Václav Zeman 29. 6. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 22.6. do 28. 6. 2026, se věnujeme těmto tématům:
povinné slovní hodnocení v 1. ročnících od září 2027 a příprava na něj;
výsledky 2. kola přijímacích zkoušek na SŠ a víceletá gymnázia;
poslanecký návrh předsedy vlády a ministra školství na zákaz mobilů ve školách.
V souvislostech
Prvňáci a prvňačky z českých základních škol si v minulém týdnu odnesli jedno z posledních vysvědčení, na kterém měli klasické známky. Od září 2027 bude v 1. ročnících povinné pouze slovní hodnocení. V EDUinu jsme se podrobněji zaměřili na to, kolik škol již dnes slovní hodnocení využívá, i na to, jak se školy na tuto velkou změnu v hodnocení připravují a jakou podporu přitom mají k dispozici a jakou by potřebovali. Na obě uvedené oblasti jsme se zeptali i České školní inspekce. Ta v odpovědi uvedla, že v tomto školním roce využívala na 1. stupni pouze slovní hodnocení každá desátá škola, ve kterých probíhaly inspekce ČŠI (9,5 procenta škol). Necelá čtvrtina inspekcí navštívených škol (24,9 procenta) uvedla, že již dnes na 1. stupni používají slovní hodnocení v kombinaci s klasifikací u některých tříd a žáků. „Počet základních škol, které na 1. stupni plně přechází na slovní hodnocení, roste. Na nich může probíhat vzájemná podpora i přenos zkušeností mezi jednotlivými pedagogy. Stále je zde však patrná většina těch, které jej prozatím vůbec nevyužívají. Podpora ze strany státu by se v příštím školním roce měla nejvíce zaměřit právě na ně,“ uvádí v tiskové zprávě programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.
Do kurzů zabývajících se formativním nebo slovním hodnocením se v tomto školním roce dle ČŠI zapojila čtvrtina pedagogů inspekcí navštívených škol (25,7 procenta). Kromě kurzů mají pedagogové pro přípravu na přechod ke slovnímu hodnocení k dispozici i v dubnu vydanou metodiku MŠMT k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ, v přípravě je i podrobnější metodická příručka s konkrétními ukázkami dobré praxe. EDUin upozorňuje na to, že vzhledem k tomu, o jak významnou změnu v případě přechodu na slovní hodnocení jde – bude mít dopad na všechny učitele a děti v prvních ročnících a o rok později i ve druhých –, je celková podpora státu v této oblasti zatím poměrně nízká. Příprava pedagogů, rodičů i dětí prozatím leží především na školách samotných a jejich vedení. Tématu se věnuje i článek Markéty Hronové v Hospodářských novinách. Ten přibližuje příklady ze škol, které již se slovním hodnocením pracují, využívání výstupů z projektu Vysvědčení jinak i možné využívání umělé inteligence pro nastavení formulace cílů učení nebo hodnoticích kritérií. Další příklady využívání slovního hodnocení i zajímavá data ukazující například to, jak se rozchází známkování žáků napříč různými školami nebo jak některé školy známkují na konci prvního stupně hůře, aby odradili žáky od odchodu na víceletá gymnázia přibližuje článek Josefa Mačího na Seznam zprávách. K oblasti hodnocení žáků ve škole jsme na webu eduin.cz připravili nový rozcestník článků, zdrojů a základních pojmů.
„Hranice Česka jsou dnes z hlediska vzdělávací diskuze propustnější vůči zahraničním proudům než dřív, přemýšlí se o propojení výzkumu a praxe, o alternativách k frontální výuce. Ale problémy i tak přetrvávají, a jedním z nejsilnějších důvodů je za mě právě nestabilita na úrovni ministerstva školství,“
říká v rozhovoru pro EDUin Tereza Nekvasilová, studentka oboru Education na Univerzitě Cambridge ve Velké Británii.
Tereza Nekvasilová nyní na britském Cambridge dokončuje studium bakalářského oboru Education. Během studia absolvovala terénní výzkum v bolivijské Amazonii a stáž v Nepálu. Dříve působila jako stážistka v EDUinu a jako styčná důstojnice během předsednictví České republiky v Radě EU. Spoluzaložila nadační fond Oxbridge Stipendium, který pomáhá talentovaným studentům z Česka a Slovenska financovat studium na Oxfordu a Cambridge. V rozhovoru přibližuje, čím se zde liší vzdělávání jako akademický obor od přípravy učitelů, jak vypadá terénní výzkum v amazonském pralese nebo proč české školství tak těžko přijímá systémové změny – a jak tomu chce ona sama pomoci.
Týden stručně
Ministerstvo školství v minulém týdnu zveřejnilo výsledky druhého kola přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia. Ty ukazují, že na střední školu bylo po prvních dvou kolech zkoušek přijato již asi 98 procent deváťáků. Podíl přijatých za všechny obory je dle resortu srovnatelný s loňským rokem. Nejvyšší podíl přijatých ve čtyřletých a kratších oborech je po dvou kolech v Moravskoslezském a Zlínském kraji, shodně asi 96 procent. Nejnižší je v Praze, asi 89 procent. Do šestiletých gymnázií se za obě kola přihlásilo 6 841 uchazečů, přijato bylo 2 423 z nich, tedy asi třetina. Na osmileté obory se dohromady za obě kola přihlásilo 19 176 uchazečů, dostalo se 9 144 z nich, tedy téměř polovina. Analytička EDUinu Nikola Šrámková komentovala zveřejněné výsledky ve vysílání ČT24 (rozhovor začíná v čase 16:11). Upozornila na přetrvávající problém velkých regionálních nerovností, kdy procento přijatých uchazečů v Praze zůstává i tento rok hluboko pod celostátním průměrem. Počet míst na středních školách v řadě míst republiky nadále neodpovídá poptávce žáků po některých oborech. Pro druhé kolo tak na ně zbývají místa v oborech, o které nemají zájem.
Přestože ministr školství Robert Plaga ještě před několika měsíci navrhoval postupovat v oblasti omezování používání mobilních telefonů ve školách spíše cestou doporučení, nyní se – zřejmě na popud předsedy vlády – situace změnila. Na konci února ministerstvo školství vydalo metodiku, která má školám pomáhat nastavit srozumitelný a udržitelný systém toho, kdy a kde ve školách telefony žáci mohou používat a kdy ne, rozhodování mělo ležet na jednotlivých školách. V reakci na nedávný odborný kulatý stůl pořádaný na Úřadu vlády premiér Babiš opakovaně uvedl, že bude požadovat ráznější postup v podobě plošného zákazu, který je zaveden v řadě dalších evropských zemí.
Minulý týden pak společně s ministrem školství předložili poslanecký návrh zákona, který používání mobilů ve školách zakazuje. Zákaz by dle návrhu platil během hodin i přestávek, omezení se vztahuje také na pobyt ve školní družině či klubu. Učitel by mohl povolit používání telefonů v hodině, když to bude vyžadovat výuka. Výjimku ze zákazu budou mít školní akce, jako jsou výlety, exkurze a pravděpodobně také školy v přírodě. Zákaz se nebude týkat dětí, které jej potřebují ze zdravotních důvodů. Část odborníků obratem upozornila na to, že plošný zákaz mobilních telefonů školám nijak nepomůže. Jedním z nich je Václav Maněna, který v komentáři pro EDUin uvádí, že naprostá většina škol již dnes používání telefonů v nich nějakým způsobem reguluje. Vhodnější by podle něj bylo dostatečně vyhodnotit nedávno zavedenou metodiku a poté nechat školy, aby hledaly pravidla, která budou odpovídat jejich podmínkám.
Minulý týden Česká školní inspekce vydala novou tematickou zprávu o školní neúspěšnosti. Upozorňuje, že opakování ročníku se nejčastěji objevuje v obdobích výrazných vzdělávacích změn, tedy zejména při nástupu do školy a později při přechodu na druhý stupeň. První ročník není jen začátkem školní docházky, ale také jedním z nejcitlivějších momentů celé vzdělávací dráhy. Opakování ročníku se mezi kraji výrazně liší. Ve školním roce 2025/2026 byl nejvyšší podíl opakování 1. ročníku z prospěchových důvodů v Ústeckém (18,1 %), Moravskoslezském (11,8 %), Karlovarském (11,5 %) a Libereckém kraji (11,1 %). Naopak v Praze šlo jen o 2,5 %, na Vysočině a v Jihomoravském kraji shodně o 3,3 %. Tak výrazné rozdíly naznačují, že nejde pouze o individuální připravenost žáka, ale také o sociální zázemí, dostupnost podpory a způsob, jakým školy pracují s prvními signály obtíží.
ČŠI upozorňuje na to, že „školy se při identifikaci školní neúspěšnosti zaměřují především na její viditelné projevy, zejména zhoršené výsledky a absenci. V praxi tak často zachycují až situace, kdy se problémy již naplno projeví, nikoli jejich počáteční fáze. Opakování ročníku tak představuje důsledek dlouhodobě nerozpoznaných obtíží, zatímco významná část příčin školní neúspěšnosti zůstává skryta a není systematicky podchycena“. ČŠI v tematické zprávě popisuje i preventivní (adaptační) aktivity školy. Důležitá je včasná identifikace, kvalita podpory, spolupráce s rodinou, významnou roli hraje také kvalita pedagogické práce.
Z EDUkalendáře
Schola Empirica: Letní škola Rosteme společně – 19.–21. srpna 2026 – Klokočov
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
