Seznam Zprávy: Účet za distanční výuku – Děti ztratily tři měsíce, ukazuje studie

ilustrační foto (c) Kateřina Lánská

Publikujeme text Josefa Mačího, který shrnuje výsledky aktuálního šetření PAQ Research a Kalibro, které se zaměřilo na deficity v matematické a čtenářské gramotnosti žáků 5. tříd v důsledku distančního vzdělávání. Zprávu  z výzkumu najdete ZDE. Text vyšel 5. října na zpravodajském portále SeznamZprávy.cz.

Páťáci z 88 škol absolvovali těsně před jejich uzavřením v březnu 2020 test z matematiky a češtiny. Úplně stejný dostal i následující ročník o rok později. Z výsledků vyplývá, že distanční výuka děti stála tři měsíce vzdělávání.

Jaké jsou skutečné dopady distanční výuky na vzdělání žáků? V Nizozemsku během ní udělaly děti podle dostupných studií jen malý nebo téměř žádný progres. Ve Spojených státech se zhoršily za loňský školní rok asi o osm až 12 percentilových bodů v matematice a o tři až pět v angličtině. V Česku jsme se dosud spoléhali jen na odhady, nová studie PAQ Research a Kalibro ale ukazuje, že žáci kvůli distanční výuce zaostali zhruba o tři měsíce.

„Není to úplná tragédie. Z některých zahraničních studií totiž vychází, že při distanční výuce došlo k úplnému propadu. Řekl bych, že je to tak středně optimistické zjištění,“ odhaduje spoluautor studie a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop.

Například výsledky nizozemských studií ale odráží dopady jen z jara 2020. To znamená z doby, kdy distanční výuka byla novinkou a učitelé s žáky si ji po celé Evropě teprve osvojovali. Manko tak kvůli tomu mohly děti snáze nabrat. V loňském školním roce už oproti nečekanému jaru navazovaly školy na předchozí zkušenost, a mohly tak zorganizovat výuku efektivněji. Je ale třeba rovněž poznamenat, že Česko mělo zcela nebo částečně uzavřené školy téměř nejdéle z Evropy (hůř na tom byly jen slovinské a severomakedonské děti). Oproti zmiňovanému Nizozemsku o 15 týdnů déle.

České děti tak zažily extrémně dlouhý výpadek prezenční výuky. Podle výzkumníků z PAQ Research a Kalibro se na nich podepsal tříměsíčním mankem. Autoři studie ho vypočítali z naprosto shodných testů, které absolvovaly třídy pátého ročníku v únoru 2020, tedy těsně před březnovým prvním uzavřením škol, a o rok mladší děti už postižené covidem koncem druhého pololetí pátého ročníků v květnu 2021. Testování se zúčastnilo v obou termínech 88 škol, v prvním 2 207 žáků a ve druhém 2 234 dětí.

Ačkoliv páťáci v roce 2021 skládali testy o tři měsíce později, zaznamenali v češtině zcela a v matematice téměř shodný výsledek jako loňska skupina. Jinak řečeno oproti starším žákům se za tři měsíce výuky navíc nikam neposunuli, pouze dohnali výpadek z distanční výuky. Testy se totiž nemohly letos konat v obvyklém únorovém termínu kvůli uzavření škol. Kdyby je ale páťáci skládali o tři měsíce dříve, zhoršili by se o 15 percentilových bodů v češtině a 18 percentilových bodů v matematice, vychází z analýzy PAQ Research a Kalibro. Průměrný páťák v roce 2021 by tak patřil v o rok starším ročníku k podprůměru.

„Do testování Kalibro se nezapojují nejslabší školy, a proto náš odhad může podceňovat reálnou ztrátu v ČR,“ upozorňují navíc autoři v textu studie. Na druhou stranu alespoň část škol mohla mezitím výpadek se žáky dohnat. Stejně tak se na letošních výsledcích mohlo podepsat i to, že děti zkrátka vypadly ze cviku a dlouho žádný podobný test nevyplňovaly.

Čím horší škola, tím větší propad

Pandemie covidu-19 a s ní související uzavření škol si rovněž příliš nevybírala mezi lepšími a horšími studenty. Následující graf ilustruje, s jakou pravděpodobností zvládl jednu z otázek v testu z češtiny slabší, průměrný a vynikající žák. Mezi lety 2020 a 2021 se výpadek výuky nejvíce projevil u průměrného a vynikajícího žáka – pravděpodobnost se snížila o devět, respektive osm procentních bodů. Pokles u slabšího žáka byl nižší, pouze o procento.

Meziročně se sice zhoršila ve výsledcích většina škol, a to v češtině i v matematice, někteří žáci se ale dokázali poklesu ubránit. Menší propad zaznamenaly školy s vyšším podílem rodičů s vysokoškolským vzděláním, které měly v roce 2020 podprůměrné výsledky.

„To naznačuje, že přístup školy a rodičů hrál roli ve školách s výsledkově slabšími žáky. Slabší žáci mohli jak profitovat z účasti více vzdělaných rodičů na výuce, tak školy s vyšším statusem mohly zvládnout dobře distanční výuku oproti školám s nízkým statusem,“ píše se ve studii.

Naopak největší riziko vidí autoři u podprůměrných škol s nízkým socioekonomickým statusem. Tedy ve školách, které mohou zaostávat jak v pedagogické, tak technické oblasti a rodiče dětí mají jen výjimečně vysokoškolské vzdělání. Takové školy se totiž propadly stejně výrazně jako ty s nadprůměrnými výsledky v roce 2020. U podprůměrných škol může ale tak znatelný pokles ve výsledcích vést k výraznému zvýšení neúspěšnosti. Podle spoluautora studie Daniela Prokopa je tak jediným dlouhodobým řešením indexové financování českého školství. Tedy aby do škol, které se potýkají s největším počtem neúspěšných žáků, směřovalo také nejvíce prostředků.

„Ve středně a dlouhodobém horizontu by měl stát vyvinout nástroj, který umožňuje cílit na žáky. Ideální je využít administrativní data, která umožňují identifikovat konkrétní potřebné žáky a podle těchto dat nastavit dlouhodobé financování zvýhodňující více zasažené a znevýhodněné školy a žáky,“ vysvětlují ve studii PAQ Research a Kalibro.

Náznakem této cesty je klíč, podle kterého Ministerstvo školství rozdělilo 250 milionů korun na podzimní doučování. Podporu dostaly sice všechny školy, těm nejvíce postiženým ale úřad částku ještě navýšil. A to podle toho, jak se žáci zvládali zapojovat do distanční výuky, jak si vedli v testování nebo kolik absencí měly děti v běžné výuce.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments