. Obdobně platí, že nesmějí být pro jeden populační ročník výhodnější než pro druhý.

Měnící se výsledky maturitního testování tak nejsou informací o znalostech žáků, nýbrž o tom, zda několik pracovníků Cermatu obtížnost testů trefilo, přehustilo, nebo nedohustilo. Katalogy požadavků ke zkoušce totiž omezují jejich tvůrčí rozlet jen obsahem – o obtížnosti testů z češtiny i z matematiky neříkají vůbec nic. Ta je důsledkem subjektivního rozhodnutí autorů a jejich schopnosti realizovat své záměry. Testy mohou připravit tak náročné, jak si zamanou. Společná část maturitní zkoušky byla ovšem zavedena s cílem dosáhnout větší objektivity než v části školní, profilové. Namísto toho teď Cermat šíří svým testováním subjektivitu po celé republice.

Záměr, nebo diletantství?

Nepředvídatelné nároky provázejí maturitní testování od počátku. Společná část maturity proto ověřuje zvládnutí učiva nespolehlivě. Jejími výsledky bylo navíc mnohokrát manipulováno, namátkou v letech 2012, 2013 a 2017. Jak vlastně nepředvídatelnost nároků maturitního testování vzniká? Loni nesložilo test z češtiny asi 3250 žáků, letošní test nesložilo zhruba 6500 žáků. Bylo záměrem tvůrců testu pro rok 2022 tohle? Pokud ano, nabízí se otázka, co je oprávnilo, aby „jen tak zbůhdarma“ zkomplikovali život dvojnásobnému počtu maturantů? Anebo měli ty nejlepší úmysly a chtěli loňskou míru neúspěšnosti udržet, ale dopadlo to jako vždycky? Proč tedy Cermat nebyl už dávno zrušen?

Maturita je tradiční a vlastně slavnostní rituál, který završuje jednu etapu ve vzdělávání a životě mladých lidí a ukončuje jejich dlouholetou spolupráci s učiteli. Pochopili už i na ministerstvu, kudy cesta k žádoucí reformě zkoušky nevede? Podstata problému rozhodně není personální a podobu maturity nemá pro školy hledat centrum. Každá škola si ji najde sama, když ji bude hledat pro sebe a pro své žáky, které vzdělávala a dobře je zná. Rozumné podoby mohou být velmi rozmanité: plnění komplexního zadání s využitím internetu a nových technologií, obhajoba teoretické či praktické práce, týmové projekty a řada dalších, třeba včetně uznávání renomovaných zahraničních zkoušek.