Odborní učitelé potřebují také vzdělávání, říká budoucí superintendent Andrzej Bartoś

Odborné školství na jižní Moravě bude mít od nového školního roku svého superintendenta. Stane se jím Andrzej Bartoś, který letos po 32 letech končí ve funkci ředitele Střední školy polytechnické v Brně, ze které vybudoval uznávanou školu. Jeho úkolem je mimo jiné zlepšit vzdělávání odborných učitelů a navrhnout ucelený systém spolupráce středních odborných škol s praxí.

autorka: Radka Hrdinová
foto zdroj: archiv Střední škola polytechnická v Brně

Proč potřebuje Jihomoravský kraj svého superintendenta?

Kraj má pod sebou 180 odborných škol. Potřebuje pracovat s kvalitou jednotlivých škol, je to i otázka jejich řízení. Proto přišel Jiří Nantl (pozn. red., jde o náměstka hejtmana Jihomoravského kraje pro vzdělávání a strategii chytrého regionu) s myšlenkou, že využije schopnosti zkušeného odborníka, a vymyslel pro něj novou roli. Pojmenovat ji „nadředitel“ by bylo divné, využil proto anglosaské superintendent. Mým úkolem jako superintendenta bude zastřešovat všechny odborné školy v Jihomoravském kraji.

Andrzej Bartoś, budoucí superintendent Jihomoravského kraje

Na co se v této nové roli budete chtít zaměřit?

Řada škol je dnes daleko ve smyslu vybavení, postupně dochází k robotizaci, zavádí se řada nových technologií. Oborová struktura ale zůstává stejná jako před třiceti lety. Některé obory budou muset být nahrazeny, jiné zůstanou, bude třeba přizpůsobit se době, která teprve přichází. Jedna z věcí, která je dnes u odborných škol zanedbaná, je vzdělávání učitelů. Máme velkou nabídku vzdělávání pro učitele všeobecně vzdělávacích předmětů, ale nabídka vzdělávání pro učitele v oborech, kde vzniká spousta nových technologií, materiálů a výrobků, chybí. V tom vidím jednu ze svých priorit, připravit systém vzdělávání pro odborné učitele nejen v tom, jak vzdělávat, ale spojit to i s odborností.

Zmínil jste oborovou strukturu středního školství, u které je kritizována přílišná odborná specializovanost. Zároveň se diskutuje potřeba posílit všeobecné vzdělání na odborných školách i prostupnost vzdělávání.

To jsou dvě nezávislé věci. Je možné uvažovat o prodloužení všeobecného vzdělávání, málokdo ale v 15 letech ví, co bude v životě nakonec dělat. Zda je příliš moc specializací, o tom se můžeme bavit, rozhodnutí by mělo být na straně zaměstnavatelů. Pravdou je, že některé profese zaniknou, ale také mohou vzniknou nové.

Potřebujeme na odborných školách více žáků?

Spíš je to otázka větší atraktivnosti oborů pro ty, kdo si je vybírají. Žáci nastoupí do prvního ročníku a zjišťují až v průběhu studia, že je obor nebaví. Jde o to, aby ve škole zůstali a vydrželi v oboru i po dokončení školy. Jednou z cest je například spojit se s podnikatelskou sférou a jednat o zvýšení zájmu o zvolený obor.

Jak to děláte v současné době, kdy jste ředitelem odborné školy?

Organizujeme například setkání s podnikateli nebo personalisty, investujeme do rozvoje kariérního systému a naši žáci na to slyší. Měníme i samotné obory – některé jsme v prvním ročníku spojili dohromady s tím, že žáci mají po roce možnost zvolený obor změnit. I to je jedna z cest, jak pomoci s nasměrováním ke správnému oboru.

Jak bude vypadat všední den jihomoravského superintendenta?

To se teprve uvidí… Budu zaměstnancem Vzdělávacího institutu pro Moravu, kde budu spolupracovat se zkušeným týmem lidí. Chceme jejich činnost rozšířit právě o vzdělávání odborných učitelů. Chceme také mnohem více spolupracovat s cechy, společenstvími a výrobci či prodejci, kteří mají zájem předávat poznatky o nových technologiích nebo výrobcích. Budu se také podílet na hodnocení ředitelů škol, mám koordinovat spolupráci ve vazbě na národní soustavu kvalifikací, budu stálým hostem rady pro rozvoj lidských zdrojů v kraji, vznikne také rada pro odborné vzdělávání a profesní přípravu, kam budou vedle odborníků ze školství zváni i zástupci z podnikatelského prostředí. Z velké části půjde o koordinaci, nastavování cílů a směrů.

Říkáte, že se budete podílet na hodnocení ředitelů škol. Budete tedy jejich „ředitelem“?

Chci být partnerem, ne nadřízeným. Nadřízený může jen přikazovat, partner může víc – může například předávat zkušenosti.

Máte před sebou ještě necelé dva měsíce ředitelování. Co považujete pro tu dobu za největší úkol?

Největší? Za těch 32 let jsem naplnil skříně různými materiály a teď přemýšlím, co zachovat a co vyhodit. A také myslím na to, že mi budou chybět žáci, určitě se sem za nimi čas od času budu chtít vracet.

Text vyšel jako součást aktuálního vydání newsletteru bEDUin.