Události v českém vzdělávání 2014, díl 3.: Kariérní řád, jednotné přijímací zkoušky na střední školy a matematika

by BES Photos (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Strategie vzdělávání 2020 a rozporuplnost jejích záměrů ve srovnání s reálnými kroky MŠMT, novela školského zákona a dopady na posuzování handicapu ve vzdělávání, zákon o pedagogických pracovnících a jeho důsledky pro vzdělávání na českých školách, jednotné přijímací zkoušky na střední školy, zákon o dětské skupině, rostoucí počet rodičovských a komunitních škol, diskuse o kariérním řádu, povinná maturita z matematiky v roce 2019 a tlak byznysu na formování vzdělávacího systému. Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání.  Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Vzhledem k rozsáhlosti materiálu vám jej budeme dávkovat, a to v pěti tematicky koncipovaných vydáních během následujících 14 dní. Obsah jednotlivých vydání bude následující:

I. díl: Strategie

Strategie 2020 má správné cíle, kam ale kráčí ministerstvo?
Digitalizace českého vzdělávání a otevřené vzdělávací zdroje

II. díl: Legislativa

Novela školského zákona v bludném kruhu skupinových zájmů
Zákon o dětské skupině ohrožující lesní školky a dětské kluby a vítězství „občanské nespokojenosti“
Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?

III. díl: Změny v systému

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?
Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl
Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

IV. díl: Trendy

Zakládání komunitních a rodičovských škol kontra reakce státu
Školní stravování směrem ke smysluplnější podobě

V. díl: Řízení vzdělávání

Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání aneb role ministra je klíčová

Zároveň připomínáme Audit vzdělávacího systému v ČR v podobě SWOT analýz, který EDUin zveřejnil v listopadu.

III. DÍL

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?

Od roku 2016 by český vzdělávací systém měl mít historicky první kariérní řád pro české učitele. Koncept byl připraven v uplynulém roce. Role učitele je podle dostupných informací klíčová, nicméně hodnocení českých učitelů nelze opřít o žádná kritéria a neexistuje žádná systémová opora, podle níž by bylo možné určit, který učitel dělá dobrou práci a který ne.

Nový kariérní řád tuto možnost představuje, nicméně jako vždy je problém v realizaci. Podle předpokladů má mít kariérní řád čtyři kategorie, do nichž budou učitelé rozděleni. Implementace řádu má trvat až do roku 2030. Počáteční zařazení učitelů má proběhnout tak, že budou rozděleni do prvních dvou základních skupin, a to pouze podle „odslouženého“ věku. Už to otevírá otázku, zda takové nastavení na začátku dává smysl. Další kontroverzní otázkou je, zda učitelé, kteří budou v nejvyšší kategorii, mají mít snížený úvazek, když právě oni jsou tím nejkvalitnějším, co český vzdělávací systém má.

Funkčnost kariérního řádu komplikuje také fakt, že mezi zainteresovanými stranami na něm nepanuje shoda a někteří ho už nyní odmítají. Velmi obtížné bude svázat kariérní řád s tzv. standardem učitele (přehledem vlastností a dovedností, které by měl učitel mít) a financováním (odměňováním učitelů). Bez toho bude ovšem pozitivní vliv kariérního řádu na kvalitu učitelů malý a může se dokonce stát, že tento vliv ani pozitivní nebude.

K tématu:

Záznam kulatého stolu: Připravovaný kariérní řád vyvolává rozporuplné reakce

Pět procent nejhorších učitelů dělá rozdíl mezi ČR a Finskem

 

Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl

Marcel Chládek v době, kdy ještě nebyl ministrem školství, veřejně deklaroval, že plošné testování není cesta ke zlepšení kvality českého školství. Zaštiťoval se přitom zkušenostmi z Finska. Tentýž člověk, nyní už v roli ministra, stanovil jako jeden ze svých hlavních cílů zavedení plošných přijímacích zkoušek na střední školy. Podle jeho mínění zajistí tento krok potřebnou kvalitu výuky na středních školách tím, že dojde k větší selekci při přijímání do maturitních oborů.

Přijímací zkoušky mají vejít v platnost v roce 2016 a podle dosavadních tvrzení ministerstva bude záležet na řediteli školy, jaká další kritéria přijetí stanoví a jakou váhu plošným testům dá. Pokud to tak bude, cíl, který sleduje Marcel Chládek, se stane takřka nedosažitelným. Pokud však bude ministerstvo (a kraje, tedy zřizovatelé) tvrdě prosazovat to, aby se plošné testy staly hlavním kritériem přijetí, efekt bude velmi pravděpodobně opačný, než předpokládá Strategie vzdělávání 2020. Přístup ke vzdělání bude více restriktivní a předchozí vzdělání na ZŠ se stane do značné míry přípravou na testování, což je obsahově velmi omezí. Jedná se navíc o krok, který nemá zahraniční obdobu.

V roce 2015 má proběhnout generálka přijímacích zkoušek na středních školách. Podle dosavadních informací se velká část škol generálky zúčastní, což signalizuje, že většina škol skutečně se zavedením jednotných přijímacích zkoušek v příštím roce počítá. Jsou však nadále školy, které jim nepřikládají příliš velký význam. Zavedení v roce 2016, dojde-li na něj, bude pravděpodobně provázet i řada dalších problémů, protože podle neoficiálních zpráv z ministerstva školství nebyl úřad na tento nápad Marcela Chládka připraven.

K tématu:

Tisková zpráva: Více žáků na učilištích je proti veřejnému zájmu

Tisková zpráva: Přechod ze základní na střední školu. Jak je to v zahraničí?

 

Tisková zpráva: Jednotné přijímací zkoušky znevýhodní děti z méně vzdělaných rodin

 

Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

Ministerstvo školství ohlásilo, že od roku 2019 bude povinná maturitní zkouška z matematiky. Tento krok má podle ministerstva zajistit, aby čeští maturanti získali lepší matematické znalosti, neboť podle mezinárodních srovnání došlo od 90. let k propadu znalostí a v současnosti se čeští žáci ocitají v průměru.

Proti plánu ministerstva se ale zdvihá odpor řady lidí, kterým jde o totožné: aby si čeští žáci osvojili matematiku. Jejich předpoklad je ale zcela jiný a vychází z toho, že nejen znalosti, ale zejména vztah českých žáků k matematice se varovně změnil. Čeští žáci patří mezi ty, kdo v mezinárodním srovnání (PISA) uvádějí vůbec nejmenší oblíbenost tohoto předmětu ve škole.

Milan Hejný, didaktik a dlouholetý novátor v oblasti výuky matematiky považuje za této situace zavedení povinné maturity za „intelektuální kladivo“, jehož důsledkem ke zvýšení matematické gramotnosti (kýženého cíle) nedojde. Totéž si myslí další lidé, kteří jinak matematiku silně podporují, jako je Jana Straková, Oldřich Botlík, Ondřej Šteffl, Petr Matějů a další.

Právě na tématu matematiky se výrazně projevuje tlak ze strany ekonomické sféry. Svaz průmyslu a dopravy, lobbistická organizace podporující zájmy velmi silné ekonomické sféry v ČR, staví matematiku na první příčku vzdělávání. Prezident svazu Hanák se netají tím, že posun povinné maturity z matematiky z roku 2020 na rok 2019 se udál jeho přičiněním.

V roce technického vzdělávání, tedy v roce 2015, budeme pravděpodobně svědky dalšího tlaku tímto směrem. Problém však spočívá v tom, že nejprve by bylo nutné změnit způsob výuky a obsah tohoto předmětu, a teprve poté uvažovat o zvýšení důležitosti tohoto jistě klíčového předmětu.

K tématu:

Tisková zpráva: Povinná maturita z matematiky je nekoncepční a nesmyslná

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

52 komentářů k "Události v českém vzdělávání 2014, díl 3.: Kariérní řád, jednotné přijímací zkoušky na střední školy a matematika"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz