Události v českém vzdělávání 2014, díl 3.: Kariérní řád, jednotné přijímací zkoušky na střední školy a matematika

by BES Photos (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Strategie vzdělávání 2020 a rozporuplnost jejích záměrů ve srovnání s reálnými kroky MŠMT, novela školského zákona a dopady na posuzování handicapu ve vzdělávání, zákon o pedagogických pracovnících a jeho důsledky pro vzdělávání na českých školách, jednotné přijímací zkoušky na střední školy, zákon o dětské skupině, rostoucí počet rodičovských a komunitních škol, diskuse o kariérním řádu, povinná maturita z matematiky v roce 2019 a tlak byznysu na formování vzdělávacího systému. Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání.  Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Vzhledem k rozsáhlosti materiálu vám jej budeme dávkovat, a to v pěti tematicky koncipovaných vydáních během následujících 14 dní. Obsah jednotlivých vydání bude následující:

I. díl: Strategie

Strategie 2020 má správné cíle, kam ale kráčí ministerstvo?
Digitalizace českého vzdělávání a otevřené vzdělávací zdroje

II. díl: Legislativa

Novela školského zákona v bludném kruhu skupinových zájmů
Zákon o dětské skupině ohrožující lesní školky a dětské kluby a vítězství „občanské nespokojenosti“
Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?

III. díl: Změny v systému

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?
Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl
Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

IV. díl: Trendy

Zakládání komunitních a rodičovských škol kontra reakce státu
Školní stravování směrem ke smysluplnější podobě

V. díl: Řízení vzdělávání

Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání aneb role ministra je klíčová

Zároveň připomínáme Audit vzdělávacího systému v ČR v podobě SWOT analýz, který EDUin zveřejnil v listopadu.

III. DÍL

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?

Od roku 2016 by český vzdělávací systém měl mít historicky první kariérní řád pro české učitele. Koncept byl připraven v uplynulém roce. Role učitele je podle dostupných informací klíčová, nicméně hodnocení českých učitelů nelze opřít o žádná kritéria a neexistuje žádná systémová opora, podle níž by bylo možné určit, který učitel dělá dobrou práci a který ne.

Nový kariérní řád tuto možnost představuje, nicméně jako vždy je problém v realizaci. Podle předpokladů má mít kariérní řád čtyři kategorie, do nichž budou učitelé rozděleni. Implementace řádu má trvat až do roku 2030. Počáteční zařazení učitelů má proběhnout tak, že budou rozděleni do prvních dvou základních skupin, a to pouze podle „odslouženého“ věku. Už to otevírá otázku, zda takové nastavení na začátku dává smysl. Další kontroverzní otázkou je, zda učitelé, kteří budou v nejvyšší kategorii, mají mít snížený úvazek, když právě oni jsou tím nejkvalitnějším, co český vzdělávací systém má.

Funkčnost kariérního řádu komplikuje také fakt, že mezi zainteresovanými stranami na něm nepanuje shoda a někteří ho už nyní odmítají. Velmi obtížné bude svázat kariérní řád s tzv. standardem učitele (přehledem vlastností a dovedností, které by měl učitel mít) a financováním (odměňováním učitelů). Bez toho bude ovšem pozitivní vliv kariérního řádu na kvalitu učitelů malý a může se dokonce stát, že tento vliv ani pozitivní nebude.

K tématu:

Záznam kulatého stolu: Připravovaný kariérní řád vyvolává rozporuplné reakce

Pět procent nejhorších učitelů dělá rozdíl mezi ČR a Finskem

 

Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl

Marcel Chládek v době, kdy ještě nebyl ministrem školství, veřejně deklaroval, že plošné testování není cesta ke zlepšení kvality českého školství. Zaštiťoval se přitom zkušenostmi z Finska. Tentýž člověk, nyní už v roli ministra, stanovil jako jeden ze svých hlavních cílů zavedení plošných přijímacích zkoušek na střední školy. Podle jeho mínění zajistí tento krok potřebnou kvalitu výuky na středních školách tím, že dojde k větší selekci při přijímání do maturitních oborů.

Přijímací zkoušky mají vejít v platnost v roce 2016 a podle dosavadních tvrzení ministerstva bude záležet na řediteli školy, jaká další kritéria přijetí stanoví a jakou váhu plošným testům dá. Pokud to tak bude, cíl, který sleduje Marcel Chládek, se stane takřka nedosažitelným. Pokud však bude ministerstvo (a kraje, tedy zřizovatelé) tvrdě prosazovat to, aby se plošné testy staly hlavním kritériem přijetí, efekt bude velmi pravděpodobně opačný, než předpokládá Strategie vzdělávání 2020. Přístup ke vzdělání bude více restriktivní a předchozí vzdělání na ZŠ se stane do značné míry přípravou na testování, což je obsahově velmi omezí. Jedná se navíc o krok, který nemá zahraniční obdobu.

V roce 2015 má proběhnout generálka přijímacích zkoušek na středních školách. Podle dosavadních informací se velká část škol generálky zúčastní, což signalizuje, že většina škol skutečně se zavedením jednotných přijímacích zkoušek v příštím roce počítá. Jsou však nadále školy, které jim nepřikládají příliš velký význam. Zavedení v roce 2016, dojde-li na něj, bude pravděpodobně provázet i řada dalších problémů, protože podle neoficiálních zpráv z ministerstva školství nebyl úřad na tento nápad Marcela Chládka připraven.

K tématu:

Tisková zpráva: Více žáků na učilištích je proti veřejnému zájmu

Tisková zpráva: Přechod ze základní na střední školu. Jak je to v zahraničí?

 

Tisková zpráva: Jednotné přijímací zkoušky znevýhodní děti z méně vzdělaných rodin

 

Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

Ministerstvo školství ohlásilo, že od roku 2019 bude povinná maturitní zkouška z matematiky. Tento krok má podle ministerstva zajistit, aby čeští maturanti získali lepší matematické znalosti, neboť podle mezinárodních srovnání došlo od 90. let k propadu znalostí a v současnosti se čeští žáci ocitají v průměru.

Proti plánu ministerstva se ale zdvihá odpor řady lidí, kterým jde o totožné: aby si čeští žáci osvojili matematiku. Jejich předpoklad je ale zcela jiný a vychází z toho, že nejen znalosti, ale zejména vztah českých žáků k matematice se varovně změnil. Čeští žáci patří mezi ty, kdo v mezinárodním srovnání (PISA) uvádějí vůbec nejmenší oblíbenost tohoto předmětu ve škole.

Milan Hejný, didaktik a dlouholetý novátor v oblasti výuky matematiky považuje za této situace zavedení povinné maturity za „intelektuální kladivo“, jehož důsledkem ke zvýšení matematické gramotnosti (kýženého cíle) nedojde. Totéž si myslí další lidé, kteří jinak matematiku silně podporují, jako je Jana Straková, Oldřich Botlík, Ondřej Šteffl, Petr Matějů a další.

Právě na tématu matematiky se výrazně projevuje tlak ze strany ekonomické sféry. Svaz průmyslu a dopravy, lobbistická organizace podporující zájmy velmi silné ekonomické sféry v ČR, staví matematiku na první příčku vzdělávání. Prezident svazu Hanák se netají tím, že posun povinné maturity z matematiky z roku 2020 na rok 2019 se udál jeho přičiněním.

V roce technického vzdělávání, tedy v roce 2015, budeme pravděpodobně svědky dalšího tlaku tímto směrem. Problém však spočívá v tom, že nejprve by bylo nutné změnit způsob výuky a obsah tohoto předmětu, a teprve poté uvažovat o zvýšení důležitosti tohoto jistě klíčového předmětu.

K tématu:

Tisková zpráva: Povinná maturita z matematiky je nekoncepční a nesmyslná

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

52 komentářů k "Události v českém vzdělávání 2014, díl 3.: Kariérní řád, jednotné přijímací zkoušky na střední školy a matematika"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago

A opět se vrací bulvární, lživý a zavádějící titulek

Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?

Znovu, znovu a znovu se tady na Eduinu vytváří falešný protiklad dobrých učitelů a těch s papírem. Qui bono?

sam
sam
1 year 4 months ago

Pane Sotoláři

„Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?“

Jak z této věty plyne, že ten kdo je dobrý, nemá papíry, či když má papíry, je špatný? Jaké falešné protiklady?

Otázka zní: Co je ve školství dle zákona o PP prioritou ? Dobří učitelé nebo učitelé s papíry?

V Zákoně o PP (či jiném) se o kvalitě učitelů (hodnocení jejich skutečné práce) nemluví (jinak citujte), o papírech je tam toho 20 stran.Prioritou tedy dle zákonů jsou papíry, ne kvalita práce. Což je špatně (dle mého skromného názoru).

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Pane Sotoláři
v čem je titulek lživý (doložte), v čem bulvární (doložte), v čem zavádějící (doložte)? Jinak jen máváte nepěknými slovíčky a přidáváte další slovíčka jako falešný či protiklad, který taky nevidím.

Podle mě je Eduinem vyslovená otázka klíčová. Potřebujeme dobré učitelé a budeme se hlavně zabývat jejich kvalitou nebo nás zajímají z hlediska zákonů jen jejich papíry a kvalitu stále neřešíme?

Že někteří učitelé (a nejen učitelé, ale i policisté, úředníci, politici) si pak kupují na některých divných VŠ papíry je jen důsledek zákonné posedlostí diplomy.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago

Vylučovací poměr bývá mezi součástmi několikanásobného větného členu, které nemohou platit souběžně… Někdy jsou vyjádřené eventuality libovolné… U jiných vylučovacích spojení se udávané eventuality vylučují velmi strikně. Také zde se užívá spojka nebo (anebo), čárka se však klade… (Jaroslav Hubáček, Český jazyk pro studující učitelství, SPN 1990, s. 204)

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Matematicky (logicky) nebo je pravda i když platí obojí zároveň.
Čeština i logika (matematická) má tedy více možností výkladu, vy definujete jen jako protiklad. Nechápu Vaši volbu formulace jako vyjadřující jednu z možných. Pište tedy i (zdůrazňuji i) jako možný protiklad, pak OK.
Faktem je, že zákon o PP kvalitu učitelů neřeší, jen papíry – to nevyvrátíte.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
Jen podle mého názoru nemá psát Eduin před nebo čárku. Nevím, zda ji tam má Eduin chybně či záměrně. Pokud záměrně, je to logická chyba ve formulaci a Vaše kritika protikladu je oprávněná. Já věcně diskusi vedu výhradně ve významu, že by nám mělo jít o kvalitu učitelů a ne jen o papíry. Papír kvalitu bezpochyby podporuje, ale nedefinuje. Existuje kvalita i bez papírů požadovaných stávajícím zákonem o PP. Myslíte například, že vysokoškolák-nepedagog (tedy odborně vystudovaný) se zkušenostmi z praxe nemůže být přínosem pro školství, aniž by musel studovat další několikaletou a placenou vysokou školu? Já ne. Proč tyto lidi… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Kdybych měl zobecnit svoji zkušenost z těchto diskusí, řekl bych, že je příznačné, že na malou vypovídací hodnotu diplomů často poukazují ti, kteří jinak horují pro to, aby tyto zbytečné diplomy mohlo získat co nejvíce studentů.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Pokud pane Soukale narážíte na mě – já chci pro co nejvíce občanů MOŽNOST vzdělání (slovem možnost ŘÍKÁM I TO, ŽE SE DOTYČNÝ MUSÍ SNAŽIT A NEDOSTANE VZDĚLÁNÍ ZADARMO). Nikdy jsem nepsal o tom, že chci pro občany diplomy či dokonce diplomy zadarmo (a nemyslím tím peníze).
Pořád a vždy rozlišuji mezi diplomem a vzděláním, není to totéž, v Čechách, kde se diplomy kupují, tím tuplem to není totéž.

Dokážete pochopit pane Soukale, co jsem nyní napsal a nepodsouvat mi nesmysly?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago

Pane Šnirchu, existují, jak jistě víte, dvě rozdílné logické spojky, OR a XOR. Nevylučovací a vylučovací „nebo“. Disjunkce, neboli nevylučovací, neboli OR, se vyjadřuje v přirozeném jazyce prostřednictvím spojky „nebo“, před níž nepíšeme čárku. Vylučovací nebo, XOR, se vyjadřuje rovněž prostřednictvím spojky „nebo“, před níž se ovšem čárka zásadně píše.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
Osobně se nedomnívám, že by učitel dokonce úplně bez vysoké školy, nemohl být pro školu přínosem. Může. Na střední škole bych ale už vysokoškolské vzdělání v oboru vyžadoval, rozhodně tedy raději odbornost oborovou, než pedagogickou. Ta si myslím, že hraje v procesu vzdělávání minimální roli. Je to daleko více o osobnostech a náturách učitelů, o jejich zápalu pro věc a přístupu ke studentům, o jejich schopnosti zaujmout a udržet si autoritu. Toto jsou věci, které lze studiem teorie ovlivnit pramálo a já to neustále ve svém okolí vidím. Jinými slovy, žádný papír by neměl být postačující pro výkon jakéhokoliv povolání.… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago
„rozhodně tedy raději odbornost oborovou, než pedagogickou“ Máte jistě na mysli skutečnost, že ten papír na pajdáku znamená také aprobaci, tedy nějakou oborovou odbornost. Udělá jenom praxe někoho matematikářem, češtinářem nebo chemikářem? Není potřeba také kousek té teorie? Často se tu mluví o tom, že neumíme měřit kvalitu učitele, ale najednou je tolika odborníkům jasné, že ti ohrožení nekvalifikovaní jsou právě ti kvalitní. Stejně tak se tu často mluví o potřebě kariérního řádu. Ale nebude to zase jen nějaký papír? Nebo dokonce čtyři papíry? Vrcholem kariéry bude pětipapírový učitel jako pětihvězdičkový generál. Možná bychom mohli pak nosit nějaké odznáčky. „u… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
Psal jsem pane Doležale, že předpokládám z logiky problematiky, že čárka před nebo v textu Eduinu nemá být a že se jedná jen o chybu. Pokud záměr, tak nesmysl. Nelze rozdělit učitele na s diplomem a špatné ,NEBO bez diplomu a dobré. Taková pošetilost nikoho snad ani nenapadne. Existují 4 skupiny: 1. učitelé s předepsanými diplomy podle zákona o PP a dobří 2. učitelé s předepsanými diplomy podle zákona o PP a špatní 3. existují učitelé bez diplomů podle zákona o PP a dobří 4. učitelé bez diplomů podle zákona o PP a špatní. ad 1 – OK. ad 4… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Tady s Vámi pane Doležele souhlasím a je to více jak rok, co na Eduin píšu.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Pane Sotoláři
někteří i u policie si vzdělání koupili, stejně jako učitelé. Myslím, že příkladu z tisku dost. Sebraných akreditací VŠ taky.

Matikářem či fyzikářem, chemikem se určitě stanete i na odborné VŠ, pedag. kurz (ne další vysokou školu) si doplníte – pod to v diskusi nejdu. Ale k čemu 2 vysoké školy, vím, že jste již dávno napsal, že je to nesmysl.Pan Doležel psal o odborné VŠ jako podmínce výuky na SŠ, s tím souhlasím.
Proč to zákon o PP nedovoluje ?
Proč třeba matfyzák nesmí učit matiku či fyziku na SŠ, chemik chemii,….

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Pane Snirchu,

psal jsem o zobecněné zkušenosti, měl jsem na mysli hlavně EDUin a s ním se ztotožňující odborníky na všechno.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Byť p. Feřtek občas chyby v interpunkci dělával či možná ještě dělává, ta čárka před NEBO je nepochybně záměrná. Ostatně nevšiml jsem si, že by ji EDUin komentoval jako svou chybu.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
„Jak tomu bylo třeba u policie? Mám dojem, že ten, kdo musel,ten si vzdělání doplnil. Proč je to problém mezi učiteli? Možná neexistuje policejní Eduin.“ Kéž by tomu tak u policie bylo. Skutečnost byla taková, že tam, kde byl potřeba papír, se doplnil papír. Vzdělání pak spíše výjimečně. Vzpomeňme třeba ty plzeňské policejní důstojníky, kteří „vystudovali“ plzeňská práva přes prázdniny, atp. Třeba na prvním stupni ZŠ, hnát učitelky s třicetiletou praxí, aby se učili r-nární soustavy, a běhali v tělocviku 3km za 12 minut, to mi připadá nesmyslné. Ty učitelky toho téměř s jistotou vědí o dětech a jejich výchově… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
„Proč třeba matfyzák nesmí učit matiku či fyziku na SŠ, chemik chemii,….“ Inu proto, pánové, že nás pomalu převálcovávají ti úředníci s tituly z politických přípravek typu Cevro institut, UJAK, apod. Já tedy mám dost soudnosti na to, abych učit nešel, nicméně ta posedlost certifikáty, diplomy, a kde čím, je projevem extrémní hlouposti a malosti. Jo, dříve bych jí chápal, ale dnes? Měl jsem kolegu s postgraduálem ze statistiky na VŠE. Vedl cvičení ze statistiky na VŠE (což jistě není škola, která by byla tak náročná, jako je třeba Matfyz, nebo Jaderka), a dával test, který byl tak jednoduchý, že… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago

„učitelky … běhaly“

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Pane Doležele,

už jiní přede mnou napsali, že k učitelství jsou potřeba jisté vlohy, ale bez gruntovního základu a soustavného zdokonalování to nejde. Když nic jiného, je to moje osobní životní zkušenost. A nejlepší učitelé, které znám a které považuji za nedostižné osobní vzory, výše uvedené naplňují bez výjimky.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Ať se vyjádří pan Feřtek, ale pokud čárka před nebo záměrná, je to nesmysl.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Souhlas pane Soukale, ale gruntovní základ neposkytuje jen pajdák, že jo ? V tom je celý problém zákona o PP.
Já u učitelů, kterých si vážím (ano, je to hodně malý vzorek ze 140 000 učitelů, nic tím nechci zobecňovat!), vidím půl na půl ty, co pajdák mají a co ne. Všichni ale mají vysoké školy a mraky kurzů a neustále sebevzdělávání. A hlavně vlohy k povolání.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Už se tím zákonem nezabývám, ale člověk vzdělaný ve svém oboru na VŠ nepedagogického typu může učit, pokud si doplní alespoň částečné pedagogické vzdělání. Či ne? Pokud se pamatuji, EDUin zde publikoval několik komplikovaných případů, snad řešitelných v rámci zřízených či zřizovaných komisí, jinak odchody např. inženýrů ze škol nehrozí, samozřejmě pokud je splněna výše uvedená podmínka.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Na vlohy tak úplně nevěřím, podstatnější je motivace a takové předpoklady, jako je pozitivní vztah ke světu, touha v něčem se rozvíjet a nedělat svoji práci mizerně. Opět vycházím z vlastní zkušenosti. Učit jsem původně začal jen z nouze, práci s dětmi jsem se předtím nevěnoval, tato oblast mne vůbec nepřitahovala, stejně jakékoli veřejné vystupování. Z čistě pedagogického hlediska jsem začínal na zelené louce. Nepovažuji se za skvělého učitele, ale po třiceti letech je rozdíl doufám velmi zřetelný. (Jen mi trochu chybí síly a zdraví, ale to je úplně jiná věc.)

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Pane Soukale
zjistěte si, co musí absolvovat třeba magistr matfyzák-fyzikář, se zkušenostmi z praxe jako bonus, aby mohl učit fyziku na SŠ či na ZŠ, pokud ho ta pošetilost napadne.

Dvouleté studium placené na VŠ za cca 30 000 Kč je částečné pedag. vzdělání? Půlroční kurz (§22), který platí pro odborné učitelé je přijatelný, ale s tím nesmíte učit fyziku, matiku, chemii, biologii atd., tedy všeobecné předměty.
To je nelogičnost co?

Vlohy jsou určitě bonus pro každého v každém oboru, ne rozhodující, ale bonus určitě a určitě existuje.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Já vlohy úplně nepopírám, jen je pojímám jako součást celku. Základem je myslím motivace.
Ta připomínka k výuce odborných předmětů mi připadá logická – vybavuji si, že jste ji uváděl už dříve. Obrátil jste se s ní přímo na ministerský odbor nebo např. alespoň na výbor CZESHA?

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
Obrátil jsem se přímo na ministra a pro mě stěží uvěřitelným způsobem mi pověřená pracovnice ministerstva odpověděla (mám ten mail schovaný, občas si jej čtu, když potřebuji pochopit, co to je realita a kdo je pán a kdo je plebs).Tak jsem zase v životě spoustu věci najednou pochopil (a to opravdu nejsem naivní). Psal jsem několika vládním poslancům a senátorům školského výboru – ani mi neodpověděli. O školství se mluví „upřímně“ jen před volbami na bilboardech. Slovy hrdiny Přeletu nad kukaččím hnízdem jsem se aspoň pokusil. Ministr často říká, že je nedostatek fyzikářů, tak tomu vůbec nerozumím, když matfyzák nesmí… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 4 months ago

Ke komunikaci s ministerstvem –
meilem jsem oslovila ministerstvo s dotazem, jak se počítá s profesí speciální pedagog po naplnění skoro katastrofických scénářů ,které nastínila Strategie pro sociální ……. Ministerstvo mi dost arogantním způsobem odpovědělo, že se mám s dotazem obrátit na Agenturu pro sociální začleňování. Na můj opětovný dotaz, že jako pedagog s Agenturou nemám nic společného a chci odpověď od ministerstva ,se již nikdo neozval. Meil jsem si ,na rozdíl od pana Snircha ,nenechala
– , „nakazil“ by mě počítač.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
1 year 4 months ago

Ještě se tu chci zeptat –
vy tu někdo tušíte , jak má vypadat kariérní řád? Od chvíle, kdy jsem asi před rokem )možná déle?) četla něco příšerného pod tímto názvem, jsem se nikde nedohledala žádné verze. Z té poslední mi vyplynulo, že jedinou možností pro můj kariérní postup je být výchovným poradcem apod. Což z hlediska každé jedné školy znamená, že už tam jeden takový je a další mají smůlu.A další podobné blbosti, takže žádná „kariéra“, žádné ocenění dovzdělávání se, prostě paskvil.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
Pane Šnirchu, udivuje mne, jak může být člověk tak inteligentní jako Vy, tak naivní. Ale nic si z toho nedělejte, já jsem taky. Nicméně jednu „dobrou“ radu mám. Chcete-li, aby s Vámi komunikovalo ministerstvo, zformujte nejprve dav. Udělejte si stránky s peticí a rozšiřte informaci o petici kde to jen půjde. Pak si vás pozvou do televize místo okoukaného Feřteka a bude s vámi mluvit přímo ministr. Jinak se musím vyjádřit, že jsem znechucen kvalitou českých úřadů a úředníků. Ale čemu se divit, když ve veřejném sektoru jsou na některých místech platy třikrát nižší, než v soukromém. Já kdybych šel… Více »
Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 4 months ago

Pane Snirchu, jednání ministerstva je těžko pochopitelné. Také nerozumím tomu, proč matfyzáci nemohou učit, zvláště v situaci, kdy se volá po technickém vzdělání.
Ale nejste v tom sám, sama jsem také posbírala několik perliček při svém pokusu pomoci českému školství, když prý má tak mizernou výuku matiky. Napadlo mne (z vlastní blbosti) nabídnout školám v okolí výuku matematiky s využitím grafických vizualizačních metod, se kterými pracuji pro komerci. Člověka leccos napadne, když pracuje „mimo obor“, Ale asi jsem „převzdělaná“, ač mám předepsané učitelské vzdělání (dle zákona o PP přímo ukázkové).

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago

Absolvent učitelského směru na Matfyzu může učit profilové předměty (matematika, fyzika, informatika, dříve i deskriptivní geometrie) na druhém stupni ZŠ i na středních školách.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
Pane Doležele jistou míru naivity si vědomě udržuji, velí mi to pud sebezáchovy – jinak bych se musel stát cynikem. A to z dost dobrých důvodů nechci – slovy Hrabala některé skvrny se pak dají těžko odstranit a nespokojenost nestojí za změnu identity. Cestou formování davu jít neumím, jdu zdánlivě bezvýchodnou cestou formování názoru a diskuse. Tím si i testuji korektnost ministrů, poslanců, úředníků. Obyčejný člověk má zatím šanci něco změnit limitně se blížící nule, to vím. Posun je, že Vás za názor nezavřou či nevyhodí z práce, tak si ten posun užívám. Další posun bude, až bude ministerstvo třeba… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

… pokud má dvouleté studium pedagogiky na vysoké škole, jste zapomněl dodat pane Doležele. Nestačí půlroční podle §22.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Já píšu celou dobu o matfyzákovi, který studoval odborný směr (matiku, fyziku), ne učitelský.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago
Panu Snirchu, zkusil bych Czeshu, Jednotu českých matematiků, Svaz průmyslu a dopravy, odbory; možná by pomohlo zveřejnění Vašeho dopisu a odpovědi na něj. S arogancí a bojem s větrnými mlýny mám řadu zkušeností, i poměrně nedávných; koneckonců atak EDUinu s řadou polopravd o maturitě z češtiny nás dovedl k založení ASČ. Ani zformování seriózní kolektivní platformy Vám ovšem nezaručí, že např. novináři nebudou raději dávat prostor tzv. odborníkům (na všechno), viz prostor, který dostává v češtině diletující O. Botlík. Když se vrátím k problému, který jste nastolil, tak si přiznejte, že rozumné debatě o požadavku na vzdělání učitelů do značné… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 4 months ago

„vy tu někdo tušíte , jak má vypadat kariérní řád?“

Přesně tak. Nevíme nic. Nebo jen velmi málo. Jenomže v nějakém kutlochu na Karmelitské se něco peče. MŠMT nemá silného a legitimního partnera pro jednání o takových věcech. Všechny dílčí asociace a nadasociace (a že jich je) nic nezmohou. Publicistický Eduin příliš rychle střídá témata a chybí mu tah na branku. Jsme v tom zase sami.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
Pane Soukale mě vůbec nejde o můj problém, já žádný nemám, zatím učím, mám kvalifikaci podle zákona o PP, až jednou ředitel či někdo jiný rozhodne, s úsměvem skončím s učitelstvím, protože se všude propouští a jiné místo asi neseženu, a popáté v životě těsně před důchodem začnu od nuly zase s něčím jiným. Aspoň bude zase nová výzva. Mě jde o princip, proč lidé s vysokou školou neučitelského směru (matfyzáci, chemici,…) nesmí učit bez toho, že musí udělat druhou a řádně drahou vysokou školu. Je to plýtvání lidskými zdroji a školství to jen škodí. Psát odborům, jednotě, asociacím, svazu… Více »
Paranoidní rodič
Paranoidní rodič
1 year 4 months ago
Ale logiku to má. Již dlouho pozorujeme plíživý rozvrat kvality českého školství, zmanipulované výzkumy veřejného mínění (prezentované médii)údajně volajícího po inkluzi, nic neřešící zákon o PP, tutlání informací o kariérním řádu jsou jen jeho posledními výkřiky. Se zděšením jsme minulý týden zjistili, že zřejmě dle nového zákona o PP může učit třeba onu hodně diskutovanou matematiku i učitel pro matematiku neaprobovaný. Nechci být paranoidní, ale už dlouho se nemohu zbavit pocitu, že je v naší zemi skutečně děláno vše pro to, aby ze škol vycházel jen nevzdělaný tupý dav, který se dá snadno zmanipulovat (to, že mu budou zajištěny „papíry… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Zákon o PP aprobaci nikdy neřešil, jen kvalifikaci. Pokud jste kvalifikován pro jeden předmět, můžete učit JAKÝKOLIV aniž o něm třeba cokoliv víte v souladu se zákonem (záleží jen na soudnosti ředitele a učitelé, zákon nijak neomezuje). A víme, že to tak v podstatě na každé škole je.
Tím se Amerika neobjevila.
Jen je to v kontrastu s nesmyslně přísnými požadavky na kvalifikaci (dvě vysoké školy) a pak klidně češtinář učí matiku.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Pokud vím, provázejí vznik KŘ velké rozpory. Tím spíš je na pováženou, že MŠMT de facto žádnou širokou diskusi samo neiniciuje.

Mirek
1 year 4 months ago
Problém českého školství je ten, že tzv. odborníci jaksi nemají kontakt s širším vzorkem žactva. Upřesním. Nerozlišují specifika práce s žáky různých předpokladů a věku. Je obrovský rozdíl mezi výukou v MŠ, ZŠ, SŠ a VŠ. Každý to ví, ale předpisy to často nerespektují. Aprobace na každý typ školy má svá specifika. S každým dalším stupněm klesá důležitost pedagogiky a oborové didaktiky a narůstá důležitost odbornosti. Proto dnešní prúměrný maturant by neměl učit v MŠ, ZŠ, SŠ ani VŠ.(Maturant z doby před třiceti lety je na úrovni dnešního bakaláře, takže tam by se dalo diskutovat) Ale nevidím důvod, proč by… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
Pánové, nejsem učitel, učím pouze jeden seminář na VŠ. Vysvětlete mi prosím, k čemu je potřebné to pedagogické minimum. Nerozumím tomu. Znám doktory pedagogiky, kteří jsou tak tupí, že to vidí i žáci prvního stupně a dotyčné si rozeberou na součástky již po několika hodinách. A pak znám učitelky bez VŠ, které zvládají třídy velmi náročné, s mnoha individuálními vzdělávacími plány a i když mají třídu dětí, kteří zbyly po výběru do tříd jazykových a matematických, tak je každodenním úsilím vytáhnou na úroveň těch výběrových tříd, občas i v některém předmětu o něco výše – měřeno národními srovnávacími testy. Ona… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 4 months ago

Pane Doležele,

jsme zase u vloh, ale také u vzdělání. Jako člověk, kterého výuka pedagogických předmětů na VŠ dokonale otrávila a který až postupně poznával, co všechno neví a neumí, se opravdu nemohu ztotožnit s názorem, že se didaktické a metodické vzdělávání dá nahradit talentem. Je to stejné jako u odborného studia – matematiku na ZŠ jsem kdysi učil s elánem a dost se na hodiny připravoval, ale rozhodně bych se neodvážil tvrdit, že mám stejný přehled jako kolega, který obor vystudoval. Nikdy jsem ovšem nepopíral, že délka nutné praxe pro prominutí příslušného vysokoškolského studia je v zákoně zbytečně dlouhá.

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago
A když pan Soukal narazil na (školské) odbory, zajímalo by mě upřímně, jak demokraticky hájí zájmy svých členů či si je aspoň zjišťuji jejich názory. Probíhá v odborech mezi členy diskuse o znění zákona o PP, o povinné maturitě z matiky nebo to vedení odborů prosazuje u ministerstva podle svého vlastního uvážení? Mě je to jedno, v odborech již 24 let nejsem a už nikdy nebudu, čímž vyjadřuji pouze osobní názor. Tedy mě ani nezastupují a nemíním jim ani psát. A podporuji, aby odbory existovaly, nevystupuji proti nim. Je věcí jejich členů, aby si demokraticky ohlídali, jak odbory za ně… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 4 months ago

Ad odbory:

zásadní dokumenty jsou rozeslány předsedům základních organizací a povětšinou i přímo členům, diskuse probíhá na konferencích a poradách zdola nahoru

Odbory Vás, pane Šnirchu, zastupují, pokud existují u vás ve škole. Pokud nejsou u vás ve škole, jsou jedním z nejvýznamějších partnerů ministerstva už z povahy věci (Zákoník práce a počet členů).

l.snirch
l.snirch
1 year 4 months ago

Opakuji, proti roli odborů nevystupuji, znám jejich roli v Zákoníku práce, ale nejsou kompetentní v určování směřování školství. Jsou organizaci, se kterou stát jedná. Nejsou přímo volené ve smyslu zastupitelství občanů a tedy občanům odpovědné. Tím je dána jejich role a neměla by být překračována – určitě by neměly být organizaci, která určuje, kdy se bude povinně maturovat z matematiky. Stejně jako svaz průmyslu.

Odbory mě zastupuji jen při vyjednávání kolektivní smlouvy, která platí pro všechny zaměstnance.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 4 months ago
Pane Soukale, nevím, zda se didaktické a metodické vzdělání dá nahradit talentem. Co ale vím jistě, že je řada těch, kteří takové vzdělání mají a učit neumí a řada těch, kteří jej nemají a učí skvěle, se skvělými výsledky ve výchově i ve vzdělání. To je stejné, jako s rodiči. Někdo vychovává dobře, jiný špatně a někdo vůbec. Málokterý rodič má vystudovánu vývojovou psychologii. Naštěstí posedlost diplomy se zatím nedostala tak daleko, že by každý budoucí rodič musel před početím potomka absolvovat dvouleté pedagogicko-etopedicko-psychologické studium. Posedlost papíry je známkou hlouposti a nepochopení. Já, protože čas od času píšu odborné články,… Více »
Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
1 year 4 months ago

„A vedle toho musí samozřejmě existovat kariérní řád, který umožní učiteli na konci své profesionální kariéry důstojně žít.“

Ano. Ale zatím kariérní řád vypadá na rochniště byrokratů, kteří nás budou zařazovat do stupňů (zase papíry!), do stupňů pro všechny stejně nedosažitelných, rochniště pro kastu mentorů, což budou z větší části vysloužilí lektoři evropských projektů, opapírovaní do nové role na letních rychlokurzech.

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
1 year 4 months ago

„Problém českého školství je ten, že tzv. odborníci jaksi nemají kontakt s širším vzorkem žactva.“

Někdy mám pocit, že ta ztráta kontaktu se žactvem je dokonce podmínkou obornosti: útéct ze školy a stát se tzv. odborníkem (někteří odborníci ani do školy nedorazili). Stovky dětí jsou okrádány o velké pedagogické talenty těch, kteří je opouštějí, aby vyráběli testy, lektorovali, mentorovali, mudrovali a radili. Není to škoda?

wpDiscuz