Otevřený dopis k plánu na řešení nerovností vzniklých distanční výukou

(c) Kelly Sikkema unspash.com

Vážený pane ministře, vážený pane ústřední školní inspektore, vážený pane řediteli,

EDUin vydal minulý týden tradiční Audit vzdělávacího systému za rok 2020. Při jeho představení jsme konstatovali, že jedním z hlavních problémů a rizik do budoucna a zároveň největším nadcházejícím úkolem pro české školství a celý systém vzdělávání jsou nerovnosti vzniklé v průběhu distanční výuky v důsledku pandemie a jejich kompenzace po návratu dětí do prezenční výuky.

Musíme bohužel upozornit na to, že stát v tuto chvíli nemá žádný komplexní plán na vyrovnání se s tímto úkolem. Apelujeme na Vás, abyste se vahou svých osobností i institucí, v jejichž čele stojíte, zasadili o sestavení a realizaci takového plánu, dokud je k tomu čas a trvá distanční výuka. 

Pokud žádný plán vytvořen nebude, následky pro celou českou společnost budou nesmírně kruté – odkazujeme na zveřejněné studie ekonomických dopadů, psychických škod, riziko nárůstu předčasných odchodů ze vzdělávání, ale i všeobecný pokles motivace a důvěry ve vzdělávání jako prostředek osobního rozvoje i ve školu jako instituci u dětí a mladých lidí.

EDUin jako impuls pro vznik tohoto plánu a k možné inspiraci nabízí následující teze:

  • V případě dopadů pandemie jde o naprosto nestandardní a novou situaci. Je třeba stanovit metodiku řešení, určit organizační rámec a zajistit financování. Současné know how a zdroje nestačí.
  • Vše by mělo být připravováno od počátku v podobě jednoho komplexního plánu, na němž budou spolupracovat zapojené centrální instituce s využitím externích vědeckých i nevládních týmů odborníků. Vše by mělo být projektově řízeno a koordinováno z jednoho určeného místa. Je nanejvýš vhodné usilovat i o meziresortní spolupráci, především s MPSV a MZd.
  • Je třeba usilovat o maximální propojení formálního a neformálního vzdělávání s tím, že každá část má jiné zdroje, nástroje i možnosti, jak podchytit jednotlivé skupiny dětí a mládeže. Je žádoucí zapojit v co nejvyšší míře organizace, které již na poli odbourávání nerovností a doučování v pandemii pracují nyní a využít jejich kapacity i ověřené know how (nízkoprahová zařízení, terénní sociální služby, DDM, dětské oddíly…).
  • Bude nutné nabídnout dostatečně širokou škálu možností pro různé skupiny a situace: vzdělávání odpoledne i večer, o víkendech, o prázdninách, v rodinách, prezenčně i na internetu atd.
  • Zcela souhlasíme s názorem MŠMT, že řešením nemají být centrální opatření jako hromadné opakování ročníku nebo zkrácení prázdnin, cestou musí být maximální individualizace podle situace jednotlivých žáků a flexibilní řešení maximálně šitá na míru jednotlivým cílovým skupinám.
  • První oblastí plánu by měla být vytvořená metodika pro všechny stupně a druhy škol k rozpoznání nerovností ve vzdělávání a diagnostice rozsahu i hloubky chybějících výstupů kurikula a nerozvinutí očekávaných kompetencí, či dokonce jejich ztráty. Je třeba přitom zdůrazňovat uplatnění měkkých nástrojů a pozitivní motivace, nikoliv plošného testování, které by pouze prohloubilo frustraci dětí, které jsou postiženy těmito nerovnostmi. Primárním cílem by mělo být podchytit tyto žáky a neodradit je – o svých výpadcích většinou vědí, cítí se nejistí a rychle ztrácejí motivaci. Při vyhledávání těchto osob je třeba se neomezovat jen na děti ze sociálně nedostatečně podnětného prostředí, ale okruh rozšířit i na další potenciální rizikové skupiny – děti z rodin, kde rodiče procházejí partnerskou krizí, rodin samoživitelů, děti s osobními problémy, depresemi, nedostatkem vůle atd.
  • Na metodiku vyhledání osob vhodných k podpoře by mělo navazovat know how realizace podpory. Jak vybrané žáky podchytit a motivovat, jak podporu a nároky rozložit v čase a dávkovat, jaké formy podpory přichází v úvahu. Podobně laděné metodiky MŠMT + ČŠI k dílčím věcem typu hodnocení se dle nás osvědčily již v uplynulém pololetí, bude skvělé na tuto tradici navázat.
  • Jedním z hlavních cílů by podle nás mělo být čelit předčasným odchodům ze vzdělávání (drop-outs), totální ztrátě motivace k učení a prudkým propadům v prospěchu. Naopak je třeba vyzdvihovat individualizaci výuky. Tyto principy je třeba jasně artikulovat jako aktuální zadání směrem k ředitelům i zřizovatelům škol, samozřejmě ruku v ruce s adekvátní podporou z centra. V následujícím období by bylo vhodné právě úspěšnost ve vyrovnávání nerovností ve vzdělávání a individuální podpoře žáků stanovit jako jedno z hlavních kritérií, které bude u škol sledované a hodnocené.
  • Doporučujeme přizvat k tvorbě plánu odborníky na wellbeing dětí a duševní zdraví a zahrnout tak dostatečně do koncepce tuto dimenzi (velmi vhodným okruhem expertů jsou například lidé z pracovní skupiny pro wellbeing iniciativy Partnerství 2030+).
  • Plán by podle nás měl být dlouhodobý, napravování bude určitě trvat déle než samotná distanční výuka – i ta bude velmi pravděpodobně nejméně rok a půl dlouhá. Jakmile toho budeme chtít po dětech s největšími výpadky necitlivě příliš moc a najednou, zlomíme je a rezignují.
  • Připraveny by měly být webináře a jiné formy DVPP, aby se všichni učitelé měli šanci dostatečně včas proškolit. Začít je třeba od ředitelů, kteří by měli jakožto pedagogičtí lídři podporu na školách iniciovat.
  • Je třeba promýšlet, jak podchytit všechny skupiny žáků. Nejlépe ustavit na každé škole celý koordinační tým, který se bude pravidelně scházet a proces vyrovnávání výpadků plánovat, řídit a vyhodnocovat (ředitel školy, třídní učitelé, výchovný poradce, speciální pedagog, školní psycholog apod.).
  • Do metodických doporučení zahrnout i zásady, jak spolupracovat v podpoře žáka s jeho rodinou. Stanovit vždy osobu, která bude v dané věci hlavním koordinátorem (např. učitel, ale může jít i o výchovného poradce nebo sociálního pedagoga apod.).
  • Jako nejpřirozenější nástroje na školách se jeví individuální konzultace se žáky a pedagogické intervence. Samo MŠMT v případě konzultací konstatuje, že nejspíše není nyní tento institut využíván dostatečně. Upozorňujeme, že pedagogické intervence, které byly přesunuty z nárokové individualizované podpory do nadtarifních prostředků škol, nemusejí být na všech školách dostatečně využívány ve snaze nesnižovat prostředky k nadtarifnímu odměňování a je třeba rozsah těchto poskytovaných intervencí a efektivitu tohoto opatření kontrolovat.
  • Na straně druhé je třeba se zamýšlet i nad úlevou a ubráním nároků na žáky. Bude žádoucí nadále rozvíjet a konkretizovat výzvy k úpravě školních vzdělávacích programů a snížení povinného vzdělávacího obsahu. Je třeba stále zdůrazňovat a vysvětlovat kompetenční pojetí kurikula, neboť se ukazuje, že nemálo pedagogů si tento princip dosud neosvojilo.
  • Nadále je třeba věnovat pozornost dostatečnému zajištění IT techniky i konektivity škol i jednotlivých žáků, v této oblasti doporučujeme provést ještě jeden screening a etapu dovybavení. Zde mohou svoji roli sehrát především zřizovatelé škol, ovšem s využitím centrální metodiky a jasných doporučení, abychom se vyvarovali excesů z letní mimořádné dotace, za níž některé školy nakupovaly notebooky nevybavené webkamerami nebo mikrofonním vstupem a podobně. Zřizovatelům je třeba zdůrazňovat potřebu udržitelnosti provozuschopnosti této techniky a nutnost zajištění dostatečně robustní správy a podpory těchto zařízení po hardwarové i softwarové stránce.
  • Je možné nadále rozvíjet již existující projekt Zapojme všechny, případně jiné řešení, které by sladilo individuální nabídku a poptávku v doučování. Nadále zapojovat do tohoto projektu fakulty připravující učitele, které mohou svým studentům tuto formu uznávat částečně jako učitelskou praxi. 

Jak může vypadat organizace podpory žáků, ilustrujeme na příkladech z vybraných zemí v rámci stručného podkladu, který najdete zde.

Doufáme, že se podaří vysvětlit zainteresované odborné i laické veřejnosti, že řešení nerovností ve vzdělávání vzniklých během distanční výuky je jednou z největší výzev, které nás čekají, a stát i školy na ni musí být připraveny včas a kvalitně.

Existují desetitisíce ohrožených dětí, dopady dostatečně neřešené situace ovlivní nadlouho a zásadně jejich životy, jakož i celou společnost. Věříme, že se budete situací zabývat a předem Vám za to děkujeme.

Za EDUin

Miroslav Hřebecký, programový ředitel
2. března 2021

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments