Hospodářské noviny: Investice ve školství by měly mířit z velké části do problematických regionů, shodují se odborníci

(c) Kateřina Lánská

Přečtěte si text Anny Brzybohaté, která shrnuje, jakým směrem by se měly ubírat investice do školství, tak aby jejich dopad měl dlouhodobě pozitivní efekty i v místech, která na tom nejsou aktuálně dobře s kvalitou vzdělávání ani vzdělávacími výsledky žáků. Text vyšel v Hospodářských novinách.

Kde by se dalo ještě v rozpočtu škrtat, řeší nová vláda. Ta si dala za cíl ušetřit 80 miliard korun. Byť mají úspory najít všechna ministerstva, podle odborníků by minimálně do školství mělo jít naopak peněz ještě více. Data totiž ukazují, že právě investice do vzdělávání se státu v budoucnosti výrazně vrátí. Zatímco člověk, který dokončí střední školu, odvede za svůj život státu na daních a podobně v průměru necelé čtyři miliony korun, lidé, kteří mají jen základní vzdělání, přispějí v průměru necelou třetinu.V současnosti nedokončí základní školu zhruba procento lidí. Dalších více než šest procent studentů pak nenastoupí na střední školu či ji nedodělá. Důvodů je několik. Dětem často chybí ke studiu motivace, nemají podporu ze strany své rodiny. Roli také hraje zastaralá podoba látky, kterou se mají studenti naučit. Což se týká hlavně učilišť, kde jsou obory bez maturity. „Na nich často končí i žáci z ‚nouze‘, i když vzdělávací potenciál mají,“ říká analytik Václav Korbel ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research. I tito studenti s vyšším potenciálem, kteří se třeba jen nedostali na školu, kam původně chtěli jít, však učiliště nemusí dodělat. Třeba proto, že je studium nebaví. Pak však mají problém najít si práci.

„Každý druhý žák, který je na oboru bez maturity, není dostatečně gramotný v českém jazyce či matematice,“ popisuje současnou situaci Korbel. Děti mají například problém s porozuměním textu. Stav pak ještě více zhoršila současná pandemie, což ukazují i výzkumy na základních školách.

„V minulém roce jsme měřili dopady pandemie na výsledky žáků v pátých třídách v českém jazyce a matematice a viditelný propad tam je. Pokud ho přepočítáme na příkladu běžného školního roku, je to jako ztráta tří měsíců výuky,“ uvádí Korbel s tím, že větší dopad byl spíše na ty, kteří na tom již dříve nebyli dobře.

Investice se projeví za deset let

Zhoršující se situaci by mělo Česko nyní řešit i kvůli svému závazku, že podíl nedostudovaných žáků chce udržet pod 5,5 procenta, což dnes zhruba o půl procenta překračuje. „Dlouho jsme to splňovali, ale začíná se to zhoršovat. Rozhodně to ale není stejné pro všechny kraje. V Ústeckém, Karlovarském nebo částečně Moravskoslezském kraji je to více než dvojnásobek než ve zbytku republiky. Pro představu je to v regionu zhruba každý šestý žák, který střední školu nedokončí,“ líčí Korbel.

Ten, kdo studium dokončí, odvede podle studie think-tanku CERGE-EI z konce roku 2020 za svůj život necelé čtyři miliony korun do státního rozpočtu. A to na sociálním a zdravotním pojištění či na daních. Se základním vzděláním odvede jen zhruba 1,4 milionu, což je rozdíl 2,6 milionu na žáka. „I kdyby se žáci zlepšili jen mírně, tedy kdyby se aspoň trochu snížil podíl nedostatečné gramotnosti žáků, tak by to za 80 let přineslo 1,5 bilionu korun,“ vypočítává Korbel.

Každoročně by se tak jednalo o 18 miliard korun navíc pro státní rozpočet. Investice do vzdělání by se začala projevovat zhruba za 10 let, kdy se žáci se zlepšenými výsledky a znalostmi začnou zapojovat do pracovního života. „Jde o jasný příklad toho, že investice do vzdělávání dávají obrovský smysl, jsou velmi výnosné a jejich návratnost je nepochybná,“ líčí Korbel.

Kolik přesně by bylo třeba nyní investovat do školství, není jasné. Podle ekonoma Daniela Münicha záleží více než na velikosti sumy na tom, aby se peníze správně použily, a návratnost také dlouho trvá. „Díky miliardovým dotacím z Evropské unie nateklo obrovské množství peněz do dalšího vzdělávání například ve firmách a Česko začalo vykazovat standardní podíly vzdělávajících se lidí,“ říká Münich, který je nově v poradním týmu premiéra Petra Fialy (ODS).

„V řadě ohledů z toho ale nakonec nic nebylo, protože to byla školení typu ‚přijď, podepiš se a já ti dám potvrzení‘. Plošné nalití peněz v takových případech nefunguje a je třeba hledat cílená řešení,“ uvádí ekonom.

„Pokud chceme přejít na průmyslovou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou, bude muset spousta lidí nutně rekvalifikací projít. Buď při práci, nebo v době nezaměstnanosti. Mnohdy to bude podobné tomu, co se učí na středních či vysokých školách, ale v mnohem menších blocích a flexibilnější formou,“ doplňuje. Náklady na zmíněné rekvalifikační kurzy, které by se pohybovaly ve výši 100 milionů korun, jsou podle Münicha v porovnání s hrubými výnosy nízké.

V problematických regionech chybí učitelé

Odborníci se také shodují, že investice ve školství by měly mířit z velké části do problematických regionů, jako je Ústecký či Karlovarský kraj. V nich je nadprůměrné množství odkladů povinné školní docházky a na místních školách učí nejvíce neaprobovaných učitelů, tedy těch, kteří učí jiný předmět, než vystudovali. Ve školách v regionu je také velký podíl žáků ve speciálních třídách či podprůměrná úspěšnost žáků u maturit oproti zbytku Česka. „Trable často začínají už před nástupem do školky. Děti nemají zázemí a nedostane se jim potřebné péče k tomu, aby se vzdělávaly,“ popisuje analytik Jan Zeman z neziskové organizace EDUin. Součástí problému jsou potíže s bydlením, jako je chybějící teplá voda či příliš sourozenců v malém prostoru. „Pak jsou tady socioekonomické problémy v podobě nezaměstnanosti a nízkého vzdělání. Problematické jsou také exekuce, kterých je v Česku obrovské množství. Pokud rodiče řeší splátky, nemají čas se věnovat dětem,“ uvádí.

Neutěšené situaci může nyní pomoci například akce milostivé léto, která lidem s exekucemi uleví, nebo zákon o sociálním bydlení. Stěžejní pro řešení rozdílů v učňovských oborech a dalších nerovností ve vzdělávání je však dokument ministerstva školství s názvem Strategie 2030+. Věnuje se problémům a rozvoji školství v následujících letech a popisuje také krajské problémy na západě republiky.

„V rámci cílených opatření chce ministerstvo například omezit tendence k segregování v základních školách. Dále chceme podpořit vyšší účast dětí na předškolním vzdělávání v Karlovarském a Ústeckém kraji nebo cíleně finančně podpořit nástup čerstvých absolventů do pedagogické praxe ve školách pro tento region,“ říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Ministerstvo také spoléhá na doučování, na které už v loňském roce dalo 250 milionů korun ze státního rozpočtu. V následujícím roce a půl hodlá úřad dát v rámci Národního plánu obnovy na doučování miliardu korun. Další dvě miliardy korun plánuje poslat na podporu škol vzdělávajících děti a žáky v sociálně znevýhodněných oblastech.

Vzhledem k pandemii a s tím související distanční výuce chce ministerstvo také zabránit takzvané digitální propasti. „Zajistíme proto finanční prostředky pro mobilní digitální technologie znevýhodněným žákům ve výši 500 milionů korun,“ doplnila Lednová.

Ministerstvo má také dotační program na školní obědy v Karlovarském a Ústeckém kraji pro sociálně znevýhodněné děti, který letos rozšíří o možnost návazné práce s rodinami, které chce motivovat k docházce do mateřských škol.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments