Jak souvisí velikost školy s kvalitou vzdělávání?

Co přinesl týden 16. 9. – 25. 9.

Krátce: 

Výrok týdne:

„Kvalitní učebnice je taková, která vytváří velký prostor žákům, aby se učili sami. Ne ve smyslu, že tam jsou opakovací otázky nebo množství ilustračních obrázků, aby to vypadalo hezky, ale že jsou to otázky a zdroje, které mají potenciál studenty rozvíjet. Je psaná pro žáky srozumitelným jazykem a má komponenty, které jim a jejich vyučujícím pomáhají zjistit, jak dobře se učí, ať už je to nějaké sebehodnocení, nebo kritéria úspěšné odpovědi, odborně se tomu říká formativní hodnocení,“ říká Jaroslav Najbert, spoluautor učebnice dějepisu, která letos postoupila do užšího výběru prestižní evropské ceny BELMA (eduin.cz).

V souvislostech

  • Vztah mezi velikostí školy a kvalitou vzdělávání na jejím 2. stupni hledala Česká školní inspekce

Česká školní inspekce (ČŠI) zveřejnila sekundární analýzu na téma Vztah velikosti školy a kvality vzdělávání, ve které se věnuje rozdílům mezi školami s různě nastavenou organizací 2. stupně, a to s ohledem na počet tříd i na počet žáků ve třídách. „Celé téma je jedním z příkladů tradiční diskuse ve veřejném sektoru – hledání „trade-off“ mezi třemi cíli: (a) kvalita; (b) efektivita; a (c) dostupnost veřejných služeb,“ uvádí se ve zprávě.

Podle analýzy ČŠI mají žáci ze škol s „širokým nastavením organizace na 2. stupni“ (tj. Větší počet velkých tříd) v průměru lepší výsledky, méně často také ukončují základní školu v 7. nebo 8. třídě a mají také méně potíží se zajištěním aprobovaných učitelů. Tyto nevýhody jsou u „škol s užším nastavením“ velikostí tříd kompenzovány jen částečně, jsou častěji řazeny mezi školy (potenciálně) problémové z hlediska materiálního zajištění výuky i koncepčního řízení pedagogického týmu.

Na základní školy chodilo v minulém školním roce nejvíc žáků za 17 let

Český statistický úřad vydal zprávu o českém školství ve školním roce 2021/2022. Počet žáků základních škol se podle ní opět zvýšil. „V uplynulém školním roce navštěvoval základní školy v Česku nejvyšší počet žáků za posledních 17 let. V září 2021 jich bylo v základních školách zapsaných téměř 965 tisíc, což je o 21,4 % více než před deseti lety,“ řekl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Tento trend ale nevydrží dlouho, v posledních čtyřech letech totiž ubývá žáků prvního stupně. Zvýšil se také počet žáků na středních školách. Ten až do školního roku 2018/19 klesal, a to z půl milionu žáků kolem roku 2010 až na 421 tisíc. V minulém školním roce dosáhl na 446 tisíc žáků.

ČSÚ si všímá také rostoucího podílu žáků s cizí státní příslušností, a to jak u mateřských škol (z 1,4 % na 3,4 %), tak škol základních (z 1,8 % na 3,2 %) i středních (z 1,8 % na 2,3 %). Ve všech těchto třech druzích škol tvořili podstatnou část cizinců (tj. tříčtvrteční až čtyřpětinovou) Ukrajinci, Vietnamci, Slováci a Rusové, přičemž nejvíce bylo Ukrajinců. Aktuální data pro školy a školská zařízení za rok 2021/22 jsou k dispozici zde.

Anglická zkušenost s aktuálním českých tématem – síťováním škol

Velkým tématem v decentralizovaném českém vzdělávacím systému posledních let je síťování škol nebo vytváření učících se komunit učitelů napříč regiony. V aktuálním čísle časopisu Orbis Scholae publikují Dan Pražák a Dominik Dvořák článek Síťování škol: Případová studie Anglie. S českým vzdělávacím systémem sdílí anglické školství značnou decentralizaci a právní autonomii škol, na druhou stranu zde nikdy nedošlo k úplnému zrušení organizace na úrovni tzv. středního článku, silnější je podle autorů studie také tradice školských rad, tj. lokální správy škol.

Ve studii porovnávají různé „modely“ sítí a v závěru pak konstatují, že síťování samo o sobě „nevede ke vzniku efektivních struktur schopných plnit všechny očekávané funkce“ a není tedy samo o sobě alternativou ke střednímu článku řízení.  

Z edukalendáře:

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments