ČTK: Žáky s podporou rodičů a bez ní dělí v učivu rozdíl dvou měsíců

(c) Kelly Sikkema, unsplash.com

Publikujeme tiskovou zprávu ČTK, která přináší dodatečné informace ke srovnávacímu šetření PAQ Research a Kalibro, které se zaměřilo na dopad uzavření škol na vzdělávání žáků. Informace ČTK převzala z tiskové zprávy Člověka v tísni.

Mezi žáky škol s různou úrovní podpory rodičů vznikl při výuce na dálku asi dvouměsíční rozdíl v zameškaném učivu. Zatímco školy, ve kterých matky a otcové v učení dětem pomáhali, ztratily v průměru měsíc výuky, tam, kde se rodiče do vzdělávání nezapojili, je skluz v učení zhruba tříměsíční. Vyplývá to z doplňujících závěrů výzkumu Dopady pandemie covid-19 na žáky společnosti PAQ Research a Kalibro. Podle autorů může vzdělanostní rozdíly snížit doučování. Varovali před rizikem výrazného zaostávání v sociálně nejslabších školách, které by mohlo mít velké dopady na stát. ČTK o tom informoval Tomáš Urban z Člověka v tísni.

Kvůli opatřením proti šíření covidu-19 se žáci v minulém a předminulém školním roce učili přerušovaně několik měsíců na dálku. Zjištění společnosti PAQ Research a Kalibro již dříve ukázala, že za dobu epidemie od března 2020 ztratili v průměru asi tři měsíce učení. Vyplynulo to ze srovnání výsledků testování páťáků v 88 školách v době před a při epidemii. V češtině se zhoršily výsledky dětí v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech. Mezi školami byly ovšem rozdíly.

Podle dodatečných závěrů výzkumu mělo na efektivitu výuky na dálku vliv to, jak své děti při učení podporovali rodiče. Školy, kde se matky a otcové do vzdělávání potomků zapojili, a školy, kde to rodiče neučinili, dělí v dosažených výsledcích z matematiky a češtiny rozdíl dvou měsíců. „Školy se slabšími výsledky, kde žáci měli v rodinách vyšší podporu, ztratily v průměru měsíc výuky. Výsledkově slabší školy, kde žáci neměli v rodinách takovou podporu, ztratily v průměru přes tři měsíce výuky,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Václav Korbel.

Upozornil, že průzkum nezahrnoval výsledkově a sociálně nejslabší školy, kde se dá očekávat rozdíl ještě významnější. „Tím, že žáci v těchto školách začínali z relativně nízkých hodnot (výsledků), je velké riziko výrazného zaostávání,“ řekl.

Podle sociologa Daniela Prokopa je pro zlepšení vzdělávání ohrožených dětí namístě doučování, zvyšování motivace a takzvaného well-beingu, tedy spokojenosti žáků ve škole. Pomoct by podle něj mohly třeba i větší zapojení školních psychologů a volnočasové aktivity zdarma. „Pokud by to (zameškávání v učivu) vedlo k předčasnému ukončování základní či střední školy, ‚stojí‘ jeden takový odchod podle našich odhadů dva až tři miliony (Kč) jenom na dávkách, nižších odvodech a vězeňství. My se přitom bavíme o desítkách tisíc ohrožených dětí a tedy potenciálních obrovských sociálních a rozpočtových dopadech,“ řekl.

Ministerstvo školství vyčlenilo na doučování v základních a středních školách do letošního prosince 250 milionů korun. Od začátku roku 2022 do konce školního roku 2022/2023 na to má navázat program podpory škol z Národního plánu obnovy se třemi miliardami korun. Do výuky na dálku se podle ministerstva v minulých měsících nezapojilo kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol. S jejich doučováním pomáhá také Člověk v tísni.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments