Novinky.cz: Podle České školní inspekce se 20 procent žáků, kteří to potřebují, neúčastní doučování

Přečtěte si text Filipa Šáry, který shrnuje hlavní zjištění České školní inspekce, která hodnotila, jak proběhly první měsíce, během nichž do škol směřovala finanční pomoc z Národního plánu doučování na podporu dětí, které měly během distančního vzdělávání a uzavřených škol omezený přístup k výuce. Text vyšel 21. prosince na zpravodajském webu Novinky.cz. Přečtěte si celou Průběžnou zprávu o vyrovnávání nerovností ve vzdělávání ve školním roce 2021/2022, kterou vydala Česká školní inspekce.

Doučování v důsledku distanční výuky v prvním pololetí tohoto školního roku potřebovalo 220 tisíc žáků a studentů v Česku. Zhruba 20 procent z nich se do něj ale nezapojilo. Výsledky zjišťování v úterý představili zástupci České školní inspekce na online tiskové konferenci. Podle inspekce je nutné zlepšit i spolupráci mezi školami a pedagogickými fakultami.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal řekl, že doučování v prvním pololetí potřebovalo 180 tisíc žáků základních škol a 40 tisíc středoškoláků. Z nich se na ZŠ nezapojilo přes 30 tisíc žáků a na SŠ více než 15 tisíc z nich.

Nejčastěji doučovanými předměty jsou čeština a matematika, následuje cizí jazyk.

Podle inspektora bylo nejvíce nezapojených žáků v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, ale i v Jihočeském a Olomouckém kraji, které nepatří ke strukturálně znevýhodněným regionům.

Ne každá škola to organizuje

Zatloukal rovněž poznamenal, že sedm procent ZŠ, 10 procent SOŠ a 30 procent gymnázií také doučování neorganizuje. Podle něj to neznamená, že tamní studenty nikdo nedoučuje, ale že tyto školy nevyhodnotily nutnost systémové podpory většího počtu žáků.

„Což úplně neodpovídá těm problémům, které byly v průběhu distanční výuky zaznamenány, a spíše se jeví, že v případě některých z těchto škol nebyla věnována dostatečná pozornost diagnostice žáků,“ zmínil.

Nejčastěji doučovanými předměty jsou čeština a matematika. Následuje cizí jazyk, na středních školách pak i odborné předměty.
K hlavním problémům škol – kromě nezapojení žáků – podle Zatloukala patřil nedostatek lidí, kteří by doučování vedli. Podotkl, že část škol i kvůli tomu nemůže vyčerpat dotaci, kterou dostaly. „A studenti z pedagogických fakult nebo fakult připravujících učitele jsou do těchto aktivit zapojeni minimálně,“ dodal inspektor.

Podle něj je problémem to, že řada škol nechce pustit cizí lidi mezi žáky a některé fakulty také své studenty dost nemotivují či neuznávají tyto aktivity jako praxi. Další potíží má být nedostatečné hodnocení efektivity doučování.

Jako pozitivní příklady Zatloukal vypíchl školy, které dopad doučování hodně sledují a zapojily do něj žáky i během pololetí. Jako prospěšné se podle něj ukázalo i zařazení doučování do běžného rozvrhu v kratších úsecích – místo odpoledních termínů, kdy jsou žáci unavení. Zatloukal zdůraznil i nutnost komunikace školy a rodičů.

Podle inspekce se osvědčila i odstupňovaná podpora škol podle podílů žáků, kteří se distanční výuky účastnili málo, případně z ní vypadli. Školy s větší finanční podporou organizovaly více aktivit a snížit vzdělanostní rozdíly se jim podle Zatloukala „relativně daří“.

Na další fázi doučování MŠMT vyčlenilo 400 milionů

V této souvislosti je třeba doplnit, že ministerstvo školství poskytlo v Národním plánu doučování na snížení vzdělanostních rozdílů 250 milionů korun. Tyto peníze měly školy vyčerpat do prosince. V novém roce má doučování pokračovat s podporou evropských peněz z Národního plánu obnovy.

Pro další podporu doučování od ledna do konce školního roku 2021/2022 resort vyčlenil zhruba 400 milionů Kč. Mohou je využít základní a střední školy a konzervatoře zřizované obcemi a kraji. Oproti podzimu bude možné doučovat žáky všech ročníků středních škol a konzervatoří, nejen závěrečných. Peníze půjde využít jen na individuální a skupinové doučování, nikoli na aktivity socializačního charakteru.

Ostatní podmínky využití peněz zůstanou stejné jako na podzim. Odměna pro doučující může činit maximálně 250 korun za hodinu a může být vyplácena pouze formou odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců škol.

Nezisková organizace EDUin dříve upozornila na potíže škol při čerpání peněz, které jim působí např. zařazení doučování do rozvrhů nebo právě proplácení na dohodu o provedení práce a výše odměny za hodinu 250 Kč. Podle EDUin by bylo vhodné umožnit školám využívat pro doučování i jiné podoby smluv a finanční ohodnocení zvýšit. Bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO) tehdy uvedl, že úřad chce financování doučování upravit.

Do doučování se mohou nadále zapojit nejen pedagogičtí pracovníci daných škol, ale i odborníci z řad veřejnosti, studenti VŠ nebo dobrovolníci po uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Školy mohou též samy nadále rozhodovat o frekvenci doučování pro jednotlivé žáky i o velikostech skupin pro skupinové doučování.

Ministerský náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš také školám připomněl, že do 28. února musejí informovat ministerstvo o způsobu využití peněz určených pro podzimní doučování. Stejná povinnost bude platit i pro nadcházející doučovací období, termín byl stanoven na konec října 2022.

Mareš zároveň ujistil, že peníze na doučování budou poskytnuty i na další dvě období od září do prosince 2022 a od ledna do srpna 2023.

Minulý týden navíc inspektor Zatloukal konstatoval, že se podoba výuky v tuzemských středních školách proti minulosti moc nezměnila. Problémem je i struktura SŠ oborů, která se zaměřuje více na odborné vzdělávání místo všeobecného. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor, uvedl během prezentace výroční zprávy inspekce.