Hospodářské noviny: Gazdík chce změnit výuku dějepisu. Za poradce by rád měl Padevěta, Šteffla i prorektorku UK

(c) Kateřina Lánská

Přečtěte si text Anny Brzybohaté, která představuje tři z poradců nového ministra školství Petra Gazdíka. Ten si do svého nejužšího týmu vybral mimo jiné prorektorku Radku Wildovou, ředitele vzdělávací společnosti Ondřeje Šteffla a ředitele nakladatelství Jiřího Padevěta. Text vyšel 17. ledna v Hospodářských novinách.

Poradní tým ministra školství čítá zatím tři členy. Petr Gazdík (STAN) by chtěl spolupracoval s Radkou Wildovou, která se jako prorektorka Univerzity Karlovy věnuje kvalitě vzdělávání. Ministr oslovil také spisovatele Jiřího Padevěta, jenž je ředitelem nakladatelství Academia a popularizuje výuku moderních dějin. Dalším má být , ředitel společnosti Scio, která s ministerstvem spolupracuje dlouhodobě a stojí například za národními srovnávacími zkouškami či přípravnými kurzy pro přijímací zkoušky na vysoké školy.

„Se všemi třemi budu teprve mluvit o konkrétnějších představách, tým poradců představím v horizontu týdnů,“ řekl pro HN Gazdík s tím, že pozice budou pravděpodobně neplacené. Ministr přemýšlí ještě o dalších poradcích, které chce teprve oslovit.

V programovém prohlášení vlády stojí, že posílí výuku dějin 20. století, která bude klást důraz na informace o nedemokratických režimech a společenském extremismu. V tomto směru chce ministr spoléhat na znalosti Jiřího Padevěta, jenž je autorem řady knih věnujících se historickým událostem minulého století. Podle ředitele nakladatelství Academia zanechalo dědictví nacistické a komunistické totality v české společnosti mnoho jizev a bahna, se kterými se vyrovnává dodnes.

„Je nutné upozorňovat na to, jací jsme byli a jak snadno se může ‚obyčejný člověk‘ stát administrativním, či dokonce fyzickým vykonavatelem extremismu. A ještě u toho být přesvědčen, že koná dobro a je vlastenec,“ řekl HN Padevět, který je také zastáncem takzvaných mikrosvětů. Celkové dějiny jsou podle něho rámcem, ale většinu lidí zaujmou příběhy „z vedlejší ulice“. Například při programech, jako jsou Zmizelí sousedé, kdy žáci hledali informace o židovských sousedech zavražděných během holokaustu. „Stejně si dovedu představit podobné pátrání třeba po obětech komunismu, “ dodává s tím, že při výuce moderních dějin by měl mít pedagog širokou možnost čerpat také z historie regionu.

Prorektorka Univerzity Karlovy Radka Wildová, která je i součástí univerzitního think-tanku Vzdělávání 21, má za sebou také vedení pedagogické fakulty. Ministr se s ní chce radit ohledně věcí týkajících se vysokých škol, vědy a výzkumu. „Jde například o přípravu budoucích učitelů či dodatečnou diskusi k zákonu o pedagogických pracovnících. Odborníci z praxe sice mohou v určitých případech učit už nyní, ale po přijetí zákona by jich mohlo být více. Takoví učitelé by se ale měli držet příbuzného oboru. Právník by měl učit třeba společenské vědy, ale neumím si ho představit v hodině fyziky,“ popsala HN Wildová.

Zakladatele společnosti Scio Ondřeje Šteffla považuje Gazdík za vizionáře s neotřelými názory na to, kam má školství směřovat. „S ním se chci bavit o představách, jak by mělo školství vypadat v roce 2040,“ nastínil ministr. Šteffl dlouhodobě kritizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zřizované ministerstvem školství, a Gazdíkovi by proto mohl radit ohledně závěrečných zkoušek na středních a přijímacích na vysokých školách.

„Z pandemie koronaviru si můžeme vzít poučení, jak postupovat při kombinované výuce. V zahraničí nikdo nepochybuje o tom, že sloučení prezenčního a online vzdělávání je budoucností školství. Pokud toto nebudeme podporovat a zavádět, skončíme na chvostu. Kombinovanou výuku je třeba legislativně ukotvit a její správný způsob naučit samotné školy,“ popsal HN Ondřej Šteffl, který ve vzdělávání dlouhodobě podniká. Právě soukromé aktivity poradců by ale mohly znamenat střet zájmů. Ministr to však odmítá, protože poradci o ničem nerozhodují.

„Nevím, jak by případní poradci mohli ovlivňovat vlastní podnikání. Pan Šteffl je jeden z mála vizionářů ve vzdělávání, rád bych se s ním bavil, jak má vypadat školství za 20, 30 let a dále. Vláda neplánuje, že by jakkoli zapojila jeho firmu do testování znalostí žáků ve školách, v takovém případě by mi samozřejmě poradce dělat nemohl. Myslíte si, že jsem nekompetentní ovce, kterou bude někdo řídit? To opravdu ne. Je hloupé vyloučit jako poradce odborníky jen proto, že podnikají,“ řekl HN Gazdík.

Informační centrum o vzdělávání EDUin považuje tři ministrovi poradce za odborníky ve svých oblastech, ale v Gazdíkově týmu podle analytika Jana Zemana chybí další jména. Za hlavní cíle si ministerstvo školství určilo změnu obsahu vzdělávání a snižování nerovností mezi žáky. „Tomu se ale ani jeden z poradců příliš nevěnuje. Snižování nerovností by měla být pro ministra jedna z priorit – obzvlášť v souvislosti s pandemií koronaviru,“ řekl pro HN Zeman , podle něhož chybí v poradním týmu hlas, který by například zdůrazňoval, kolika dětem neteče doma teplá voda a chodí do škol z vyloučených lokalit. Ministr by měl také při výběru poradců zohlednit jejich znalost regionálního školství, předškolního nebo neformálního vzdělávání, míní Zeman.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments